Cahil Tomruk žije v Hamburku ze dne na den. Když jednoho dne narazí autem do zdi a málem se přitom zabije, ocitne se na psychiatrické klinice a jeho lékař se snaží najít cestu z bludného kruhu pacientovy existence. A právě tady, na nemocniční chodbě, se Cahil seznámí s tureckou dívkou Sibel, která se pokusila o sebevraždu. Její rodina se řídí těmi nejortodoxnějšími představami o postavení ženy ve společnosti, ale Sibel zoufale touží po volnosti, kterou Evropanky považují za samozřejmost. Za jediné východisko považuje formální sňatek s mužem tureckého původu, a proto požádá Cahila o pomoc. Jenže vymknout se z rodinných pout není tak snadné, jak si dívka představuje, protože nikdo se nedokáže zcela vytrhnout z kořenů, z nichž vyrostl. A Sibel si v sobě nese nejen horoucí přání získat svobodu a překročit hranice národnosti a náboženství, ale také touhu po lásce.

Prezident John F. Kennedy převzal úřad a Amerika bouřila nadšením a výzvou Nové hranice. Mnoha lidem se zdálo, že je možno úspěšně bojovat se sociálními, politickými a ekonomickými problémy. A totéž platilo o konečné hranici: vnějším prostoru. Prezident vyzval národy, aby zaktivizovaly své nedokonalé vesmírné programy a dosáhly toho, že do deseti let přistane člověk na Měsíci. A Amerika odpověděla v podobě sedmi astronautů, kteří měli to pravé.

Amerika 1959. Do menšího městečka v Nevadě přijíždí za účelem rozvodu svého dávno vyhaslého manželství Vivian Bell, elegantní distinguovaná profesorka anglické literatury na Columbia University v New Yorku. Ubytuje se na ranči za městem, kde potká divokou temperamentní Cay, pracující v místním kasinu. Cay je lesbička, která se již vnitřně srovnala s faktem, že jejím životním partnerem nebude muž, nýbrž žena. Obě ženy se spřátelí a postupně mezi nimi vznikne milostný vztah. Cay má o svých citech k Vivian poměrně brzy jasno. Konzervativní Vivian, do té doby žijící v heterosexuálním svazku, se však myšlence, že by mohla být sexuálně přitahována k ženě, brání zuby nehty.

Čokoláda je komedie o tom, jak jediné sladké sousto dokáže změnit člověka, lidské vztahy i celé město. Je příběhem pokušení, odříkání a otevření citům – komedií o vznikající maloměstské válce plné jiskrných vášní a strachu způsobených otevřením tajemného obchodu s čokoládou.

Píše se listopad 1959 a Truman Capote (Philip Seymour Hoffman), autor Snídaně u Tiffanyho a oblíbená postava americké smetánky, si právě čte jeden článek na poslední straně New York Times. Zpráva pojednává o vraždě čtyřech členů známé farmářské rodiny Clutterových z města Holcomb v Kansasu. Podobné příběhy se v novinách objevují skoro každý den, ale tento Capota neobvykle zaujal. Vidí v něm příležitost, jak obhájit svou dlouhodobou teorii, že skutečný příběh se v rukou zkušeného romanopisce může stát stejně zajímavým jako smyšlený. Jaký vliv mohou mít vraždy na život v onom malém městě? Tuto otázku si zvolí jako hlavní téma své reportáže a přesvědčí časopis The New Yorker, aby jej na místo zločinu vyslal. Spolu s ním se do Kansasu vydává jeho kamarádka z dětství Harper Lee (Catherine Keener), která o několik měsíců později získává Pulitzerovu cenu a stává se slavnou v souvislosti se svou knihou To Kill a Mockingbird.

Film Veselé Vánoce přejí chobotnice je přímým pokračováním Chobotnic z II. patra (1986). Vlastnímu veselému a napínavému ději předchází krátká rekapitulace - příhod z letní dovolené Holanových v Portugalsku, z níž si děti Honzík a Eva přivezly dvě chobotničky Modrého a Zelenou, vymodelované z dosud neznámé hmoty. Již za krátkého pobytu dětí v Parze nadělaly chobotnice mnoho zmatků. Když pak rodiče poslali Evu a Honzíka k dědečkovi do Lhoty, dobrodružné příběhy pokračují. Děj se rozvíjí kolem dvou závažných motivů ze světa dospělých: kolem hrozícího rozvodu manželů Holanových a kolem zištné touhy západních podnikatelů zmocnit se hmoty, z níž byly chobotničky vymodelovány, protože by mohla být laciným zdrojem energie. Proti prvnímu zlu chobotničky ze všech sil bojují, před druhým s pomocí dětí prchají...

Herečka Joan se právě rozešla s přítelem. Gracie už ani nedoufá, že by se její manželství mohlo změnit k lepšímu. Tyto a další postavy však něco spojuje a není to jen štěstí, láska, bolest, smrt a naděje, o nichž tento zajímavý film vypráví.

Kanadský Montreal je novým domovem italské rodinky. Dcera tráví veškerý svůj volný čas u psychiatra a syn přemýšlením o tom, jak jim řekne, že je gay. Lépe než doma se cítí ve společnosti svého kamaráda, ke kterému se přestěhuje.