Na kaučukovou plantáž ve Francouzské Indočíně, kterou vlastní Dennis Carson, přijíždí ze Saigonu prostitutka Vantine. Začne škádlit Dennise, který zpočátku odolává jejímu kouzlu, ale brzy se poddá a rychle si vypěstují přátelský, nezávazný vztah, kdy se navzájem škádlí a předstírají, že k sobě nechovají žádnou náklonost. Oslovují se „Frede“ a „Lily“, jako by si ani jeden nemohl zapamatovat jméno toho druhého. Carson však ztratí o Vantine zájem, když dorazí Willisovi. Gary Willis je mladý nezkušený inženýr a jeho žena Barbara je noblesní půvabná dáma. Carson je okamžitě přitahován Barbarou a poté, co pošle Garyho na dlouhou průzkumnou cestu, začne svádět Barbaru, což se žárlivé Vantine nelíbí.

Malá křesťanská komunita v severní Africe, v níž našlo klid i naplnění osudů osm mnichů shodné víry, ale rozdílného věku i názorů, žije v poklidu, dokud život v oblasti nenaruší masakr, za nímž stojí místní islámští fundamentalisté. Poté, co odmítnou armádní dozor, čelí mniši otázce, jak se bránit přetrvávajícímu riziku, i zjištění, že láska k bližnímu není pro všechny věřící přesvědčivým argumentem. Film se zabývá univerzálními hodnotami, které nelze zavrhovat, ať už věříme v jakéhokoli boha, ale také ukazuje, že odevzdanost víře ještě neznamená automatické nalezení odpovědí a z nich pramenícího klidu. Snímek usiluje o zachycení života v klášteře bez idealizace „služebníků božích“ a úspěšně problematizuje domněnky o stádním uvažování věřících. Dílo, jež klade náboženské otázky, ale zároveň je univerzálně duchovní, vychází ze skutečné události, kterou režisér odhaluje až na samém konci, a posiluje tak dopad svého už tak sugestivního filmu.