Pensylvánie 1972. Jedenáctiletá Vada Sultenfussová žije sama se svým ovdovělým otcem Harrym nad jeho pohřebním ústavem. Během letních prázdnin tráví Vada spoustu času se svým nejlepším kamarádem Thomasem. Harry najme do pohřebního ústavu mladou kosmetičku Shelly, která do městečka přijela se svým karavanem. Vada tajně miluje učitele Bixlera a přihlásí se do jeho letních kursů tvůrčího psaní. Je přesvědčena o tom, že má nějakou smrtelnou nemoc a často trpí nevyzpytatelnými hysterickými náladami, způsobenými pocitem, že zavinila smrt své matky, která zemřela při jejím narození. Vada s nelibostí sleduje vzrůstající náklonnost mezi otcem a Shelly.Spolu s Thomasem dvojici špehují. Vada je roztrpčená, když se dozví, že se Harry a Shelly chtějí vzít.Další ranou pro ni je i chystaná svatba učitele Bixlera. Hledá oporu v Thomasovi, se kterým prožívá první náznaky citového vztahu.Její nejlepší kamarád však tragicky umírá...
V 70. letech zaznamenal mezinárodní obchod s drogami rychlý vzestup a v jeho středu se ocitl zcela nenápadný a ve všem průměrný Američan. George Jung, hvězda školního fotbalového mužstva z malého města, se během několika let stal hlavním dovozcem kokainu z kolumbijského Medellínu. Film Blow je jeden z pravdivých příběhů čerpajících ze skutečnosti. Sleduje cestu George Junga od 60. let přes jeho první styky se světem drog na plážích v Kalifornii. Kšeftování s marihuanou bylo pro něj tehdy jen prostředkem k realizaci vlastního amerického snu. Díky seznámení s náboráři medellínského trustu se proměnil v profesionálního pašeráka. George Jung se stal článkem v řetězci dopravujícím bílý prášek z Latinské Ameriky k americkým zákazníkům. Film zachycuje se suchým humorem, jak se syn chudého, ale poctivého stavebního dělníka vyšvihl přes noc ve zbohatlíka, kopírujícího životní styl vyšších vrstev. Zaznamenává jeho lásky, včetně té, na kterou dodnes marně čeká tam, kde jeho dráha skončila.
30. ledna 1972 zastřelili v severoirském městě Derry britští vojáci 13 neozbrojených civilistů. Tento den, nazývaný také Krvavá neděle se zapsal navždy do moderní historie Irska. Tehdy začaly nikdy nekončící boje přerůstající v civilní válku, která donutila stovky mladých mužů vrhnout se do služeb IRA. Film sleduje skupiny zúčastněné na dění ve městě a zaměřuje se na osudy Ivana Coopera, který věří v mírumilovnou změnu, a Gerryho Donaghyho, sedmnáctiletého katolického rebela, který touží po založení rodiny.
Snímek vypráví přáběh Rona Kovice, veterána z Vietnamu... Slavný film otevřeně hovoří o vojně ve Vietnamu, o ochrnutém Ronovi Kovicovi, který se z nadšeného vlastence změnil na zapáleného bojovníka proti válce. Ve Vietnamu prošel peklem, ale ani návrat do normálního života nebyl o nic lehčí. Ron se musí naučit žít se svým ochrnutím, znovu si zvykat na rodné město, rodinu a přátele, což vůbec není jednoduché...
Německo, 70. léta 20. století. Vražedné bombové útoky, strach z terorismu a z vnitřního nepřítele otřásají základy křehké demokracie poválečného Německa. Radikální “děti” nacistické generace v čele s Andreasem Baaderem (Moritz Bleibtreu), Ulrikou Meinhofovou (Martina Gedeck) a Gudrun Ensslinovou (Johanna Wokalek) vedou násilnou válku proti tomu, co považují za novou tvář fašismu: americký imperialismus podporovaný německou vládou, jejíž členové mají nacistickou minulost. Cílem mladých radikálů je “lidštější” společnost. Bohužel používáním nehumánních prostředků nejenže šíří teror a krveprolití, ale sami svoji lidskost ztrácejí. Šéf německé policie Horst Herold (Bruno Ganz) je muž, který jim je v patách, ale zároveň jejich konání velmi dobře chápe. Nakonec v honu na mladé teroristy slaví úspěchy, ale je si vědom, že oni jsou jen špičkou ledovce.
Obklopuje nás rozporuplný svět násilí a netolerance. V něm žije i Danny Balint (RYAN GOSLING), jehož odpor k zdánlivé pasivitě vlastní židovské komunity zavedl až do řad skinheadského nacistického gangu. Tam si jej povšiml prominentní fašista Curtis Zampf (BILLY ZANE - Titanic). Danny se pod jeho vlivem stává součástí nebezpečného světa amerických nacistických bojůvek a v tajných tréningových táborech se učí nenávidět a zabíjet. U Curtise se však také setkává s Carlou, dívkou se sklonem k sadomasochistickému sexu. Danny s Carlou posouvá hranice svých milostných prožitků, ale díky jejímu zájmu o židovskou víru také znovu poznává svoji vlastní příslušnost. Jeho život je rozpolcen mezi dvě protikladná vyznání a volba kým se stát je těžká. Ta naše není o nic lehčí...
James Brown byl nespoutaný živel, jenž si vždycky dělal, co chce. Nesnesitelná frackovitost, kterou v plné kráse rozbalí hned v úvodu filmu, má hluboké kořeny v jeho minulosti. K ní se divák propracovává postupně, prostřednictvím retrospektivních střípků, které odhalují nelehké dětství v dobách hospodářské krize, odloučení od rodičů, pobyt v polepšovně a v base. James se nikde nenaučil pravidla, podle kterých společnost fungovala. I proto je permanentně porušoval. Na druhou stranu se nebál měnit zavedené pořádky, což mu pomáhalo v zásadních životních a především hudebních rozhodnutí. Film Get On Up, který si název vypůjčil od jedné z nejslavnějších Brownových písniček, je nejen silným životním příběhem, ale zároveň si ho lze užít jako hudební koncert napěchovaný jeho největšími peckami.
Bobby Fischer byl svého času nejlepším šachistou Spojených států amerických. Ze zázračného dítěte vyrostl geniální šachista, který se odvážil postavit se v průběhu studené války ruským šampionům. Na cestě k vzestupu mu byly největším nepřítelem jeho psychotické stavy způsobené prohlubující se paranoiou. Roku 1972 se utkal na mistrovství světa v šachu s ruským šampionem Borisem Spasským. Jejich partie vstoupila nejen do dějin šachu, ale i studené války.
Raoul (Gérard Depardieu) miluje svoji ženu Solange (Carole Laure) natolik, že chce pro její štěstí udělat prakticky cokoliv. Když Solange upadá čím dál víc do letargie a depresí, seznámí ji dokonce s náhodným mužem (Patrick Dewaere), kterého potkají v restauraci, aby jí přinesl do života něco nového. Stéphane, jak se onen muž jmenuje, postupně podlehne kráse Solange, ale nedokáže ji pomoci. Všichni tři se v létě vydají dělat vedoucí chlapeckého tábora, aby Solange přišla na jiné myšlenky. Potkají tam výjimečně inteligentního třináctiletého chlapce Christiana a se Solange se konečně začne něco dít.
Podle osobních vzpomínek Augustena Burroughse HLAVA NEHLAVA vznikl nestoudně legrační, odvážný i dojemný film o tom, jak přežít jedno hodně zvláštní dětství. Augustenova matka (Annette Bening) je bláhová ctižádostivá básnířka, která trpí duševní poruchou. Její manželství s Augustenovým otcem (Alec Baldwin) je v troskách. Časem se tedy začne scházet s velmi potřeštěným psychiatrem Dr. Finchem (Brian Cox) a Augustena (Joseph Cross) odkládá do péče Finchovy potrhlé rodiny v čele s jejich neurotickou dcerou (Gwyneth Paltrow). V nové rodině nachází spřízněnou duši v nejmladší dceři Natalii (Evan Rachel Wood) a mateřské lásky se mu dostává od Finchovy trpělivé ženy Agnes (Jill Clayburgh). S novou situací se Augusten vyrovnává po svém a své zážitky si zapisuje do deníčku. Postupně se začíná vyhýbat škole, do tajů lásky ho zasvěcuje starší muž (Joseph Fiennes) a pak – ve svých sladkých 15 letech - učiní jedno velké rozhodnutí.
Vedle jazzu a heroinu byla konstantou života proslulého pianisty Joea Albanyho dcera Amy-Jo, jejímž zasněným a nevinným pohledem sledujeme nejen talent a sebedestruktivní okamžiky dobrosrdečného otce, ale i bizarně podmanivé prostředí bezstarostné bohémy Los Angeles poloviny 70. let. V hlavních rolích nedostižní John Hawkes, Elle Fanningová a Glenn Closeová. (51st KVIFF)