Cidade de Deus je nejstarší a nejnebezpečnější slum Ria de Janeira. Buscapé se zde narodil, aby žil, místo toho je však zavlečen do světa, v němž se jeho nejlepší kamarádi místo s hračkami baví s nabitými pistolemi. Snaží se zoufale zůstat stranou děsivého násilí, které zachvacuje jeho přátele a mění je v mladistvé zločince zabíjející se navzájem kvůli obchodu s kokainem, z nenávisti i z pouhého rozmaru. Před Buscapéovýma očima se chudá čtvrť v průběhu tří dekád – od 60. do 80. let – proměňuje v dýmající bojiště, na kterém si ozbrojené gangy s šokující lhostejností vyřizují své účty za bílého dne. Buscapé vidí umírat nevinné i ty, které obdivoval a miloval. Jedinou jistotu ve světě každodenního krvavého násilí pro něj začne představovat fotoaparát, kterým začíná dokumentovat městskou džungli kolem sebe. Začíná chápat, že přežít může jen útěkem do normálního světa - za hranice čtvrti, kterou má rád jako svůj domov, ale kterou nenávidí jako hrob nevinnosti, naděje a lásky.
Shrek, zelený obr s tykadly mimozemšťanů, žije sice docela sám, ale šťastně ve svém domku na samotě u lesa až do chvíle, kdy je doslova přepaden nekonečným zástupem známých i méně známých pohádkových postaviček, které byly vyhoštěny z království nevzhledného a zakyslého Lorda Farquaada. Ve snaze zjednat pořádek a hlavně vrátit klid do svého příbytku Shrek Farquaadovi slíbí, že vysvobodí ze zajetí obávaného draka krásnou princeznu Fionu a přivede mu ji, aby se stala jeho ženou. S pomocí mazaného oslíka, ochotného pro Shreka udělat cokoli, jen ne zmlknout aspoň na okamžik, obr svůj slib splní, jenže pak se to nějak podivně zamotá, zaplete a zkomplikuje, takže je všechno nakonec úplně a docela jinak...
Strhující životní příběh slavné extravagantní mexické malířky Fridy Kahlo se Salmou Hayek v její možná životní roli. Frida Kahlo prožila bouřlivý život, plný bolesti i lásky, skandální milostné aféry i fatální vztah s manželem Diegem Riverou. Do dějin se zapsala nejen jako skvělá umělkyně, ale i sexuální a politická revolucionářka s horkou jižní krví. Barevné mexické ulice, vášnivá hudba, krásné ženy, charismatičtí muži a bouřlivé události první poloviny 20. století tvoří nedílnou součást životního příběhu této pozoruhodné ženy.
Výborný americký thriller z prostředí surfařské komunity v Californii se skutečně vynikající atmosférou a napínavým dějem. Klasické schéma infiltrace agenta do struktury nějaké proti systému stojící organizace se v tomhle případě režisérce Kathryn Bigelow podařilo naroubovat na příběh oslavující surfing a životní styl i hodnoty s ním spojené a vznikl překvapivě nosný dramatický oblouk. Film navíc překvapivě nezestárl a působí i po letech velice nadčasově, což u podobných snímků nebývá zvykem. Surfing je tu prezentován jako alternativní životní styl kritizující hodnoty konzumní společnosti. Kathryn Bigelow se velice povedl casting - sázka na zatím celkem neokoukaného Keanu Reevese vyšla bezezbytku a odvaha svěřit roli charismatického záporáka profláklé tváři hvězdy romantických filmů Patricku Swayzemu taktéž (jeho jednoznačně nejlepší role). Bod zlomu je skutečně vydařený akční thriller a jeden z nejlepších komerčních hollywoodských snímků všech dob.
V přímořské vesničce Maormi odpradávna přežívá tradice volby Pána Velryb. Každá generace si volí svého vůdce, kterým se může stát pouze muž. Hlava komunity Koro, je zklamaný narozením vnučky. Začne hledat svého nástupce mezi cizími, protože vlastní krev ho zradila. Malá Pai je pro něj neštěstím. Když na pláži uváznou velryby, Koro je přesvědčený, že to znamená konec existence jeho kmene. Pouze do doby, dokud se jeden člověk nerozhodne obětovat, aby zachránil ostatní...
Bridget je lehce baculatější třicátnice, která má ve svém životě zdánlivě jednoduchá a splnitelná přání - shodit nějaké to kilo a najít opravdový vztah. Jenže právě v roce, do něhož vstoupila s bezpočtem předsevzetí a rozhodnutím vést si deník, se to na jeho stránkách hemží pohromami...
Architekt Sam truchlí nad smrtí své ženy. Jeho malý syn chce, aby si táta někoho našel, a tak zavolá do oblíbeného nočního rozhlasového pořadu a přinutí tátu, aby promluvil do éteru. V autě ho uslyší mezi desetitisíci jiných také Annie, které Sam docela učaruje. Sam je přesvědčen o čarovné moci lásky a je tak trochu idealista, Annie je ryze praktická novinářka, která má o všem svoje pochybnosti. Ve filmu dochází k četným velmi zábavným scénám zachycujícím zvyklosti lidí při námluvách a schůzkách. Nočňátka v Seattlu pojednávají bez rozpaků a s humorem o jistém nazírání osudu – jsou-li si dva lidé souzeni, najdou jeden druhého, navzdory vzdálenosti, času anebo dokonce patřičnému úvodu.
Kouzelné zrcadlo má tu sílu dát tomu, kdo ho vlastní, absolutní moc. Po tomto kouzelném předmětu tedy touží každý darebák. Ale jen jeden z nich ví, co vede k nalezení zrcadla. Naštěstí jsou na světě "Lovci", kteří mají za úkol všechny kouzelné předměty chránit...
Ofka propadla zvláštní letargii: zatímco většina jejích spolužáků ze střední školy pokračuje ve studiu, ona odmítá opustit šalebné pohodlí dětství, jež se však rychle začíná měnit v dusnou past. Prodává v nonstop obchůdku svého švagra Edy a nechává kolem sebe poletovat střípky zmarněných osudů stálých i náhodných zákazníků i těch dávných kamarádů, kteří stejně jako ona skutečně žijí pouze v noci. Občas zaskočí za partičkou popíjející ve vltavském přístavu, potuluje se ulicemi s podivínským Ubrem, který z popelnic fascinovaně loví odložené věci a beznadějně ji miluje, vyhýbá se Mírovi, jenž ji naopak milovat přestal. Je jí však pořád jasnější, že jednoho dne se musí rozloučit s dětstvím, překročit hranice rodné čtvrti a začít něco dělat se svým životem…