Spojenectví Hitlera a Stalina bylo politickou senzací a jeho důsledky přispěly k vypuknutí druhé světové války a negativně ovlivnily životní osudy milionů Evropanů… 23. srpna 1939 se sešli představitelé nacistického Německa a Sovětského svazu, aby podepsali smlouvu o neútočení. Podle jejích signatářů se jí také říká Pakt Ribbentrop–Molotov. Bylo to zcela nečekané sblížení dvou nepřátel na život a na smrt, Hitlera a Stalina. Tato takřka neuvěřitelná aliance byla vyvrcholením událostí, které začaly nástupem nacistů k moci.

V roce 1935 němečtí vědci kopali kvůli kostem, v roce 1943 kvůli nim vraždili. Jak německá vědecká komunita podporovala nacismus, překrucovala historii, aby legitimizovala odporný systém, a byla spoluviníkem jeho nevýslovných zločinů. Příběh Ahnenerbe, zlověstné organizace vytvořené za účelem přepsání nejasných počátků národa.

V roce 1939 inicioval Říšský vůdce SS Heinrich Himmler zřízení koncentračního tábora Ravensbrück. Toto místo nacházející se devadesát kilometrů na sever od Berlína bylo určeno převážně ženám... Během druhé světové války táborem prošlo na 110 000 žen z celé Evropy. Byly zapojeny do otrocké práce organizované SS. Špatné ubytování v otřesných hygienických podmínkách, nedostatečná strava, totální tělesné vyčerpání, sadismus dozorkyň, zrůdné lékařské pokusy nebo popravy prováděné z nejrůznějších důvodů stály život 75 000 vězeňkyň. Francouzští dokumentaristé se pokusili připomenout život v tomto pekle prostřednictvím výpovědí posledních pamětnic a historiček, které se Ravensbrückem zabývají. Epilogem nápadu Heinricha Himmlera se stalo několik poválečných procesů s esesáky působícími v Ravensbrücku (táborový velitel, lékaři, dozorci a dozorkyně), při kterých padlo několik rozsudků smrti. Ze třiceti osmi obžalovaných bylo dvacet jedna dozorkyň...

Filmový novinář a kritik Rüdiger Suchsland zkoumá německou kinematografii od roku 1933, kdy se nacisté dostali k moci, do roku 1945, kdy se Třetí říše zhroutila.

Útok na SS-Obergruppenführera Reinharda Heydricha, třetí nejvýše postavenou osobu v nacistické hierarchii, patří k nejvýznamnějším odbojovým akcím na území protektorátu Čechy a Morava. Přesto se na hraný film o této události u nás čekalo více než 20 let a ucelený dokument vznikl ještě o dalších 20 let později. V rámci cyklu filmů Potomci a předkové ho pod názvem Opus pro smrtihlava natočil v roce 1984 dokumentarista Karel Maršálek. Důvodem této dlouhé a nucené pauzy byl fakt, že v komunistickém Československu byla po roce 1948 nežádoucí jakákoliv zmínka o západním odboji.