Jung-ho (Yun-seok Kim) je zkrachovalý detektiv, který si na živnost přivydělává eskortním servisem dívek. Výdělky však nejsou takové, jaké by si představoval a celá situace se zhorší se zmizením několika dívek. Jung-ho začne podezřívat lidi z oboru, kteří mu dívky prodávají jinam. A tak si udělá menší pátračku, při které sleduje svou těžce nemocnou pracovnici Mi-jin (Yeong-hie Se), mířící k tajemnému klientovi Young-minovi (Jung-woo Ha). Zda je to obyčejný zakřiklý mladík, nebo někdo mnohem horší stojící za zmizením dívek na to bude muset Jung-ho najít rychle odpověď, neboť i po Mi-jin se nyní slehla zem. A všechny tři čeká velice náročný den s nejasným koncem. Závodem s neúprosným časem odstartoval…

Příběh vypráví o mladíkovi Lou Bloomovi, který se snaží prosadit jako novinář. Nedaří se mu najít uplatnění v již zavedených agenturách a tak se vrhne na vlastní pěst do pátrání po stopách zločinu. Pro atraktivní novinářský materiál se neštítí udělat cokoliv.

Před čtyřiceti lety zmizela Harriet Vangerová z rodinného setkání konaného na ostrově, který vlastnil a obýval mocný klan Vangerů. Přestože nebylo Harrietino tělo nikdy nalezeno, je její strýc přesvědčen, že šlo o vraždu, jejímž pachatelem je někdo z jeho rodiny. Rodiny, jejíž členové jsou mezi sebou sice spjati pevnými pouty, ale která je jinak zcela nefunkční. K vyšetření tohoto případu si proto najme investigativního novináře Mikaela Blomkvista, kterému pomáhá drsná potetovaná počítačová hackerka Lisbeth Salanderová. Jakmile Blomkvist a Salanderová zasadí Harrietino zmizení do rámce četných podivných vražd, které se staly téměř před čtyřiceti lety, začíná se rozplétat temná a děsivá rodinná historie…

Sériový vrah vraždí školačky a začínající policista ho musí vypátrat dřív, než se počet obětí zvýší.

Film zobrazující zhoubný vliv Cosa Nostry na obyvatele Sicílie sleduje obyčejného chlapce Artura, který se od dětství až do dospělosti potýká se životem, láskou a zločineckou mafií v Palermu. Palermo sedmdesátých až devadesátých let je ve snímku zachyceno jako město, v němž šlo zapírání ruku v ruce s potlačovanou tolerancí. Zuřila tady totiž krvavá válka o nadvládu mafie a atentáty na mafiánské rivaly i protimafiánské křižáky byly na denním pořádku. Vyprávění z Arturovy perspektivy, která příběhu dodává hravější tón a rozpustilý humor, chytře nastiňuje, jak úslužnost a předstíraná slepota umožnily Cosa Nostře vzkvétat až do doby, kdy vraždy vysoce postavených osobností konečně otevřely lidem oči. Kolem toho všeho se točí Arturův vztah s krásnou spolužačkou Florou, která zůstává objektem jeho milostného zájmu až do dospělosti.(Cinemax)

V noci řádí v Mašhadu sériový vrah, který láká oběti do své sítě. Zabíjí ženy, prostitutky. Zatímco policie zločiny ignoruje, Rahim, novinářka z Teheránu, bloudí temnými čtvrtěmi svatého města a hledá pravdu. Svatý pavouk je natočen podle skutečné události, přičemž název filmu odkazuje na přezdívku sériového vraha. V roce 2001 Saeed Hanaei zabil ve městě Mašhad šestnáct prostitutek, protože je považoval za „nečisté“. Jeho soudní proces vyvolal v Íránu velký rozruch, a to nejen kvůli hrůznosti toho, co se stalo, ale také proto, že některá média a konzervativní skupiny z něj udělaly hrdinu.

Po dlouhých čtrnácti letech se Max Cady opět podíval na svět, aniž by mu ve výhledu bránily bytelné mříže. Víc než na užívání svobody však myslí na pomstu. Obhájce Sam Bowden, zhnusený nevypočítatelností a nezkrotnou násilností svého klienta, totiž před soudem zatajil důležitou okolnost, která by mohla Maxovi výši trestu podstatně snížit. Cady svou pomstu promyslel opravdu důkladně a ctihodný pan Bowden, jeho žena i jejich dcera by se měli připravit na nejhorší. Mys hrůzy je remakem stejnojmenného filmu z roku 1961, ve kterém zazářili Gregory Peck a Robert Mitchum. V nové verzi na sebe upozorňují především výborný Robert De Niro jako Cady a skvělá Juliette Lewisová v roli Bowdenovy dcery.

Tento politický thriller vychází ze skutečné události. Během vojenského převratu v Jižní Americe zmizel mladý americký spisovatel a filmař Charles Horman (John Shea). Charlesův otec (Jack Lemmon), významný obchodník z New Yorku, Ed Horman přispěchá na pomoc Charlesově ženě Beth (Sissy Spacek), která se zoufale snaží najít svého zmizelého muže. Jejich pátrání se pohybuje v bludných kruzích, zachází do slepých uliček a naráží na hradby lží a falešných nadějí ze stran lokálních i amerických úřadů. Své letité neshody nechají stranou a nepolevují v horečnatém úsilí až do bolestného, zdrcujícího rozuzlení.

Sestry Su-mi a Su-yeon jsou propuštěny z psychiatrické léčebny a vrací se zpět domů, kde je čeká macecha, zamlklý podivínský otec i jedno skryté tajemství v podobě zvláštních nočních zvuků a přeludů. Su-mi obviňuje nenáviděnou macechu, ovšem jsou to právě její prsty, jež mají co dočinění s tajuplnou atmosférou, která pomalu ale jistě zaplňuje celý dům i jeho obyvatele? Režisér a scénárista v jedné osobě - Ji-woon Kim vychází z korejské variace na nám dobře známou Popelku. Děj zprvu plyne líně a nenuceně, je prokládán melodramatickými záběry, aby se vzápětí mohl změnit v bezmála dvouhodinový nervy drásající snímek, který stojí za to shlédnout večer jen na vlastní nebezpečí.

Práce investigativních novinářů je vzrušující, přitažlivá a sexy. Někdy při ní může jít i o život, někdy postaví psavce před rozhodnutí, které připomíná pověstnou Sofiinu volbu. Režisér Kevin Macdonald (Poslední skotský král) se na tuhle nelehkou profesi podíval s využitím veleúspěšného britského seriálu, který přetvořil v chytrý thriller opepřený hvězdným obsazením. Kořeny dobrého příběhu můžou ležet i ve zdánlivých banalitách. Koho by dojímali zastřelený feťák a poslíček s pizzou? Cal McAffrey, zkušený reportér deníku The Washington Globe, ovšem tuší, že za profesionální vraždou dvou bezejmenných outsiderů by se mohlo skrývat něco mnohem většího, zvlášť když se mu podaří najít spojení mezi těmito zločiny a záhadnou smrtí asistentky vlivného kongresmana Stephena Collinse. Co zpočátku vypadalo jako nešťastná náhoda nebo sebevražda z nešťastné lásky, se postupně promění ve střípek v mozaice spiknutí...

Meg Altmanová s dcerkou Sarah se po rozvodu nastěhuje do exkluzivního bytu v klidné newyorské čtvrti. Objeví v něm i tajnou místnost vybavenou pro přežití, kterou nechal zbudovat předchozí majitel. Jenže právě tento nedobytný úkryt se stane cílem trojice gangsterů, kteří sem v noci vniknou přes střechu. Předpokládali totiž, že byt je prázdný. Meg s dcerkou se sice podaří v úkrytu zabarikádovat, ale nemají zdaleka vyhráno. Muži se totiž nezastaví před ničím, protože obsah zakódovaného sejfu v úkrytu je pro ně příliš cenný. Sarah je diabetička, stane se rukojmím zločinců a matce nezbývá než bojovat o dceřin život všemi zbraněmi.

Walter Sparrow si díky své totální temné posedlosti číslem 23 udělá ze svého dosud idylického života peklo a psychická muka, což by mohlo vést k jeho smrti, stejně tak jako ke smrti jeho milovaných. Vše jen urychlí tajemná kniha Číslo 23, kterou dostal od své manželky Agathy k narozeninám. Ještě před tím, než je Walter schopen pokračovat ve svém životě je přinucen odhalit tajemství své minulosti. Kniha pojednává o chladnokrevné a záhadné vraždě a jako by se zdálo, že odráží temné a neovladatelné stránky Walterova života. Život hlavní postavy románu je plný momentů, které odrážejí Walterovu vlastní minulost. Jak začíná kniha ožívat, stává se Walter nakaženým tou nejděsivější a nejvíce evokující částí: posedlostí číslem 23. Walter vidí číslo ve všem kolem a začíná být přesvědčený, že je prokletý a bude se muset dopustit stejného zločinu jako hrdina románu. Pokud se mu podaří rozluštit moc čísla 23, bude možná schopen změnit svoji budoucnost...(oficiální text distributora)

Reportérka amerického listu Chicago Sentinel, Lauren, přijíždí do pohraničního mexického města Juarez, aby přímo na místě napsala článek o sérii tajemných vražd, jejichž oběťmi jsou výhradně mladé dělnice, které se do pohraničí vydaly za štěstím. Čím déle v Juarezu pobývá, tím je situace nepřehlednější. Postupně vyplouvá na povrch, že nejde o několik málo obětí, ale jejich číslo se záhy přehoup…