Píše se rok 1939. Italský číšník Guido Orefice, překypující energií a hýřící bláznivými nápady, přijíždí z venkova do velkého města. Na první pohled se tu zamiluje do půvabné učitelky Dory. Ta už sice nápadníka má, on však udělá vše, aby ji zachránil od sňatku s nemilovaným byrokratem. Získá její lásku a vezmou se. Narodí se jim syn Giosué. Po pěti letech šťastného manželství je Guido kvůli svému židovskému původu odvlečen spolu se synem do koncentračního tábora. Aby před malým chlapcem zatajil šokující okolnosti a uchránil ho před hrůzami nacismu, předstírá, že všechno kolem je pouhá hra, připravená k synovým narozeninám. Hra, na jejímž konci na oba čeká velká odměna…

Píše se rok 1948. V německém městě Norimberk pokračují procesy s nacistickými válečnými zločinci. Ti nejvyšší již své rozsudky vyslyšeli, teď jsou však na řadě lidé, kteří "jen" sloužili režimu. Jednomu z poválečných tribunálů předsedá penzionovaný americký soudce Haywood (Spencer Tracy). O svém poslání si nedělá žádné iluze: ví, že největší případy už proběhly a lidé v Německu i Americe se raději ohlížejí dopředu než dozadu. Přesto se Haywood svého úkolu chopí s cílem dobrat se objektivního poznání o tom, jakou vinu na zvrácenostech nacistické říše nesou běžní občané. Před tribunálem se navíc ocitli Haywoodovi kolegové, všichni čtyři obžalovaní totiž sami vykonávali soudcovskou praxi. Z moci svého úřadu odsuzovali lidi k smrti na základě jejich politického přesvědčení nebo rasové příslušnosti. Nejvýše postaveným byl Ernst Janning (Burt Lancaster), který se vypracoval až na říšského ministra spravedlnosti. Čtveřice bývalých nacistů má však mimořádně schopného obhájce...

Příběh se odehrává v šedesátých letech, kdy se do hongkongského bytu nezávisle na sobě stěhují dva manželké páry: novinář Chow se svojí ženou a krásná sekretářka Li-zhen s manželem. Jejich protějšky tráví mnoho času na cestách a tak si Chow a Li-zhen společně zkracují osamělé večery. Dokud se neobjeví podezření na mimomanželské aktivity jejich partnerů.

Ve vyprávění hlavního „hrdiny", asociálního mladíka Rentona, se odkrývá bizarní svět revolty proti současné konzumní společnosti. Renton a jeho skotští přátelé jsou totiž narkomané, jejichž jedinou starostí je sehnat další dávku. Jenže „skutečný život" smutné protagonisty „semele" a změní. Někteří nepřežijí, z jiných – jako například právě z Rentona – se stanou normální lidé. Epizodické vyprávění vytváří zvláštní mozaiku, z níž se velmi působivě vynořuje pochmurný obraz jedné „ztracené" generace.

Kultovní psychologický horor podle románu Iry Levina o křehké Rosemary, jejíž rodící se domácí idyla bere za své v okamžiku, kdy pochopí, že dítě, které nosí pod srdcem, je plodem spiknutí vyznavačů Ďábla ze sousedství na sedmém patře ponuré newyorské budovy The Bramford.

Jednoho žhavě slunečného dne roku 1943 přibude do japonského zajateckého tábora uprostřed džungle další várka britských zajatců. Přestože jsou muži zbídačení vyčerpávající cestou, připochodují s říznou písničkou. Jejich nadřízený, plukovník Nicholson, totiž nehodlá nepříteli ukázat žádnou slabost. Velitel tábora, plukovník Saito, viditelně znervózní: tuší, že na jeho úseku stavby železnice, která má ve vražedně krátkém termínu spojit Bangkok s Rangúnem, nastávají problémy. Jeden ze zajateckých „starousedlíků“, Američan Shears, to všechno ironicky sleduje ze stínu marodky, kam se právě ulil. Plukovník Nicholson si dokáže pro sebe a pro své důstojníky vyvzdorovat právo nepracovat. Postupně pak propadá posedlosti vybudovat dokonalý most...

Na téhle cestě je něco podivného. Příliš mnoho věcí se tu vyskytuje ve dvojicích. Tenisová hvězda Guy nenávidí svou nevěrnou ženu. Tajemný Bruno nenávidí svého otce. Není to dokonalé východisko pro žertovný návrh: Zabiju tu tvoji, když ty zabiješ toho mého?

Spolupráce Davida Leana s Noelem Cowardem vyvrcholila snímkem Pouto nejsilnější, který patří k nejslavnějším britským filmům poválečné historie a také k nejkrásnějším romancím vůbec. I zde byla předlohou divadelní hra, respektive jedna z devíti jednoaktovek, které Coward napsal v polovině 30. let a které nesly souhrnný název Tonight at 8.30 (Dnes večer o půl deváté). Sotva hodinová hra o náhodném setkání a neočekávaném milostném vzplanutí dvou zadaných lidí středního věku se původně jmenovala Still Life (Tichý život) a celá se odehrávala v pěti scénách v jediném nádražním bufetu. Lean stejně jako v případě Rozmarného ducha příběh z této kulisy vyvedl, ovšem tentokrát mělo jeho ryze účelové filmařské řešení i další důvod.

Newyorský státní zástupce Jim Garrison od počátku nevěří oficiální verzi o atentátu na prezidenta Kennedyho potvrzené zprávou Warrenovy komise, která vraždu označila za akt jedince. Podle jeho přesvědčení byl Lee Harvey Oswald pouze nastrčenou figurkou a atentát byl dílem spiknutí pravicových kruhů. Garrison s týmem spolupracovníků zkoumá všechny dostupné obrazové záznamy dallaského atentátu, jež potvrzují teorii o více střelcích. Další svědectví ho přivádějí na stopu skupinky pravicových kubánských emigrantů, ale nitky možného spiknutí vedou ještě dál k vysokým představitelům CIA a vojensko-průmyslového komplexu, kteří se obávali, že prezident Kennedy se po svém znovuzvolení odhodlá stáhnout americká vojska z Vietnamu. Řada výpovědí tuto teorii podporuje, ale nikdo nechce svědčit před soudem. Otřesen dalšími atentáty na Martina Luthera Kinga a Roberta Kennedyho, se Garrison rozhodne obžalovat uhlazeného kubánského obchodníka Claye Shawa z přípravy spiknutí proti prezidentovi USA...

Harry a Sally si jsou při prvním střetnutí protivní. Sally rozčilují Harryho úvahy o sexu. Setkávají se náhodně po letech a postupem času se z nich stanou přátelé. Když se Sally rozejde se svým přítelem, musí ji Harry utěšovat, až se z nich stanou milenci proti jejich vůli

Novinář Molloy poslouchá pohnutý příběh podivně bledého mladíka Louise, jenž kdysi přestoupil práh smrtelnosti. S věcným klidem, za nímž cítíme obrovská traumata a netušené hrůzy, líčí Louis všechna svá setkání s lidskou krví a se smrtí…

Emigrant z Evropy Humbert Humbert je po příjezdu do města Ramsdale v New Hampshiru zasažen amorovým šípem a je natolik očarován, že vymyslí ďábelský plán. Ožení se s Charlottou Haze, aby tak mohl navždy být nablízku své lásce, Charlottině předčasně vyspělé dceři Lolitě. V této hořce komické a hluboce jímavé adaptaci románu Vladimíra Nabokova Stanley Kubrick odhaluje téma sexuální posedlosti.

V roce 1968 získal film Cenu Americké akademie filmových umění a věd Oscara za nejlepší cizojazyčný film. Americký týdeník Time zařadil tento film do stovky nejlepších filmů všech dob. Nevinný mladíček Miloš Hrma (Václav Neckář) se zaučuje coby novopečený železničář na malé železniční stanici a zároveň prožívá nelehké období svého dospívání, to vše v kontextu druhé světové války. Po neúspěšném pokusu o sebevraždu z nešťastné lásky se však zaučí jak pro práci ve stanici, tak v intimním vztahu k ženě (Naďa Urbánková). Nakonec se zachová jako hrdina, když se rozhodne vyhodit do vzduchu německý válečný vlak, který veze zbraně. Film byl natočen v železniční stanici Loděnice u Berouna (na vedlejší železniční trati Praha-Beroun přes Rudnou u Prahy). Režisér filmu Jiří Menzel si zde také zahrál malou epizodní roli lékaře.

Příběh filmu 2046 navazuje na režisérův předchozí snímek Stvořeni pro lásku: hrdinou je tu opět spisovatel Chow Mo-wan, který se živí psaním novinových sloupků. Na začátku filmu, který je zasazen do roku 1966, se Chow stěhuje ze Singapuru do hotelu Oriental v Hongkongu, kde hodlá pokračovat v psaní o budoucnosti. Ve skutečnosti píše o minulosti: v jeho románu vyjíždí tajemný vlak do roku 2046. Všichni, kdo v něm jedou, chtějí nalézt ztracené vzpomínky. Obecně se totiž soudí, že v roce 2046 se nic nemění, ale nikdo to nemůže potvrdit, protože se odtamtud nikdy nikdo nevrátil. až na jednoho člověka, který tam byl a rozhodl se vrátit, protože se chtěl změnit. 2046 je však také číslo sousedního pokoje, jehož obyvatelka se stane Chowovou milenkou.

Hra na dobývání začíná. Všechno je povoleno, poté co krutá a bohatá vdova přiměje známého svůdníka, aby se pokusil svést mladou snoubenku. Tentokrát však dojde k porušení základního pravidla: dva hráči se do sebe zamilují – s tragickými následky.

Kathryn a Sebastian jsou dva bohatí zhýčkaní teenageři z té nejluxusnější části Manhattanu. A také papíroví sourozenci, protože jejich nechutně bohatí rodiče spolu uzavřeli manželství. Výraz zlatá mládež se ani zdaleka nepřibližuje jejich dekadentnímu životnímu stylu. Sebastian poznal všechny krásné dívky z Manhattanu a také Kathryn je na svůj věk neskutečně zhýralá. O to víc ji rozzuří, když dostane kopačky od svého přítele, který vyměnil její rafinovaný půvab za panenskou nevinnost naivní Cecile. Kathryn proto s bratříčkem uzavře ďábelskou a náležitě pomstychtivou sázku. Pokud playboy Sebastian, kterému ještě nedokázala odolat žádná dívka, připraví Cecile o panenství a navíc dokáže svést další květ andělské nevinnosti Annette, připraví mu nevlastní sestřička noc plnou nadpozemské rozkoše. Pokud Sebastian prohraje, přijde o svého milovaného Jaguara, ročník 56...

Mrazivé drama nám poodhaluje temnou stránku amerického snu. Snímek Zabiji Nixona je neobyčejně poutavým a tragickým příběhem Sama Bickea, muže, který byl v roce 1974 dohnán k naplánování atentátu na 37. prezidenta Spojených států amerických. Film je natočen podle skutečných událostí. Samovo manželství se rozpadá. Práce v obchodě ho ponižuje. Přesto se Sam snaží za každou cenu uspět. Jediné, co chce, je získat svoji rodinu zpět a rozjet svůj vlastní podnik. Avšak ve společnosti poznamenaní politickým rozkladem a válkou ve Vietnamu není mnoho místa pro snílky. Samův svět se rozpadá a v Americe vrcholí aféra Watergate, která odhaluje vinu na nejvyšších postech společnosti. Ve všech mís promlouvá k lidu prezident Nixon - Sam věří, že našel osobu zodpovědnou za jeho i další americké problémy. Určí si tedy schůzku s osudem...