Dva báječní muži s nekonečnou fantazií a třetí rozměr. Kombinace těchto faktorů stvořila temnou pohádku Koralína a svět za tajnými dveřmi. Dobrodružný příběh, který vzdáleně připomíná Alenčinu výpravu do světa za zrcadlem, se zrodil v hlavě Neila Gaimana, jednoho z nejlepších autorů fantasy současnosti. V jiné hlavě, která patřila tvůrci slavné Předvánoční noční můry Henrymu Selickovi, se zase vylíhnul nápad na jeho filmové zpracování. A ne ledajaké. Poprvé v historii kinematografie Selick zkombinoval metodu tradiční stop-motion animace a stereoskopického 3-D. Vznikl nikoliv pouhý film, ale zážitek, který lze jen velmi obtížně popsat slovy. Jedenáctiletá Koralína Jonesová je zvědavé a neposedné děvče s rašící pubertou. O to bolestněji na ni doléhá, že se z města tepajícího životem odstěhovala do barabizny kdesi v „pustoprázdnu“, kde na ni rodiče permanentně nemají čas a jediným vrstevníkem je kluk jménem Wybie, z něhož se vyklubal velmi otravný protiva.
Nebe nad Berlínem je německý dramatický film režiséra Wima Wenderse z roku 1987. Děj filmu se odehrává v Berlíně a vypráví příběh dvou andělů Damiela a Cassiela a cirkusové artistky Marion.
Příběh z těžko definovatelného období kolem Vánoc „někdy ve 20. století“, kdy armády bezejmenných úředníčků striktně dodržujících kancelářskou etiku jak z 30. let na každém kroku doprovází fantaskní přístroje moderní doby. Groteskní prostředí doplňují stejně groteskní postavy – hlavní hrdina Sam, jež se postupně sbližuje s naivní Jill, pro kterou největší potěšení představuje sauna a filmy bratrů Marxových; Samova matka posedlá plastickou chirurgií; Jack v podání Michaela Palina, jemuž byla tato role napsána na tělo a jehož postava prochází ve filmu proměnou z příjemného chlapíka až k typickému produktu zrůdného systému, který např. svou ženu oslovuje Barbaro jen proto, že jeho šéf si není schopen zapamatovat její pravé jméno.
Drsný "macho" otec jedenáctiletého Billyho se rozhodne, aby se synek pochlapil, že ho pošle do kurzů boxu v místním sportovním středisku. Billy se snaží proniknout do tajů tohoto drsného sportu, když se ale vedle v sále roztočí sukénky malých budoucích primabalerin, učarován ladností jejich pohybů, zůstává jako přilepený na místě a hlavou mu víří myšlenky typu "co by tomu řekl jeho otec, co by tomu řekl jeho militantní bratr". Touha je ale silnější než on a tak se domluví s paní Wilkinsonovou (Julie Walters), která má na starosti baletní potěr, aby ho zařadila mezi dívky. Po krátké době Billy objevil nový svět a bylo jasné, že jeho talent je obrovský a tak na nátlak paní Wilkinsonové zaplatí otec Billymu hodiny na prestižní baletní škole. Neprohloupí...
V příběhu, který zná každé americké dítě je malá Dorotka spolu se svým pejskem přenesena tornádem z Kansasu do kouzelné země Oz. Aby se dostala zpět, musí se vypravit na dlouhou cestu do Smaragdového města, kde žije mocný čaroděj. Doprovázejí ji tři společníci: Strašák, Zbabělý Lev a Plechový Dřevorubec. Po cestě číhá mnoho nebezpečí a navíc si na Dorotku brousí zuby Zlá čarodějnice Západu.
Při psaní scénáře si Luis Bunuel a Salvador Dali dávali záležet, aby nic ve filmu nebylo racionální. ANDALUSKÝ PES je 16 minut bizarních a surrealistických výjevů, které mohou, ale taky nemusí, něco znamenat. Ženské oko je rozříznuté vejpůl, muž za sebou táhne dva velké klavíry, na nichž jsou mrtví oslové a živí kněží, v díře v dlani se objeví množství mravenců... Surrealismus 20. let dominoval zejména ve výtvarném umění a v literatuře, teprve tímto kratičkým snímkem, na první pohled pouhou provokativní hříčkou, vstoupil i do hájemství filmu. Příznačná je zvláštní, jakoby halucinační atmosféra, která vytěsňuje potřeby vázat vyprávění do úměrných příčinnostních vazeb. Nad groteskní stylizací však vítězí bizarnost někdy až hrůzná - počínaje úvodním záběrem s rozřezávaným okem a konče pověstnou scénou, kdy mladík chtěje se dostat ke své milence táhne dva klavíry, na nichž spočívají mrtvá dobytčata, potřísněná krví a výkaly.
Jeden z nejpozoruhodnějších filmů světové kinematografie první poloviny 20. století (natočen 1932) se vyznačuje hypnotickou, až surreálnou atmosférou, budovanou už od prvních záběrů. Snový charakter filmu, v něm Dreyer volně vycházel z povídky spisovatele Sheridana Le Fanua Carmilla (o čtvrt století starší než Stokerův Dracula), je budován jak specifickým výtvarným stylem, tak i překrýváním a splétáním dějových linií.
Dobrodružné fantasy, které jde napříč více žánry (sci-fi, pohádka, drama, komedie nebo dokonce horor), si zakládá hlavně na vizuálním stylu, který je specialitou tohoto režisérského dua. Hlavním rysem filmu je ponuré středověké město navozující depresivní atmosféru a bizarní scény a postavy. Vše se točí kolem šíleného Kranka, který trpí neschopností snít, a proto využívá malých dětí, aby z nich nasával jejich fantazii. Jeho uměle vytvořený „rodinný“ kruh dále tvoří trpasličí žena, migrénou trpící mozek v akváriu a šest naklonovaných stvořitelů-narkoleptiků (Dominique Pinon). Bizarnost nechybí ani dalším postavám, např. Chobotnici (siamské dvojče) nebo sektě kyklopů s extrémně citlivým sluchem.
Druhé pokračování trilogie Matrix nás opět zavede do temného světa budoucnosti ovládaného stroji. Lidstvo stále trpí v otroctví virtuální reality, z kterého ho může osvobodit jen Vyvolený. Nea s Morpheem a Trinity čeká boj s armádou strojů a jejich arzenálem počítačově nelidských schopností a zbraní. Pokud ale chtějí zastavit zotročování lidstva, není jiná možnost než boj na život a na smrt. Nezbývá jim nic jiného než proniknout hluboko do struktur Matrixu a během 72 hodin objevit a zlikvidovat centrum Zion i s jeho pomocnými jednotkami. Neo ve svých temných nočních můrách vidí, že Trinitiným osudem je smrt. Dokáže se znovu vzepřít osudu a svou mocí zastavit nekonečné útoky strojů?
Nauka o snech je podivínským výletem do kolážové říše divů, která je vyrobena z papíru, celofánu a představ. Nauka o snech je laškovná romantická fantazie odehrávající se v chaotickém mozku Stephana Mirouxa, mladého výstředního muže, jehož sny mu neustále napadají reálný svět. Když dřímá, stává se z něj charismatický moderátor „Stephane TV,“ který přednáší „nauku o snech“ do papírových kamer. Ve skutečném životě má nudnou práci ve vydavatelství Pařížského kalendáře a hyne láskou ke své sousedce Stephanie. Přestože je Stephanie Stephanem zezačátku okouzlena, je zmatena jeho dětinstvím a labilním postojem k realitě...
Muriel žije se svou rodinou v zapadlém městečku, jehož jedinými atrakcemi jsou nákupní středisko, mořské parky a obchodní dům Tupperware. Muriel, žijící ve vysněném světě písniček ABBY a obklopující se katalogy pro nevěsty, čeká prince z pohádky, který by přišel a vysvobodil ji ze společnosti tyranizujícího otce a zpustlých kamarádek. Protože princ stále nepřichází, rozhodne se uchopit osud do svých rukou a vyráží za zářivými světly velkoměsta...
Neo se společně s Trinity a Morpheem dostává do finálové bitvy proti počítačovým vládcům univerza. Zion je v podstatě dobytou baštou lidského odporu, vzbouřenci přicházejí o jednu loď za druhou a zrada číhá i v jejich řadách. Neo má navíc problém se svojí jedinečností. Není to však jenom manipulace? A jak rozlišit lidskost od pouhé iluze? Začíná akčnější a napínavější příběh, než oba dva předešlé...
Gustave Klopp je spáč. Má narkolepsii a usíná pokaždé, když je stresovaný nebo projevuje jakékoliv emoce. Pro jeho ráznou ženu a nejlepšího kamaráda to je dobromyslný hňup. Pro jeho psychiatra je potencionálním zlatým dolem. Gus má skrytý talent a alter ego, jehož dobrodružství popisuje v jedinečných komiksech. Když Gus usne, ve snech se z něj stává Gustave Klopp, super hrdina...
Osmadvacetiletá Katya Livingston pracuje pro reklamní agenturu a její život se točí kolem večírků, společenských akcí a smetánky v San Franciscu, mezi kterou se touží dostat. Svým nákladným způsobem života se však brzy dostane do finančních potíží. Katya sní o muži, se kterým se každé ráno při příchodu do práce potkává ve výtahu. Seznámí se s ním a jejich vztah se začne slibně vyvíjet, ale to by se nesměl blížit ples, kterého se chce Katya za každou cenu zúčastnit.