V průběhu šesti let policisté postupně nacházejí těla deseti znásilněných a zavražděných žen. Mezi oběťmi je jednasedmdesátiletá babička i třináctiletá školačka a neexistuje mezi nimi žádná zjevná souvislost, žádné vodítko kterého by se kriminalisté mohli chytit. Detektivové Cho, Park a Seo vyslechnou na 3 000 podezřelých, do akce se postupně zapojí 300 000 policistů. Jenže chytit a usvědčit nevypočitatelného sériového vraha, jehož chladnokrevnost je noční můrou i pro zkušené profesionály, je úkol, který zřejmě přesahuje lidské síly...
Tři muži vede osudový kruh přímo do náruče smrti. Corey se po propuštění z vězení vrací za svou dívkou, která ale mezitím dala přednost jeho parťákovi. Náhoda ho svede dohromady s prchajícím zločincem Vogelem a bývalým policistou Jansenem. Společně vyloupí klenotnictví. Snadný úspěch je povzbudí, a proto začnou vyhlížet další objekt...
Ve třetím díle komorní trilogie nazvaném MLČENÍ v němž Bůh nejen mlčí, ale zcela "absentuje", zkoumá Bergman duševní a citovou krizi dvou sester: intelektuálky Ester a živočišné Anny, které se octnou ve fiktivní zemi v předválečném stavu. V intimním vhledu do jejich napjatého vztahu a tíživé osamělosti ve dvou se obnažuje jako diagnostický příznak i narušená sexualita. Tři proslavené erotické scény na svou dobu odvážně odtabuizované vyvolaly skandální reakci a vedly dokonce k obvinění režiséra z pornografie. Umělecký výraz byl tehdy při uvedení filmu lehce zastíněn diváckým "voyeurským" zážitkem. Pro Bergmana sex v MLČENÍ představoval sféru, v níž se zrcadlilo odcizení v mezilidských vztazích.
Davida Galea, muže pevných morálních zásad a kultivovaného profesora filosofie, studenti velice obdivují. Profesor Gale se zapojil do hnutí, které sleduje všechny aspekty a dopady soudních rozhodnutí, v nichž padne trest smrti. Je zásadním kritikem „absolutního trestu“. Podivnou souhrou okolností je tento výjimečný člověk sám odsouzen za znásilnění a vraždu a v cele smrti čeká na popravu. Tři dny před jejím termínem se profesor rozhodne dát exkluzivní rozhovor ambiciózní reportérce Bitsey Bloomové a zveřejnit svůj příběh. Souboj s časem a honba za pravdou může začít. Z Bitsey i z jejího asistenta se stávají opravdoví detektivové, kteří nakonec odhalí celou záhadu kolem profesora Galea.
Poslední akce a Ti Lung končí s organizovaným zločinem. Jeho bratr, policista Leslie Cheung, může být spokojen, jenomže podsvětí se brzy začne mstít...
Hlavním hrdinou reportážně laděné parodie je na první pohled spíše nenápadný, bezvýrazný Virgil Starkwell. V „slupce“ neviňátka je ale ukryt gangster. V jedné linii příběhu sledujeme jeho život od neutěšeného mládí, přes postavení utiskovaného, nešikovného a trochu zakomplexovaného židovského mladíka, až k prvním pokusům o loupežná přepadení. Další zachycuje rozhovory s jeho rodiči, spolužáky či známými, kteří svými postřehy a vzpomínkami spoluvytvářejí mozaiku obrazu tohoto zločince. Film natočil v roce 1969 tehdy ještě nepříliš známý tvůrce Woody Allen. Ve svém prvním čistě autorském snímku, kde se vedle režie podílel na námětu a scénáři, si vzal na mušku gangsterky a kriminální filmy.
Poněkud nudné a ospalé švédské městečko Amal: Dvě dívky zmítané problémy dospívání a citovým zmatením se rozhodnou pro poněkud jinou cestu lásky, než bývá zvykem. Jak ale může dopadnout láska plavovlasé krásky s tváří filmové hvězdy a introvertní dívky, která je ve třídě spíš trpěná než oblíbená?
Ač se tento legendární film odehrává celý za zdmi věznice, zároveň příkře vybočuje z linie tradičních „vězeňských“ snímků. Malá cela v kterémsi jihoamerickém vězení se stala výsostným dramatickým prostorem, v němž rozehrává vzrušující a jímavý příběh dvojice naprosto odlišných mužů. Homosexuál Molina je v cele po mnoha letech jako doma. „Cizinec“ Valentin se k němu dostává s vidinou mnohem kratší perspektivy: odhodlaný bojovník proti zdejší diktatuře nemá velkou naději na přežití. Muži udiveně nahlížejí do svých odlišných světů: Molina s obdivnou úzkostí sleduje Valentinův sebezničující boj o život a revolucionář se zase zvolna noří do vysněného, romanticky únikového příběhu, který mu gay přehrává, a poznává tak možnost fantazijního úniku za vězeňské mříže. Exkurze do cizího života oba obohatí o novou zkušenost…
Příběh o malém dívce, jehož rodiče berou drogy a když matka zemře na předávkování, vydá se s otcem do Texasu. A právě tam se začnou dít divné věci. Podobně jako v Alence v říši divů je film založený především na fantazii hlavní hrdinky, představy níž působí bizarně a znepokojivě. Podobně jako Alenka i ona přetváří okolí ve svět kouzel.
Jackie pracuje jako operátorka bezpečnostního kamerového systému CCTV, jehož kamerami je skotské Glasgow neustále monitorováno. Život v ulicích Glasgowa pozoruje Jackie denně na monitorech a svou povinnost chránit lidi, které zná pouze z obrazovek, bere velmi vážně. Sama si však drží všechny od těla, její uzavřený život má svůj řád a klid – až do chvíle, kdy na monitoru zahlédne muže, o kterém si myslela, že už ho nikdy neuvidí. Posedlost, s níž neznámého muže začne pronásledovat, ji brzo dovede do Red Road, shluku strohých domovních bloků na severním okraji Glasgow. Jackiino skrývané tajemství tady začně vyplouvat na povrch a drama o posedlosti tak směřuje k překvapivému rozuzlení.
Příběh z dnešního Londýna, který vypráví o vztahu muže a ženy založeném na sexualitě a který, jak oba doufají, zůstane jen takto vymezen. Zprvu oběma vyhovuje vztah bez otázek a odpovědí, kdy nevědí nic o minulosti ani přítomnosti toho druhého. Erotické scény jsou sice plné neovladatelné vášně, ale zároveň smutku, chladu a odcizení. Nepsaná a nikdy nevyslovená pravidla tohoto vztahu poruší muž. Chce se dozvědět víc o ženě, která ho téměř mlčky navštěvuje každou středu a jednoho dne se rozhodne ji sledovat.
Inspektor Jack Cates zasahuje u benzinové pumpy, přičemž dojde k zastřelení jednoho muže a nakonec k výbuchu celé čerpací stanice. Musí se pak zodpovídat před komisí a hrozí mu vězení. Pravda může vyjít na povrch, pokud se mu podaří najít drogového bosse Eismana, a tak se okamžitě pouští do pátrání. Navštíví ve vězení Reggieho, který byl s Eismanem zapleten, a snaží se ho přesvědčit ke spolupráci. Marně. Po propuštění však Reggie usoudí, že bude rozumné spojit s Jackem síly, protože na něj čekají najatí zabijáci...
Po 18 letech strávených ve vězení se Elwood Blues konečně dostává na svobodu. Jeho první kroky vedou do sirotčince, v němž vyrůstal on a jeho bratr, který již zemřel. Setkává se tam s desetiletým Busterem. Vedoucí sirotčince určí Elwooda za jeho poručníka. Elwood zpočátku neprojevuje velké nadšení, ale nakonec jej vezme s sebou do New Orleansu. Protože mu v žilách proudí stále ještě jazz, chce vyhledat své staré kumpány a obnovit legendární kapelu Blues Brothers Band.
Zpočátku romantický příběh o lásce Roba a Betty se postupně stává začátkem konce mužského protagonisty, když ze zaměstnání přinese celou mrtvolu (zatím nosil jen části lidského těla) a společně ji pomilují. Nicméně ani pak není Betty spokojená a svého snoubence opustí… Tento poloamatérský snímek německého režiséra Jörga Buttgereita si získal svou proslulost během let, kdy se obaloval do hávu nepodložených legend. Je skvělým důkazem, jak se může film proslavit jen na základě „orální“ reklamy. Bez jakékoliv kampaně se stal Nekromantik vyhledávaným kouskem pro všechny zvrhlíky i obdivovatele neoficiální kinematografie (to už dnes o Buttgereitovi neplatí, o čemž svědčí i podpora Goethe Institutu).