Klasický příběh lásky a nenávisti líčí osudy pěti krásných sester Bennetových, které jejich matka (Brenda Blethyn) vede pevnou rukou k životnímu názoru, podle něhož je žena šťastná jedině tehdy, když se bohatě provdá. Jediná Elizabeth (Keira Knightley) se tomuto modelu zatím úspěšně vzpírá, plně podporována dětinským otcem (Donald Sutherland). Když se v blízkém zámečku zabydlí svobodný a hlavně bohatý pan Bingley, všichni Bennetovi v čele s maminkou zavětří šanci na výhodný sňatek. Nejstarší dcera Jane (Rosamund Pike), citlivá a krásná dívka panu Bingleymu okamžitě podlehne. Mladší Elizabeth se zase zamlouvá jeho přítel, pan Darcy (Matthew Macfayden), který ovšem vypadá jako ukrutný snob a navíc má podle všeho prsty v krizi, která později naruší vztah Jane a pana Bingleyho. Je možné jednoho člověka stejně vášnivě nenávidět jako milovat?

Příběh filmu, který je zasazen do tajemného a exotického světa, jenž si dodnes uchovává své kouzlo, se odehrává v letech před Druhou světovou válkou, kdy je malá japonská holčička odtržena od svých chudých rodičů, aby pracovala jako gejša. Přestože má v domě nebezpečnou rivalku, které se téměř podaří zlomit její vůli, vyroste z malé dívky legendární gejša Sayuri. Krásné a zkušené Sayuri se daří okouzlit nejmocnější muže své doby, avšak sužuje ji tajná láska k muži, který je mimo její dosah.

Píše se rok 1575 a na východním pobřeží Severní Ameriky zuří boj mezi francouzskými a anglickými kolonisty. V jejich řadách bojuje řada naverbovaných Indiánů. Bílí i rudí se vyvražďují, ale dosud mají vzájemný respekt i stejné šance. Bílý lovec Nathaniel Poe přezdívaný Sokolí oko, který vyrostl mezi Indiány kmene Mohykánů, jeho otec Chingachgook i pokrevní bratr Unkas - poslední Mohykán – se odmítají běsnění zúčastnit. Sokolí oko se však zamiluje do Cory, dcery anglického plukovníka Munroa, kterému přísahal pomstu Magua, krutý náčelník kmene Huronů. Sokolí oko i oba Mohykáni riskují své životy, aby zachránili Coru a Alici v boji proti strašlivé přesile Huronů na straně francouzských kolonistů.

Snímek sleduje šílenství skupiny středoškolských výtržníků, kteří v texaském Austinu slaví v roce 1976 poslední den školy. Z akce maturující třídy v oblíbené společenské mistnosti je to jen krůček ke spontánní párty se sudem piva. A to navzdory slibu hvězdného fotbalisty Randalla „Pink“ Floyda, že se bude soustředit jen na mistrovství a od večírků se bude držet dál. Nově nastoupivší školní „bažanti“ se navíc snaží vyhnout šikaně ze strany „mazáků“, zejména sadistického tyrana Freda O’Banniona.

Jodhaa Akbar je milostný příběh ze šestnáctého století o spojeneckém sňatku, z něhož se zrodila opravdová láska mezi velkým mughalským císařem Akbarem a rádžputskou princeznou Jodhaou.

V 40. letech 19. století hledá kdysi uznávaná Mary Anning fosílie na nehostinném pobřeží moře, aby si jejich prodejem vydělala na živobytí pro sebe a svou nemocný matku. Nabídku bohatého turistu, aby během jeho nepřítomnosti zasvěcovala do své práce jeho manželku Charlottu, proto z finančních důvodů nemůže odmítnout. A přestože si s bohatou paničkou zpočátku zásadně nerozumějí, postupně se mezi nimi začne vytvářet silné pouto.

Bathsheba Everdene je krásná a také hodně svéhlavá. A jako mnoho svobodomyslných žen, to ani ona nemá lehké. Tím spíše, že žije ve viktoriánské Anglii druhé poloviny 19. století. Bathsheba se v okamžiku, kdy po svém strýci zdědí usedlost v panství Wessex, promění z obyčejné venkovské dívky v nezávislou a cílevědomou statkářku. A to z ní dělá lákavou partii pro to, čemu se zatím snaží vyhnout – manželství. Nejprve odmítne lásku chovatele ovcí Gabriela Oaka, zklame i naděje zámožného starého mládence Willliama Boldwooda. A rozhodne se na zděděném statku hospodařit sama, bez mužské pomoci.

Píše se rok 1770 a čtrnáctiletá Marie Antoinetta v podání Kirsten Dunst přijíždí z Vídně do Francie, aby se zde vdala za o něco málo staršího francouzského korunního prince Ludvíka Augusta. Řády a mravy dvora jsou úplně jiné než tomu bylo ve Vídni, a tak se má co učit. Místní dámy ji považují za vetřelce a chladnou osobu, ale dívka si brzy získá sympatie dvorních dam díky zálibě v ošacení a špercích. Jedinou věcí, která se jí nedaří je otěhotnět....

Na francouzském královském dvoře to hýří rozmařilostí, ale lid hladoví. Zatím je v Bastile vězněno královské dvojče v železné masce a čeká ho trýznivý osud. Po dobytí Bastilly objevili revolucionáři záznam o záhadném vězni se železnou maskou, muži, jehož totožnost se nikdy nepodařilo odhalit a dodnes je opředena řadou legend. Jedna z nich tvrdí, že muž byl dvojčetem francouzského krále Ludvíka XIV. a všeobecně známou ji učinil slavný spisovatel Alexandre Dumas, který ji zpracoval do poslední části své ságy o třech, vlastně čtyřech mušketýrech

Delft, Nizozemsko, 1665. Po otcově oslepnutí přichází sedmnáctiletá Griet do města, aby přijala místo služky v domě malíře Johannese Vermeera. Vnitřně osamělý umělec brzy objevuje, že plachá služebná má nejen cit pro barvy a kompozici, ale že dokáže chápat i jeho složitý vnitřní svět. Hodiny společně strávené v malířově ateliéru se mění ve vzácný čas prodchnutý mlčenlivým souzněním. Mezi Griet a umělcem vzniká křehký vztah, který malířova rodina - především jeho žárlivá, majetnická a věčně těhotná manželka Catharina - nemůže nevycítit. Griet však zaujme i Vermeerova bohatého intrikánského mecenáše van Ruijvena, který malíře donutí, aby dívku namaloval. Začíná vznikat jeden z nejobdivovanějších a nejtajemnějších obrazů světa Kameraman filmu Eduardo Serra získal Cenu Asociace losangeleských kritiků a ocenění na MFF v San Sebastiánu, kde režisér Peter Webber získal cenu C.I.C.A.E. Film byl nominován na Cenu Alexandera Kordy za nejlepší britský titul roku.

Hlavní postavou dobrodružně akčního příběhu je mladý newyorský muž Christopher Dubois, který s přáteli okrade místního mafiána a na útěku před jeho zabijáky se omylem ocitne na palubě lodi pašeráků zbraní. Ti se ho chtějí zbavit, ale před smrtí v zubech žraloků ho zachrání útok pirátů vedených elegantním lupičem Dobbsem. Chris se k pirátům přidá spolu s nimi pokračuje v cestě v naději, že se dostane zpět do New Yorku. Dobbds ho však vysadí na siamském ostrově, kde prodá svůj lup starému zákazníkovi, mistrovi bojových umění Khaovi. Ten si všimne jeho doved…

Will Plunkett je zkrachovalý lékárník, James Macleane zchudlý důstojník. Setkají se v proslulém newgateském vězení, a protože by oba rádi žili na vysoké noze, dohodnou se na společném postupu. S pomocí Macleanových známostí proniknou do nejvyšších vrstev, začnou loupit ve velkém a díky galantnímu zacházení s oběťmi se jim dostane velké pozornosti i slávy. Kousky lupičů džentlmenů však budí takový rozruch, že o nich jedná i britský parlament, a zástupce vrchního soudce Chance dostane příkaz polapit je za každou cenu...

Sedmnácté století v puritánské Americe. Malá vesnička pohlcená divokou přírodou. Žena, Hester Prynne, je pranýřovaná a musí na sobě nosit šarlatové písmeno „A“ jako trest za to, že zplodila dítě mimo manželský svazek a odmítla prozradit jméno otce. Hrdost a láska činí výsměch puritánských obyvatel snesitelnějším. Do vesnice přijíždí starší cizinec, kterého Hester jako jediná poznává. Muž se vydává za doktora, stará se o Hester a pátrá po identitě jejího milence... Jeho zájem se brzy soustředí na mladého přepracovaného a nervózního pastora Dimmesdalla. Mezi oběma muži brzy začne vzrůstat nepřátelství. Psychologickému tlaku ale začne Dimmesdall brzy podléhat. Když u vesnice zastaví loď, vidí v ní Hester ideální prostředek k osvobozujícímu útěku pro sebe, svou dceru a svého milence…

Mladá a naivní Ema touž po vzrušujícím životě a velké lásce, kterou poznala jen na stránkách milostných románů, které četla v klášteře, kde byla vychovávána. Když ji otec provdá za venkovského doktora Karla Bovaryho, vstupuje Ema do manželství plná ideálů. Manželský stereotyp je pro ni velkým zklamáním, a to i přes nesmírnou péči jejího milujícího manžela. Ema začne hledat naplnění svých romantických představ v náručí jiných mužů, avšak štěstí pořád nenachází.