Brooklyn 1955. Školák Henry Hill sní o tom, že se stane gangsterem. vykonává drobné služby pro místní mafiány a když je zadržen policií kvůli pašování cigaret, odmítá vypovídat, což mu vynese přízeň kmotra Paula Cicera, který ho přijme do svých služeb. 1963. Henry spolu s Jimmym Conwayem a Tommym DeVitem provede úspěšnou loupež na letišti. Protřelý Jimmy se stává mladíkovým přítelem a mentorem. Henry se ožení se středoškolskou židovskou dívkou Karen a navenek žije poklidným a usedlým životem...

Příběh ikonopisce, který se snaží v době absolutního temna najít sílu k duchovní tvorbě, napsala spolu s režisérem další nastupující hvězda sovětské kinematografie – Andrej Končalovskij (zde ještě pod jménem Andrej Michalkov-Končalovskij). Životní osud umělce v období let 1400 až 1423 na pozadí mocenských rozbrojů, bratrovražedných válek a tatarských nájezdů není historicky věrným zpodobněním ruských dějin. Tarkovského stylizace je však natolik niterně přesvědčivá, že zde středověk vyvstává v obdivuhodně komplexní šíři. Nezapomenutelné panoramatické jízdy kameramana Vadima Jusova, s nímž Tarkovskij spolupracoval od diplomního filmu Válec a housle (1960) až po Solaris (1972), dokážou svou dokumentární povahou připodobnit svět, který je i ve své naprosté stylizovanosti nesmírně přirozený.

Ve svých třech letech se stal císařem poloviny lidstva. Byl to poslední čínský císař. Za pomoci svého skotského učitele (Peter O'Toole) poznal nutnost rychlých reforem ve své říši. Bylo už pozdě. V roce 1924 byl vyhnán z bran "Zakázaného města", pak přišla II.světová válka s Japonskou okupací a po ní rudý komunistický režim se svou kulturní revolucí. Na sklonku svého života si mohl koupit vstupenku do císařského paláce, aby mohl spatřit "Dračí trůn". Musel zaplatit za to, aby mohl vidět svou vlastní "židli". Jeden z nejslavnějších filmů všech dob.

Uprostřed Velké hospodářské krize, která ve 30. letech 20. století téměř srazila Ameriku na kolena, se zničehonic objevil hrdina, jemuž se díky pevnému odhodlání a železné vůli podařilo nejen vybojovat druhou šanci pro svou rodinu a sebe samotného, ale také stát se idolem celého národa. Tím hrdinou z lidu byl James J. Braddock (RUSSELL CROWE), muž, který se i přes nepřízeň osudu měl brzy stát jednou z nejinspirativnějších legend v dějinách sportu. Na začátku 30. let byl tento bývalý boxer na dně - stejně jako zbytek americké populace, zasažené obrovskou ekonomickou katastrofou. Jeho kariéra se zdála být u konce, neměl z čeho zaplatit účty a jediná věc, na které mu v životě záleželo - jeho rodina - se ocitla v nebezpečí. Hluboko uvnitř však stále dřímalo jeho odhodlání. Láska, čest a silná vůle mu pomohly proměnit v realitu zdánlivě neuskutečnitelný sen.

V roce 1955 vkráčel drsný, vyzáblý kytarista, který si říkal J. R. Cash, do tehdy ještě neznámých Sun Studios v Memphisu. Tento okamžik měl později nesmazatelný vliv na vývoj americké kultury. Za pomoci úderných akordů a hlasu, který byl hluboký a temný jako noc, přiváděl Cash s obrovskou intenzitou na svět písně o zármutku a bolesti, které byly odvážné, plné skutečného života a lišily se od všeho, co mělo publikum do té doby možnost slyšet. Ten den odstartovala úvodní etapa dlouhé kariéry Johnnyho Cashe. Kromě toho, že přišel s průkopnickým a originálním zvukem, který se později měl stát inspirací pro rockové, countryové, punkové, folkové i rapové hvězdy, vydal se také na cestu dramatické osobní proměny. Během nejdramatičtější etapy svého života - v průběhu níž stál tváří v tvář svým démonům, bojoval o lásku, která mu pomohla odrazit se ode dna, a naučil se balancovat na tenké hranici mezi zkázou a spásou - se změnil ze sebedestruktivní popové hvězdy v kultovního „Muže v černém“.

Burt Lancaster znovu spojil síly s režisérem Johnem Frankenheimerem a zahrál si hlavní postavu v autentickém příběhu vězně Roberta E. Strouda. V roce 1909 byl Robert Stroud odsouzen k deseti letům vězení za zabití člověka. Později ztrácí veškeré naděje na propuštění, protože bodne jiného vězně. Uvězněný v Leavenworthu, zpečetí svůj osud zabitím vězeňského strážce, když jeho matce (Thelma Ritterová) není dovolena návštěva. Tehdy je odsouzen k smrti. Jeho matka prosí manželku Woodrowa Wilsona o přímluvu a prezident nakonec zmírní Stroudův trest na doživotí v izolaci. Bezútěšné přežívání mu ztrpčuje krutý dozorce Harvey Shoemaker (Karl Malden). Jednoho dne se však cosi změní, Stroud najde na vězeňském dvoře poraněného vrabce, ošetří ho a pečuje o něj dokud se neuzdraví, dokonce vrabčáka naučí i pár veselých kousků.

Nostalgická romance o lásce, která vzplála v drsném prostředí novozélandské pustiny. Do nehostinného prostředí bělošských osadníků přijíždí z Anglie za novým mužem němá Ada s nemanželskou dcerkou Florou. Přiváží s sebou milovaný klavír, bez nějž nemůže existovat. Zvláštní, uzavřená a oduševnělá žena se s obchodnickým manželem Stewartem neshodne. Postupně však podléhá jemnému nátlaku jiného muže, který odkoupil od Stewarta její nástroj. Posedle zamilovaný Baines jí postupně piano odprodává, a ona za to platí narůstající povolností. Ta je však stále méně vynucována; později má naplněný milostný vztah za následek prudkou reakci oklamaného manžela. Příroda je vůči bílým osadníkům krajně nepřátelská: neustále prší a všude je spousta bahna. Moře je stále bouřlivé, husté stromy a křoviska jsou jen obtížně prostupná. Vztahy mezi jednotlivými postavami jsou nejednoznačné a jejich charaktery jsou obtížně dešifrovatelné.

Postarší žebračku Jablečnou Anču zná a má ráda celá Broadway. Včetně šéfa tamního podsvětí Šviháka Daveho, který si u ní pravidelně, pro štěstí, kupuje jablko. Jenomže ošuntělá žena má tajemství. Má dceru ve Španělsku, jejíž výchovu platí z milodarů. Mladou dívku udržuje v přesvědčení, že její matka je bohatá a patří k privilegované vrstvě newyorské společnosti. Dívka ale přijíždí se svým španělským snoubencem a jeho otcem šlechticem do New Yorku navštívit svoji budoucí příbuznou. Švihák Dave přinucený snoubenkou Elizabeth konečně jednou udělat něco nezištně dobrého, zaplatí proměnu staré žebračky na elegantní dámu žijící v drahém hotelu, aby přesvědčili španělské grandy, že budoucí nevěsta skutečně pochází z dobré rodiny.

Thelma právě nastoupila na vysokou školu. Poprvé zakouší vír hlavního města a odloučení od svých nábožensky založených rodičů. Pro uzavřenou a křehkou dívku není snadné navazovat přátelství a tápe. Její svět se však dramaticky promění ve chvíli, kdy potká krásnou a vřelou Anju. Jak se vzájemný cit dívek prohlubuje, bojuje Thelma se svou vírou, pokušením, přívalem emocí a s tajemnými silami, které ji zcela pohlcují. Ve snaze vysvětlit nadpřirozené a děsivé události, které se kolem ní dějí, se noří do svého nitra a do temné rodinné minulosti.

Nový školní rok se musí pořádně oslavit! A možná se i poprvé v životě zamilovat! Škola, teplé rodičovské hnízdo i šťastné chvilky strávené s moudrou babičkou Poupette - to je idylický svět mladičké Vic Berettonové. Když se její matka dozví o nevěře manžela, události se dají do pohybu. Rozhodne se mu pomstít a vše směřuje k rozvodu. Vic, která se na svém prvním životním mejdanu zakoukala do spolužáka Mathieua, však rodinné trable nevnímá. Růžové brýle jí spadnou v okamžiku, kdy se dozví, že její nový učitel němčiny, kterého podobně jako ostatní dívky tajně…

V roce 1981 se neznámý 19letý graffiti writer Jean-Michel Basquiat velmi rychle stal nejúspěšnějším, nejrozporuplnějším a nejfascinujícnějším umělcem světa. Jeho výstavy byly očekávané jako velké události newyorské sezóny a jeho malby kupovali nejvlivnější sběratelé a muzea. Každá stránka jeho života se stala tématem pro média. Zemřel v roce 1988, ve věku 27 let. Noviny The New York Times ho nazvali „nejbližším ekvivalentem Jamese Deana ve světě umění“. Navzdory svému úspěchu sužovala tohoto nepokojného mladého talentovaného umělce samota, sebedestrukce a přesvědčení, že lidé ho ve skutečnosti nepřijali takového, jakým byl. Byl prvním umělcem černé pleti, kterému se podařilo skutečně uspět v uměleckém světě bělochů. Jeho předčasná smrt dokazuje, že byl stejně obětí i fenomenálním úspěchem.

Vicu Berettonovi je nyní patnáct let. Právě se vrátila z Rakouska, kde byla na studijním pobytu. Těší se, až uvidí své kamarády z lycea a bude jim vyprávět o svých zážitcích. Velmi ji ale trápí, že všichni kolem ní jsou zamilovaní, dokonce i její babička Poupette, která si chce vzít svého dlouholetého přítele... Rodiče na ni zase nemají moc času, otec François si našel novou zajímavou práci a matka Françoise se věnuje spíš jejímu malému dvouletému bratrovi. Ve vlaku si náhodou vymění pas s neznámým atraktivním mladíkem. A co čert nechtěl, opět se setkává s mladíkem jménem Philippe Berthier a jak jinak - zamilují se do sebe. Nebyla by to však Vic, kdyby si nepřivodila zbytečné problémy...

Historické drama z vichistické Francie, které za druhé světové války neomezeně vládne maršál Philippe Pétain.