V českých kinech se směl tento kafkovsky laděný film, jenž patří k nejlepším podobenstvím v dějinách kinematografie, objevit až na podzim 1968. Jde o nejslavnější snímek režiséra H. Tešigahary (1927–2001). Scénář napsal Kobo Abe (1924–1993) podle vlastní stejnojmenné novely, která byla přeložena také do češtiny.
Nebezpečná cesta Zónou k vysněné místnosti, kde moudří konečně najdou pravdu. Zóna je jakýmsi tajemným, pečlivě střeženým prostorem na několika kilometrech čtverečních země, vzniklým snad za pradávné návštěvy mimozemských civilizací. Prostorem, skrývajícím jiné časoprostorové dimenze, kam je životu nebezpečno vstoupit. Přesto, anebo snad právě proto je Zóna místem, které přitahuje. V samém srdci této tajemné krajiny se prý totiž skrývá jakási „komnata", v níž se splní člověku jeho nejtajnější přání. Průvodcem těch, kteří nemohou odolat volání tajemné Zóny, je titulní postava filmu – Stalker. Věčný vězeň, odsouzenec pekla, bydlí se svou ženou a dcerkou na samém okraji Zóny a čas od času podniká výpravy za nebezpečnou hranici.
Podle stejnojmenného románu Lászla Krasznahorkaie natočil Béla Tarr sedm a půl hodiny trvající veledílo Satanské tango, jímž na sebe upozornil také za hranicemi Maďarska. Film se odehrává stejně jako Zatracení (1988) v posttotalitní pusté krajině, již rozbahňuje neustálý déšť a drásá drsný vítr. Příběh hříšné vesnice je rozvržen do dvanácti kapitol, jež můžeme rozdělit na dvě poloviny, což odpovídá pravidlům tanga (šest kroků dopředu, šest kroků dozadu). Především v první části Tarr paralelně vypráví osudy jednotlivých postav, které směřují k jasně danému bodu - příchodu lžiproroka Irimiáše a jeho kumpána Petriny. Z několika úhlů pohledu sledujeme toto dlouhé čekání na člověka, jehož se obyvatelé chátrající vesnice obávají.
Samolibý a vším otrávený moderátor počasí Phil Connors je pověřen natočením reportáže o každoročních oslavách Hromnic. Na cestě z města se dostane do ohromné bouře, která přeruší dopravu. Od té chvíle se ocitne v časové smyčce, díky které má spoustu času, aby se nad sebou mohl zamyslet…
Canden (Philip Seymour Hoffman) je úspěšným divadelním režisérem v provinciálním městě Schenectady, ve státu New York. Když ho malé poranění na čele přiměje zamyslet se nad smrtí, umíráním a nad tím, že jeho život bude jednou pravděpodobně zcela zapomenut, pocítí nutnost zanechat po sobě něco významného. Právě jej opouští jeho manželka, malířka miniatur Adele (Catherine Keenerová) i s dcerou Olivií. Ale Canden dostane velký, prestižní finanční grant, se kterým si může dělat, co chce. Odstěhuje se do New Yorku, kde na obrovském jevišti vybudovaném v hangárech vytváří kopii života a natáčí to na video. Čím více tvoří, tím víc se chce dostat blíž k podstatě života. A tím víc cítí, že jeho hra ještě není hotová pro publikum. Trvá to léta. Nakonec v jeho hře vystupují všichni, které znal, on sám, jeho lásky, děti a mnoho jiných.
Johnny přijíždí do Londýna navštívit svou bývalou přítelkyni Louise. Tento dobrovolný „bezdomovec“, který odmítá podřizovat se konvencím společnosti a provokuje ji svými názory či přehnanými činy, se potýká na své „odyseji“ Londýnem s dalšími osamělými lidmi – s alkoholičkou, žijící ve světě románů Jane Austenové, s nočním budovou s psychicky labilní prodavačkou... Johnnyho pouť je plná „nahých“ bezbranných lidí, žijících v iluzivních světech svých představ, a naopak – lidí agresivních a bezohledných, který Johnnyho za jeho drsné pravdy odměňují drsným násilím. Johnny nelítostně vtrhává do světů druhých, probouzí jejich obyvatele ze „snu“ svými provokacemi a jak jen může, vyvrací iluzi možnosti lepšího, zdánlivě uspořádaného života.
Sestry Su-mi a Su-yeon jsou propuštěny z psychiatrické léčebny a vrací se zpět domů, kde je čeká macecha, zamlklý podivínský otec i jedno skryté tajemství v podobě zvláštních nočních zvuků a přeludů. Su-mi obviňuje nenáviděnou macechu, ovšem jsou to právě její prsty, jež mají co dočinění s tajuplnou atmosférou, která pomalu ale jistě zaplňuje celý dům i jeho obyvatele? Režisér a scénárista v jedné osobě - Ji-woon Kim vychází z korejské variace na nám dobře známou Popelku. Děj zprvu plyne líně a nenuceně, je prokládán melodramatickými záběry, aby se vzápětí mohl změnit v bezmála dvouhodinový nervy drásající snímek, který stojí za to shlédnout večer jen na vlastní nebezpečí.
Leon a Felix plánovali strávit léto společně v prázdninovém domě u Baltského moře. Chtěli tam být jako přátelé, ale také chtěli pracovat - jeden na své druhé knize, druhý na svém uměleckém portfoliu. V domě jsou však také Nadja a Devid, kteří s sebou přinášejí spoustu dobré nálady. Čtveřice mladých lidí experimentuje s láskou a pro Leona to není jednoduché. Brzy hoří les, padá popel, nebe je rudé a vztahy dostávají nový rozměr.
Teenageři v Los Angeles mají jasný pohled na svět kolem sebe. Problémy neexistují a když, tak jejich řešení je jednoduché. Rodiče ti nerozumí? Důležitější je, že máš silnou motorku a rande s pěknou kočkou. Život je nekonečná párty. Sex, halucinogeny, znásilnění, vražda i únos...
Texas, 50. léta minulého století. Jack O’Brien si prošel dětstvím plným her a krásné nevinnosti. Dospívání mu však přináší rozčarování a vztah s jeho otcem, který by mu pomohl tímto nelehkým obdobím projít, je dosti komplikovaný. Jack je ztracenou duší v moderním světě, která si klade řadu otázek a snaží se v životě zorientovat. Kde je pravda? Co je věčnost? Jak vznikl život... Hvězdně obsazený snímek je poctou životu, přírodě a světu kolem nás, jenž se nám odhaluje jako symfonie. Postupně, obraz po obrazu nám přináší epický a dokonalý příběh, který je aktuální dnes stejně jako před více než půl stoletím.