Forrest Gump je prosťáček, který od dětství dělal, co se mu řeklo. Do života si tak odnesl několik ponaučení své maminky a osvědčené pravidlo, jež se mu hodí mnohokrát v nejrůznějších situacích: „Když se dostaneš do problémů, utíkej.“ Forrest proutíká školou, jako hráč amerického fotbalu i univerzitou, potom peklem vietnamské války a zoufalstvím nad matčinou smrtí. Vždycky je totiž někdo nebo něco, co po něm skutečně či obrazně „hází kameny“. Nakonec však Forrest poznává, že jsou i jiná řešení situací než útěk. Svůj život spojuje s kamarádkou ze školy Jenny, která pro něj zůstane provždycky jedinou láskou, s přítelem z vojny, černochem Bubbou, který dá směr jeho úvahám o lovu krevet, a s poručíkem Taylorem, jemuž ve Vietnamu zachrání život. Snímek je doslova prošpikován nejrůznějšími kulturními i společenskými odkazy, viděnými ovšem bizarně naivním pohledem hlavního hrdiny, úzce soustředěným na několik hlavních nehodnotících hledisek.
Francouzský širokoúhlý film průbojného režiséra Francoise Truffauta Nikdo mne nemá rád (původní název Čtyřista ran), je jedním z charakteristických děl tzv. nové vlny francouzské kinematografie. Ukazuje bludný životní kruh třináctiletého pařížského chlapce. Truffaut používá na mnoha místech autobiografické metody a snad právě jí nabylo jeho dílo tak pronikavé sály a působivosti.
Selma, česká emigrantka a svobodná matka, žije v USA a pracuje jako dělnice v továrně. Jejími jedinými radostmi jsou asi desetiletý syn a láska ke klasickému hollywodskému muzikálu, kterou může uplatnit v továrním divadelním kroužku. Selma je sice mezi ostatními oblíbená, ale pomalu ztrácí zrak. Jde o dědičnou chorobu a právě vidina, že by v Americe před ní mohla uchránit svého synka, ji kdysi přivedla k emigraci... Nejednoznačně přijímaný film rozdělil kritiku i publikum na festivalech v Cannes a Karlových Varech na dva víceméně nesmiřitelné tábory.
Skotsko, 13.století. William Wallace se tajně oženil, aby se jeho žena Murron vyhnula králem nařízenému právu první noci. Jednoho dne se ji však pokusí znásilnit angličtí vojáci, a když ji William brání, je prohlášen za psance a Murron popravena. Wallace se postaví do čela odporu proti anglické vrchnosti a získává spojence v princezně Isabelle, díky které se vyhne většině králových nástrah. Nakonec je však Wallace kvůli zradě vlastního vojska zajat...
V lesní chatě na okraji Castle Rock, městečka uprostřed oregonských lesů, dvanáctiletý Gordie La Chance spřádá plány na neobvyklý výlet, který by měl navždy změnit jeho život. Jeho nejlepší kamarád Vern totiž slyšel, jak jeho starší bratr mluví s přítelem o nalezení mrtvoly hluboko v lesích a Gordie spolu s bojácným Vernem, tvrďákem Chrisem a odvážným Teddym zorganizuje výpravu za dobrodružstvím, která se změní v odyseu, při níž chlapci poznají především sami sebe. Cesta začíná nevinně, ale sen o tom, že se stanou hrdiny města, všechny čtyři podrobí zkoušce, jakou si nedokázali představit.
Snímek, ve kterém James Dean ztvárnil svou typickou roli mladého rozervaného hrdiny, se po více než čtyřiceti letech stal filmem téměř kultovním. Jako jeden z prvních se zaměřil na svět problematické dospívající mládeže, která nemůže najít kvůli chybějícímu zázemí své místo ve světě kolem. Citová otupělost a zločinnost těchto stále ještě dětí je tu ukazována jako důsledek naprostého nepochopení rodičů, kteří nedokáží překročit hranice svého světa a naslouchat svým ratolestem. Jak otřesně zní komentář jednoho z mladých hrdinů: "Děti ovšem nejsou nijak zvlášť žádoucí. Jsou hlučné a obtížné, nemyslíte? Proto je dětský pokoj umístěn stranou. Až budete mít děti, oceníte toto zařízení. Mohou vyvádět a vy to ani nezaznamenáte. Zavřete je tu a do smrti je už neuvidíte..." Vedle životní role Jamese Deana si tu připomeneme i neméně slavnou a půvabnou Natalii Woodovou v postavě Judy. Ti pozornější poznají v jednom z chlapců z party mladistvých i Dennise Hoppera.
Dívka Teena Brandonová (Hilary Swank) z malého městečka utíká před spravedlností po krádeži auta a při té příležitosti změní své jméno na chlapecké Brandon Teena. O kompletní změně osobnosti přemýšlí již dlouho. V obrovských zmatcích, které provázejí přeměnu, se seznamuje s dívkou jménem Lana (Chloe Sevigny), která fatálně vstoupí do jejího života... Svůj debut natočila režisérka Kimberly Peirce podle skutečné události. I proto je celý příběh a jeho rozuzlení tak drasticky působivé a dojemné. Hlavní role se vynikajícím způsobem zhostila tehdy ještě nepříliš známá Hilary Swank (jistě jste slyšeli historky o tom, jak nosila pánské oblečení i po skončení natáčení, stejně jako se nemohla zbavit chlapské chůze) a zcela po zásluze získala svého prvního Oscara. Výborným výkonem oceněným nominací na Oscara nastartovala svou kariéru i Chloe Sevigny.
Píše se rok 1963. Beatles v USA ještě nejsou známí a diskotékám kralují latinsko-americké tance. Do letoviska horského hotelu přijíždí na prázdninový pobyt 17letá Frances, všemi přezdívaná Baby, se sestrou Lisou a s rodiči. V hotelu se vyučují klasické tance, či tance z Latinské Ameriky, ale personál vyznává nejraději úplně jiný druh tance – tzv. dirty dancing (hříšný tanec). Baby se seznámí s tanečním instruktorem Johnnym a prožije nejen svou první lásku, ale i proměnu z „ošklivého káčátka“ na sebevědomou mladou ženu.
Dva příslušníci pouličního gangu mladistvých Johnny Cade (Ralph Macchio) a Ponyboy Curtis (C. Thomas Howell) se dostanou do sporu s nepřátelským gangem a Johnny jednoho protivníka zabije. Oba chlapci se musí ukrýt před policií, a proto nákladním vlakem odjíždějí na venkov...
Jsme v New Yorku šedesátých let a kdo není v gangu jako by nebyl. Holohlavci, Wongovci, Kačeři, ale hlavně naši Tuláci a jejich leader Richie, který se jednoho dne ocitá v situaci, ve které zůstává sám se svými Tuláky proti všem černošským gangům.
Film vypráví o skutečné katastrofické události, ke které došlo v roce 2000 na palubě jaderné ponorky K-141 Kursk. 155 metrů dlouhá jaderná ponorka K-141 Kursk je „nepotopitelnou“ pýchou Severního loďstva ruského válečného námořnictva. Během námořního cvičení v srpnu 2000 se na palubě nachází 118 členů posádky. 12. srpna otřesou trupem Kursku mohutné exploze, které plavidlo pošlou do hloubky 108 m, na dno arktických vod Barentsova moře. Začíná zoufalý boj s časem. Pro námořníky. Pro jejich rodiny. Záchranou operaci komplikuje zchátralé vybavení a odmítavý postoj ruské vlády přijmout zahraniční pomoc…
Hollywood, 1942. Americká vláda tlačí na režiséra maďarského původu Michaela Curtize, který právě dokončuje natáčení filmu „Casablanca“, aby zdůraznil propagandistické poselství filmu a ovlivnil tak veřejné mínění ve prospěch intervence země do evropské války.