Mladičký Vito Andolini jako jediný z rodiny ujde krutému osudu, který jeho rodičům připravil nelítostný sicilský kmotr Don Francesco Ciccio. Podaří se mu utéci do Ameriky, kde může začít jeho pozvolná cesta, na jejímž konci bude všemocný a obávaný Vito Corleone... O čtyři desítky let později třímá pevně ve svých rukou otěže obrovského impéria Vitův syn Don Michael Corleone, jenž se pokouší rozšířit svoji moc i mimo americké území, brání se pokusu úřadů o zamezení jeho vlivu i podnikání a zároveň se nemilosrdně potýká se zrádci ve vlastních řadách...
Brooklyn 1955. Školák Henry Hill sní o tom, že se stane gangsterem. vykonává drobné služby pro místní mafiány a když je zadržen policií kvůli pašování cigaret, odmítá vypovídat, což mu vynese přízeň kmotra Paula Cicera, který ho přijme do svých služeb. 1963. Henry spolu s Jimmym Conwayem a Tommym DeVitem provede úspěšnou loupež na letišti. Protřelý Jimmy se stává mladíkovým přítelem a mentorem. Henry se ožení se středoškolskou židovskou dívkou Karen a navenek žije poklidným a usedlým životem...
Chuligán a týpek s buřinkou na hlavě má svůj vlastní styl, jak se dobře pobavit. Obvykle však s tragickými následky pro ostatní. Alexova proměna z amorálního fracka na řádného občana s vymytým mozkem a zase zpátky, je základním kamenem šokující futuristické vize budoucnosti, jež je Kubrickovou adaptací novely Anthonyho Burgese. Nezapomenutelné záběry, dokonale zapadající hudební doprovod a fascinující, surový jazyk Alexe a jeho kámošů - to jsou atributy pomocí nichž Kubrick vytváří úchvatný příběh o naprosté ztrátě morálky.
Němý hororový film z roku 1920 režiséra Roberta Wiena. Film se stal nejvýznačnějším příkladem německé expresionistické kinematografie a měl velký vliv na film noir a další hororové filmy. Scénář od Hanse Janowitze a Carla Mayera vytvořil typickou atmosféru filmu se zaměřením na chovance psychiatrických léčeben, na zmatek mezi pouťovými atrakcemi a na tajemné vraždy. Na výtvarné stránce filmu se podílela expresionistická skupina Der Sturm a základ tvoří deformované kulisy budov s ručně malovanými stíny a výrazné maskování herců.
Snímek, ve kterém James Dean ztvárnil svou typickou roli mladého rozervaného hrdiny, se po více než čtyřiceti letech stal filmem téměř kultovním. Jako jeden z prvních se zaměřil na svět problematické dospívající mládeže, která nemůže najít kvůli chybějícímu zázemí své místo ve světě kolem. Citová otupělost a zločinnost těchto stále ještě dětí je tu ukazována jako důsledek naprostého nepochopení rodičů, kteří nedokáží překročit hranice svého světa a naslouchat svým ratolestem. Jak otřesně zní komentář jednoho z mladých hrdinů: "Děti ovšem nejsou nijak zvlášť žádoucí. Jsou hlučné a obtížné, nemyslíte? Proto je dětský pokoj umístěn stranou. Až budete mít děti, oceníte toto zařízení. Mohou vyvádět a vy to ani nezaznamenáte. Zavřete je tu a do smrti je už neuvidíte..." Vedle životní role Jamese Deana si tu připomeneme i neméně slavnou a půvabnou Natalii Woodovou v postavě Judy. Ti pozornější poznají v jednom z chlapců z party mladistvých i Dennise Hoppera.
Slevinovi se právě moc nevede. Jeho dům byl určený k demolici a on se vydává za svou přítelkyní, která má však již jiného. Aby se dostal z toho všeho, půjčí si byt svého přítele Nicka Fishera v New Yorku, zatím co on je mimo město. Avšak Nickova nepřítomnost přibude na seznam jeho problémů. New York je nebezpečné místo pro život, s podsvětím plným kriminálníků a gangsterů. Ale dva z nich jsou nejrespektovanější: Rabbi (Ben Kingsley) a Boss (Morgan Freeman). Kdysi partneři a nyní úhlavní nepřátelé. Jeden druhého obviňují z nedávných záhadných vražd bookmakerů. Mezitím se Slevin seznamuje se svou krásnou sousedkou Lindsey. Jejich flirt je však brzy přerušen, když se Bossovi lidé vrátí pro Nicka do jeho bytu. Nikdo neví jak Nick vypadá a Slevin gangstery nedokáže přesvědčit, že není ten koho hledají. Slevin se tak ocitne před Bossem a dostane onu příslovečnou nabídku, která se nedá odmítnout - Slevin zabije Rabbiho syna a jeho dluh bude splacen.
Ve třetí části rozsáhlého eposu o italsko-americké mafiánské rodině Corleonů je hlavní postavou Michael, který se po otcově smrti stal novým kmotrem. Píší se již sedmdesátá léta a Michael má dvě velká přání: vymanit svou rodinu ze světa zločinu a najít za sebe vhodného nástupce.
Postarší žebračku Jablečnou Anču zná a má ráda celá Broadway. Včetně šéfa tamního podsvětí Šviháka Daveho, který si u ní pravidelně, pro štěstí, kupuje jablko. Jenomže ošuntělá žena má tajemství. Má dceru ve Španělsku, jejíž výchovu platí z milodarů. Mladou dívku udržuje v přesvědčení, že její matka je bohatá a patří k privilegované vrstvě newyorské společnosti. Dívka ale přijíždí se svým španělským snoubencem a jeho otcem šlechticem do New Yorku navštívit svoji budoucí příbuznou. Švihák Dave přinucený snoubenkou Elizabeth konečně jednou udělat něco nezištně dobrého, zaplatí proměnu staré žebračky na elegantní dámu žijící v drahém hotelu, aby přesvědčili španělské grandy, že budoucí nevěsta skutečně pochází z dobré rodiny.
Dva příslušníci pouličního gangu mladistvých Johnny Cade (Ralph Macchio) a Ponyboy Curtis (C. Thomas Howell) se dostanou do sporu s nepřátelským gangem a Johnny jednoho protivníka zabije. Oba chlapci se musí ukrýt před policií, a proto nákladním vlakem odjíždějí na venkov...
Krátký film Antoine a Colette je druhým pokračováním příbehu o Antoinu Doinelovi v režii Francoise Truffauta. Film byl natočen v roce 1962 jako jeden z pětice krátkých filmů z cyklu "Láska ve dvaceti", jež byly natočeny pěti významnými režiséry z různých zemí. Film zachycuje hlavního hrdinu Antoina Doniela jako sedmnáctilého mladíka pracujícího pro Phillips, firmu která vyrábí dlouhohrající desky. Antoine žije sám v zařízeném pokoji v Place Clichy a většinu času tráví poslechem opery nebo s kamarádem ze školy Reném. Během návštevy akce Berlioz Music Programme potká gymnazistku Colette, do které se poprvé zamiluje. Colette je sice stejně stará jako on, ale narozdíl od Antoina má milující rodiče, se kterými stále ještě žije ve společné domácnosti. Antoine se s Colette opravdu spřátelí a i její rodiče se k němu začnou chovat, jakoby byl jejich vlastní syn. Jen Colette ho stále bere pouze jako kamaráda.
Špinavé ulice znamenaly nástup nového filmového génia Martina Scorseseho a zároveň byly jeho první spoluprací s Robertem De Nirem. Částečně autobiografický příběh synů a dcer první generace italských imigrantů v New Yorku. Harvey Keitel jako Charlie, postupující vzhůru v hierarchii místní mafie. Amy Robinson v roli jeho přítelkyně Teresy, kterou rodina neschvaluje z důvodů její epilepsie a především Robert De Niro v roli Johnnyho Boye, bezvýznamného gamblera zadluženého u místních lichvářů. De Niro za svou roli získal ocenění jako nejlepší herec ve vedlejší roli od newyorských i národních kritiků. De Niro za svou roli získal ocenění jako nejlepší herec ve vedlejší roli od newyorských i národních kritiků.
Rusty James (Matt Dillon) je vůdce malého, bezvýznamného gangu na předměstí metropole. Žije ve stínu vzpomínek na svého zmizelého staršího bratra Motorcycle Boye (Mickey Rourke), který byl šéfem gangu v dobách jeho největší slávy. Předtím, než Motorcycle Boy zmizel, však zakázal jakékoliv pouliční šarvátky mezi gangy. Rusty James neváhá porušit dohodu a dochází k boji s šéfem další bandy otrapů Biffem Wilcoxem (Glenn Withrow), při níž je James díky své horké hlavě málem zabit, nebýt nečekaného návratu bratra. Ten, se však už nezdá být oním pověstným hrdinou – zmatený a deziluzovaný tráví více času v obchodě se zvířaty, než oprašováním zašlé slávy. Tam pozoruje dravé ryby v akváriu (jediné kolorované objekty v černobílém filmu) a střeží tajemství minulosti. Během následujících pár dnů bude nejen Jamesův život balancovat na ostří nože.
Jsme v New Yorku šedesátých let a kdo není v gangu jako by nebyl. Holohlavci, Wongovci, Kačeři, ale hlavně naši Tuláci a jejich leader Richie, který se jednoho dne ocitá v situaci, ve které zůstává sám se svými Tuláky proti všem černošským gangům.
Hrdinou temného příběhu z dnešního Berlína je patnáctiletý Michael Polischka. Když se s jeho půvabnou, leč nevyrovnanou matkou Miriam rozejde bohatý milenec a vyhodí je oba na ulici, uváznou v mizerném bytě na bezútěšném předměstí Neukölln. A ve světě násilí, drog, pouličních gangů, mladistvých zlodějíčků a rváčů je tak snadné dostat se na šikmou plochu. Chlapec s upřímnou tváří, jehož tvrdě šikanují starší spolužáci, sice získá pár nových kamarádů, ale stává se až příliš snadnou kořistí místního podsvětí. Setkání s bossem Hamalem a jeho nohsledem Barutem změní Michaelův život a vystaví ho kruté životní zkoušce. Film vyniká autentickou atmosférou a otevřeným pohledem na sociální problémy těch, kteří propadli společenským sítem a zoufale bojují o přežití.
Oscarový režisér Roman Polanski a scenárista Ronald Harwood společně oživují klasický román Charlese Dickense o mladém sirotkovi, který se přimotá k partě kapsářů. 19. století, Londýn. Oliver Twist osiřel v raném věku a nyní musí žít v chudobinci, který řídí odporný pan Bumble. Již tak skromné denní příděly chlapců jsou jeho zásluhou ještě tenčí. Zoufalý, přesto však rozhodnutý Oliver uprchne a splyne s davy v ulicích Londýna. Nemá v kapse ani penny, je sám… Fagin, šéf místních malých kapsářů, ho však vláká do světa zločinu. Oliverova záchrana od laskavého pana Brownlowa je pouze začátkem řady dobrodružství, která jsou příslibem lepšího života. Snímek byl natáčen v České republice (Praha, Ateliery Barrandov, okolí Berouna, Žatec).
Gangsterka odehrávající se zcela netypicky v hlavním městě státu Colorado vypráví příběh pěti mladíků, kteří se kvůli špatně provedené akci ocitnou na seznamu „mrtvých mužů“. Vše začíná tím, že Jimmy má zajímavé povolání – natáčí dlouhodobě nemocné pacienty, kteří tak mohou zanechat rady svým blízkým...