Film byl natočen ještě za války v Bosně, na území Republiky srbské. Jeho výchozí situací je uváznutí skupiny srbských vojáků v opuštěném tunelu obleženém bosenskými Muslimy. V častých retrospektivách se film ale vrací k předválečné době, hlouběji pak do Titovy Jugoslávie. Hlavní motiv, na který se v nich zaměřuje, idea bratrství a jednoty, je ve filmu zosobněn přátelstvím Srba a Muslima, ve válce vystaveného zkoušce. Ukazuje se tak jako poslední opora komunistického režimu, jež se ruší. Jugoslávský komunismus se demystifikuje prostřednictvím postavy veterána JLA, který čelí obvinění mladší generace, že teď se všechno ničí tak snadno, protože za Tita nedokázali vytvořit něco skutečně pevného včetně proklamovaného bratrství. Film neunikl kontroverznímu přijetí, na druhé straně vyjadřuje postoj, který lze označit za srbské hledisko v konfliktu.
Když do Ruska vtrhnou němečtí rytíři, musí kníže Alexandr Něvský sjednotit svůj lid, aby se postavil na odpor hrozivé přesile. Poté, co teutonští vojáci obsadí východoruské město, Alexandr se postaví Novgorodu, kde se na ledě zamrzlého Chudského jezera odehraje velká bitva. Zatímco Alexandr vede své vojáky v přesile, dva z nich, Vasilij a Gavrilo, začnou soutěžit ve statečnosti, aby získali ruku místní dívky.
Příběh z roku 1898 sleduje britského důstojníka Harryho Favershama, který se odmítne postavit do čela svého pluku, když zjistí, že jeho regiment odchází do Súdánu kvůli vojenskému konfliktu s „mohamedánskými fanatiky“. Přátelé a snoubenka mu pošlou čtyři bílá pírka, která symbolizují zbabělost. Aby znovu získal ztracenou čest, vydá se v převlečení za Araba do Súdánu, aby se mohl dostat za nepřátelskou linii a sloužit britským silám jako špeh a průzkumník. Když je jeho bývalý pluk napaden, Faversham tajně zachrání životy těm, kteří ho předtím označili za zbabělce.
Historikové si po staletí mysleli, že je král Artuš pouze mýtem, avšak tato legenda byla založena na skutečném hrdinovi, jehož život byl rozvrácen vnitřním bojem mezi osobními ambicemi a smyslem pro zodpovědnost. Artuš si přeje opustit Británii a vrátit se do poklidného Říma. Ještě předtím však musí podstoupit poslední nebezpečný úkol, který jej spolu s jeho rytíři Kulatého stolu – Lancelotem, Galahadem, Borsem, Tristanem a Gawainem – přivádí ke zjištění, že po náhlém odchodu Římanů z Británie bude země potřebovat vůdce, který by vyplnil mezeru – někoho, kdo by nejen dokázal ochránit Británii před momentální hrozbou útoku Sasů, ale také přivedl ostrov do nové epochy. Pod vedením bývalého nepřítele Merlina a s krásnou a odvážnou Guinevere po svém boku musí Artuš najít sílu k tomu, aby dokázal změnit vývoj dějin.
Jižní Afrika 1879. S ultimátem, které není možno dodržet, vyprovokuje Sir Henry Bartle Frere (JOHN MILLS) domorodé kmeny Zulů k ohromující ozbrojené agresi. Na základě falešných informací domnělých zajatců, činí generál Lord Chelmsford (PETER O´TOOLE) fatální chybné rozhodnutí rozdělit britské oddíly. Colonel Durnford (BURT LANCASTER) je nakonec konfrontován s mocnou přesilou. S jistou smrtí před očima bojuje se svými lidmi až do poslední vteřiny. Na konci bitvy stojí ničivá porážka britské koloniální armády, způsobená 25.000 odhodlaných válečníků kmene Zulů.