Za dávných časů, v divokých hvozdech Japonska začíná mýtický boj mezi rozrůstající se civilizací lidí a zvířecími božstvy, která vládnou lesům. A také příběh lásky lidského dítěte vlčí bohyně - princezny Mononoke - a válečníka věřícího v mír mezi lidmi a přírodou - prince Ashitaky.

Ve vyprávění hlavního „hrdiny", asociálního mladíka Rentona, se odkrývá bizarní svět revolty proti současné konzumní společnosti. Renton a jeho skotští přátelé jsou totiž narkomané, jejichž jedinou starostí je sehnat další dávku. Jenže „skutečný život" smutné protagonisty „semele" a změní. Někteří nepřežijí, z jiných – jako například právě z Rentona – se stanou normální lidé. Epizodické vyprávění vytváří zvláštní mozaiku, z níž se velmi působivě vynořuje pochmurný obraz jedné „ztracené" generace.

Rok 2019. Od propuknutí Třetí světové války uplynulo třicet jedna let. V Neo-Tokiu probíhá nikdy nekončící válka proti silám podsvětí, které ovládají prakticky celé zničené město. Tetsuo, člen motorkářského gangu, je během jedné z nočních jízd zajat armádou pro tajné experimenty. Vůdce party Kaneda se rozhodne přítele zachránit. Tetsuo získá nadpřirozené ničivé schopnosti, jeho mysl je ale pokřivena a zatemněna... Katsuhiro Ôtomo natočil tento snímek podle své stejnojmenné mangy a vytvořil tak vskutku kultovní snímek, který odstartoval novou vlnu popularity japonského anime v západním světě. Příčinou úspěchu byla mimo jiné na svou dobu nevídaně vysoká kvalita animace. Výtvarníci například použili rekordních 327 různých barev (padesát z nich vytvořili nově přímo pro film), a to z toho důvodu, že se snímek odehrává především v noci. (Fabienne)

V okupovaném Polsku se herci, jejichž protinacistická hra je zakázána, připojí k odboji, ale i zde dělají své profesi čest.

Kdo se bojí Virginie Woolfové? je příběh stárnoucího profesora a jeho ženy (dcery rektora), kteří si prostřednictvím virtuálního světa a virtuálních příběhů dokážou ubližovat s takovým gustem a takovou razancí (pravděpodobně proto, aby si dokázali, že ještě žijí). Současně se odvíjí vztah mladší dvojice, která stojí téměř na počátku jak vztahu, tak kariéry, a na rozdíl od starších ještě má zábrany - „předstírá“ nejen ostatním, ale i sobě nejrůznější iluze o životě. Příběh jedné noční manželské vivisekce je sice dobově podmíněn, jeho hodnota daný kontext ale dalece přesahuje, neboť reflektuje především všeplatné civilizační úzkosti a existenciální rozměr mezilidských vztahů. (upraveno z textu Ivy Hejlíčkové)

Britský snímek Pride se zakládá na skutečném příběhu a zachycuje skupinu aktivistů LGBT, kteří vybírali peníze na pomoc rodinám postiženým stávkou horníků ve Velké Británii. Jenže se píše rok 1984. Lesby a gayové jsou širokou veřejností (nejen britskou) vnímáni negativně. Národní svaz horníků se zdráhá přijmout podporu skupiny LGBT s ohledem na obavy z veřejného mínění o tom, že je tento hornický svaz otevřeně spojen s gay hnutím. A tak se aktivisté rozhodnou svůj finanční příspěvek přivézt přímo do malé hornické vesnice ve Walesu. Jádro této hořké komedie spočívá v konfrontaci homosexuálů s puritánskou vesnickou komunitou, přímo tváří v tvář na otevřené besedě mezi oběma světy.

Match Point – Hra osudu je drama o společenském vzestupu mladého muže a děsivých následcích jeho ctižádosti. Hlavní hrdina se nedokáže rozhodnout mezi dvěma ženami a nenachází cestu ven. Uchýlí se tedy k extrémnímu řešení. Děj filmu zasadil režisér Woody Allen do anglické vyšší společnosti. Scarlett Johanssonová zde hraje krásnou americkou dívku, která vstoupí mezi Jonathana Rhys Meyerse a jeho ženu Emily Mortimerovou. Matthew Goode je Emilyn bohatý bratr, který tuto zápletku odstartuje.

Richmond, Anglie 1923. Spisovatelka Virginie Woolfová píše v azylu svého venkovského domu jedno ze svých vrcholných, nejintimnějších a vnitřně nejkomplikovanějších děl „Paní Dallowayovou“ V Los Angeles roku 1951 si touto knihou prosvětluje depresi všednodenního stereotypu těhotná žena v domácnosti Laura Brownová, připravující narozeninovou oslavu pro svého manžela. Také moderní paní Dallowayová – Clarissa Vaughnová, emancipovaná nakladatelka z New Yorku roku 2001 – chystá oslavu pro muže, kterého miluje: pro básníka Richarda umírajícího na AIDS. Jeden den ze života tří různých žen obývajících tři různé časoprostory nabízí meditaci nad nejistotami i bolestnými vítězstvími moderní ženské feminity: nad jejími pochybnostmi ohledně seberealizace v soukromí i práci, nad jejími milostnými pouty k mužům a ženám... a také nad jejím děsem tváří v tvář uplývajícímu času pustošícímu květiny ve váze stejně jako všechny lidské jistoty.

Antoine Doinel – věk 26 let. Ženatý s Christine, učitelkou hudby. Čekají dítě. Ve svém novém zaměstnání se Antoine setkává s femme fatale – šarmantní japonkou Kyoto, která jej okouzlí, a především osvobodí od trivialit manželského života. Antoine podléhá své touze a začne si s Kyoto milostnou aférku. Ve chvíli, kdy Christine odhalí nevěru svého manžela, rozhodne se Antoine opustit domov… [FFF 2009] (oficiální text distributora)

Děj se odehrává v letech 1899-1945 a sleduje osudy postav na pozadí proměn města Gdaňska, sleduje také Oskarův příběh. Oskar má dvě typické vlastnosti své doby: odmítání a protest. Brání se účasti ve světě dospělých tak důsledně, že odmítne vyrůst. Protestuje tak hlasitě, že jeho hlas rozbíjí sklo.

Bridget je lehce baculatější třicátnice, která má ve svém životě zdánlivě jednoduchá a splnitelná přání - shodit nějaké to kilo a najít opravdový vztah. Jenže právě v roce, do něhož vstoupila s bezpočtem předsevzetí a rozhodnutím vést si deník, se to na jeho stránkách hemží pohromami...

Oscarový režisér Roman Polanski a scenárista Ronald Harwood společně oživují klasický román Charlese Dickense o mladém sirotkovi, který se přimotá k partě kapsářů. 19. století, Londýn. Oliver Twist osiřel v raném věku a nyní musí žít v chudobinci, který řídí odporný pan Bumble. Již tak skromné denní příděly chlapců jsou jeho zásluhou ještě tenčí. Zoufalý, přesto však rozhodnutý Oliver uprchne a splyne s davy v ulicích Londýna. Nemá v kapse ani penny, je sám… Fagin, šéf místních malých kapsářů, ho však vláká do světa zločinu. Oliverova záchrana od laskavého pana Brownlowa je pouze začátkem řady dobrodružství, která jsou příslibem lepšího života. Snímek byl natáčen v České republice (Praha, Ateliery Barrandov, okolí Berouna, Žatec).

Osmatřicetiletý Will je typický londýnský playboy. Je bohatý, svobodný, bezdětný a bezstarostný. Ale jen do chvíle, než mu jedna z bezpočtu přítelkyň, které až dosud střídal ve svižném tempu, dá "kopačky". A víte proč? Kvůli svému dítěti. Právě tato nová a zcela nepochopitelná zkušenost přivede Willa do nedotčeného "loviště", a tím je Sdružení osamělých rodičů, kde jsou téměř výhradně svobodné či rozvedené ženy. Právě díky Susie, té nejatraktivnější, se Will jedné neděle seznámí s Marcusem. Je to divný kluk a ještě podivnější je jeho matka Fiona.

Londýn, 1929. Frank Webber, velmi vytížený detektiv Scotland Yardu, se zdá být více zaujat svou prací než Alicí Whiteovou, svou přítelkyní. Alice, která se cítí být ignorována, souhlasí, že si vyjde s elegantním a dobře vychovaným umělcem, který ji pozve na návštěvu do svého přepychového bytu.

Když je vám osmnáct, milujete Beckhama a umíte to s míčem tak dobře jako on, patří vám celý svět. Ale to je omyl! Pokud se totiž jmenujete Jess, je vám sice osmnáct, ale jste dívka, a navíc Indka – zapomeňte na to! Myslíte, že by vás vaši příbuzní, jejichž jediným cílem je najít pro vás vhodného ženicha, nechali hrát takovou mužskou hru, jakou je fotbal? Tím spíš, kdybyste tak mohla překazit sestřiny vyhlídky na dobrý a vhodný sňatek! Jess ale jednoho dne potká stejně starou Jules, která hledá nové talenty pro dívčí fotbalové družstvo. Jules má o své budoucnosti jasno. Chce se dostat do Spojených států, kde je dívčí fotbal respektován a kde se může stát profesionální hráčkou. Jess a Jules velmi rychle sblíží společná vášeň pro fotbal, oběma se na hřišti velmi daří. Problémy nastanou, když se obě zamilují do svého trenéra a Jessini rodiče zjistí, že jim dcera něco tají.

Mladý notorický delikvent Brute dostává poslední šanci žít normální a relativně svobodný život. V rámci nápravného programu, který britské úřady navrhly v roce 1991 pro případy s nižšímy tresty, je poslán do nejzapadlejšího dětského ústavu kdesi v Rumunsku. Přestože je konec dvacátého století, toto místo, které je sirotčincem a dětskou nemocnicí zároveň, připomíná spíše bránu do pekel. Nezkrotný a impulsivní mladík tu více než kde jinde poznává, že některá pravidla lidskosti musí platit a být uznávána i uprostřed chaosu, korupce či nezájmu, který vládne všude kolem. Když neexistují, musí si je vytvořit sám se svým svědomím. Právě tak nedokáže odepřít "lásku" beznadějnému případu, dvanáctileté nemocné romské dívce, která má nejmenší šanci na adopci ze všech chovanců. Přijme její nebezpečnou hru, která jí může zpříjemnit život. I jeho život se od jisté chvíle nenávratně změní.

Lisa je Američanka žijící v Londýně. Na koncertě v Brixtonu se seznámí s Mattem, vášnivě se do sebe zamilují a o rok později se zase rozejdou. To je vše. Nízkorozpočtový snímek Michaela Winterbottoma se natáčel bez scénáře, jenom s malým štábem a ruční kamerou. Jednoduchá dějová linie filmu se odvíjí retrospektivně. Matt letí přes Antarktidu a vzpomíná na svůj vztah s Lisou. Sexuální scény a momenty z každodenního života střídají záznamy koncertů, na které dvojice chodí do Brixton Academy (například koncerty skupin Franz Ferdinand nebo Primal Scream) a kde také uslyšíme devět písní z názvu filmu. Explicitní sexuální scény nemají za úkol diváky šokovat. Winterbottom se snaží o citlivý popis vztahu v jeho počátcích, kdy se dva lidé intenzivně poznávají. Devět písní je především neokázalý pohled na to, co dělá čerstvě zamilovaný pár za dveřmi ložnice. Kieran O´Brien, představitel Matta, už spolupracoval s Winterbottomem na filmu Nonstop party a seriálu Bedna.