Filmová adaptace spisů Anny Frankové, mladé židovské holčičky, která se během II. Světové války schovávala se svou rodinou a kamarády před nacisty na půdě domu v okupovaném Amsterdamu. Přestože film byl natočen až 15 let po II. světové válce, stal se jedním z prvních poválečných filmů, který konfrontoval zkušenost Holocaustu z velmi lidského pohledu. Na rodině malé Anny se tak ztvárňuje svědectví všech obětí nacistické genocidy. Film byl natočen v panoramatickém formátu Cinemascope velmi věrně ztvárňujícím pocit klaustrofobie z půdy domu. Režisér Georg Stevens natočil svíravé komorní drama, ve kterém vynikají dva herecké výkony – mladičká Millie Perkinsová jako Anna Franková a Oscarem ověnčená Shelley Wintersová jako paní Van Daanová. Kino AERO

Režisér Marc Rothemund není první, kdo na filmové plátno převedl drama posledních dnů členů ilegální skupiny Bílá růže. Na začátku 80. let vznikly dva filmy inspirované těmito událostmi, jejichž autory byli režiséři Michael Verhoeven a Percy Adlon. Rothemundův snímek předčí tyto poměrně akademické filmy tím, že režisér si za ústřední hrdinku vybral postavu Sophie Schollové, skrze niž se mu daří drama sugestivně přiblížit. Tomuto silnému filmu o osobní statečnosti několika mladých studentů dominuje autentický projev Julie Jentschové v hlavní roli.

Monumentální filmová freska oživuje příběh Ježíše s použitím nejvýjimečnějších hollywoodských filmových prostředků. Jedná se o jedno z nejkrásnějších a nejkomplexnějších zpracování biblického příběhu. Scénář věrně následuje události popsané v Knize knih a soustředí se nejen na Ježíšův život, ale i na oživení historického období, ve kterém Ježíš žil a působil. Tvůrci se snaží odhadnout, jak v té době jednal a co si myslel římský císař Augustus či jako uvažovali Římané nebo Zelóti.

Příběh o jednotlivci vždy překračujícím čáru zavedeného slušného chování. Je to filmař a tato výlučnost ho dostane do aktivní účasti na osudech Česka. V osudovém roce '68 měli Češi v Cannes v hlavní soutěži tři filmy. Jejich očekávané vítězství však bylo zmařeno pseudorevolucí francouzských filmařů. Invaze 1968, sešup ze slávy a úspěchu a nucený exil. Marné hledání lásky v USA. V zemi, kde správná adresa a výše bankovního konta je nade vše. Co Čech, to muzikant a muzikantem je i filmař, který se jako Švanda dudák vrací domů, do rodné Prahy k milovanému filmu.

Strhující příběh světově proslulého českého kontrabasisty, jehož jazzová tvorba ovlivnila styl hry na kontrabas. Kontrabasista Miroslav Vitouš (6. 12. 1947) vystudoval hudbu na Pražské konzervatoři. Přihlásil se na mezinárodní hudební soutěž ve Vídni, vyhrál v sekci kontrabasů a zajistil si tak stipendium na Berklee College of Music v americkém Bostonu. Osud jej pak skutečně vedl na západ, kde realizoval vysněnou kariéru na jazzové scéně. Vitouš patří k hrstce českých jazzmanů, kteří se po emigraci nepřehlédnutelně prosadili ve světě. V roce 1970 založil spolu s Waynem Shorterem a Joem Zawinulem legendární fusion formaci Weather Report. Jeho hudební ambice se však začaly rozcházet s představami zbytku kapely, a tak se vydal vlastní cestou. Natočil celou řadu alb, na kterých hráli ti nejslavnější jazzoví hudebníci. Album Now He Sings, Now He Sobs, na kterém se s ním podíleli Chick Corea a Roy Haynes, se v roce 1999 dostalo do Grammy Hall of Fame Award.