Příběh ikonopisce, který se snaží v době absolutního temna najít sílu k duchovní tvorbě, napsala spolu s režisérem další nastupující hvězda sovětské kinematografie – Andrej Končalovskij (zde ještě pod jménem Andrej Michalkov-Končalovskij). Životní osud umělce v období let 1400 až 1423 na pozadí mocenských rozbrojů, bratrovražedných válek a tatarských nájezdů není historicky věrným zpodobněním ruských dějin. Tarkovského stylizace je však natolik niterně přesvědčivá, že zde středověk vyvstává v obdivuhodně komplexní šíři. Nezapomenutelné panoramatické jízdy kameramana Vadima Jusova, s nímž Tarkovskij spolupracoval od diplomního filmu Válec a housle (1960) až po Solaris (1972), dokážou svou dokumentární povahou připodobnit svět, který je i ve své naprosté stylizovanosti nesmírně přirozený.

Pan Stevens, dlouholetý majordomus na panství Darlington, je mužem, který celý život zasvětil službě svému pánovi. Když panství získá nový majitel, řeší Stevens problém nedostatku personálu tím, že se rozejde za ženou, která dlouhá léta na Darlingtonu pracovala a s níž ho pojil zvláštní vztah... Slečna Kentonová vstoupila do služeb lorda Darlingtona počátkem 30. let s nejlepším doporučením. Hierarchie vztahů mezi služebnictvem i dokonalá rezervovanost pana Stevense zabránily jakýmkoliv důvěrnostem, ale jejich vztah během let prošel zvláštním vývojem a dospěl až k vzájemné, byť nikdy nepřiznané lásce. Naprostá oddanost zájmům služby byla vždycky přednější. Přesto spolu pan Stevens a slečna Kentonová prožili léta v nejlepší shodě, byli svědky toho, jak jejich domem prochází historie – to když lord Darlington svolal mezinárodní konferenci o postavení Německa.

William a Sylvie McCordleovi pořádají na svém honosném venkovském sídle sjezd aristokracie různého vlivu a postavení. Každý z přítomných má přiděleného sluhu, který krouží kolem jako žralok ujišťujíc se, že velkomožnému pánovi nic nechybí. Režisér nám detailně představuje každý takový pár a odhaluje jejich před okolním světem ukrývaná tajemství. Dějem pak radikálně zamíchá tajemná vražda, od které příběh nabírá na rychlosti a řítí se k originálnímu, šokujícímu a nepředvídatelnému finiši.

Tvůrci v čele s režisérem Shekharem Kapurem si vybrali pro pokračování předchozího snímku Královna Alžběta pro ně nelehké období let 1585-88, kdy panovnice bránila a ubránila Anglii před vojskem úporného katolíka, španělského krále Filipa II., ale kdy také dala popravit svou sestřenici, skotskou královnu Marii Stuartovnu. Film Královna Alžběta: Zlatý věk zachycuje titulní postavu jako sebevědomou, vzdělanou a odpovědnou vládkyni, uvědomující si, co všechno musí pro své životní poslání v zájmu země obětovat, ale i jako náladovou a někdy despotickou ženu, toužící po lásce, která se čas od času nedokáže ubránit pochybnostem, depresím a zoufalství. Kromě politického či mocenského konfliktu se autoři soustřeďují na intimní vztahy mezi tehdy dvaapadesátiletou královnou (tento věk ovšem tvůrci nezdůrazňují), její oblíbenou dvorní dámou a chráněnkou Bess a mořeplavcem, korzárem a básníkem Sirem Walterem Raleighem.

Francie, dvacátá léta. Středem pozornosti médií i veřejnosti je Emma Eckhert, krásná žena, hlasatelka morálky, ale především úspěšná bankéřka. Získala značné bohatství na burze a nyní se hodlá spojit s investory, jimž na rozdíl od jiných nabízí podstatně výhodnější podmínky. Tím pádem je trnem v oku konkurenčním bankéřům, kteří se ji snaží zlikvidovat.