Orwellovská antiutopie a kafkovská vize odosobnělého, sterilního světa, v níž dvaačtyřicetiletý Andreas přijíždí jednoho rána do cizího města, aniž by věděl, jak a proč se tam dostal. Jeho příchod je však již očekáván, je pro něho nachystán domov, zaměstnání, dokonce i partnerka. S každým novým dnem vychází najevo stále více podivných skutečností o městě a jeho fungování, Andreas se dokonce přesvědčí, že z něho nelze uniknout. Po čase se setkává s Hugem, který ho zavede do sklepa svého bytu a ukáže mu tajemnou prasklinu ve zdi, z níž se ozývá překrásná hudba evokující Andreasovi vše, co ve svém životě postrádá. Možná že je tato prasklina branou do jiného, lepšího světa. Andreas a Hugo chystají plán k útěku.

Catherine Greerová zjistí, že její manžel má poměr se služkou. Okamžitě ji tedy propustí a i se dvěma dětmi vyhodí z domu. Z celé události je smutná Greerovic dcerka Joy, která ve Viole, jedné z dcer služebné, ztrácí jedinou kamarádku. O jedenáct let později, kdy už je Catherine mrtvá a Joy žije sama s otcem, se u dveří objeví Viola a žádá o práci a bydlení. Joy jí přes otcův odpor poskytne útočiště. Viola, ze které se stala luxusní prostitutka, začne okamžitě ničit celou rodinu. Joy má chlapce Michaela, který měl kdysi problémy s drogami, ale úspěšně je překonal. Viola ho nejen svádí, ale také mu opět sežene drogy. Nakonec mu dá smrtelnou dávku přímo do krční žíly. Joyinu kamarádku Jamie opije, přiváže k posteli a namluví jí, že se s Joy oddávaly zvráceným praktikám. Jamie zděšeně prchá a nechce Joy už vidět. Poslední, koho se chce Viola zbavit, je Ivan Greer, který kdysi její matce sliboval lásku a pomoc, ale slib nedodržel...