V roce 1955 vkráčel drsný, vyzáblý kytarista, který si říkal J. R. Cash, do tehdy ještě neznámých Sun Studios v Memphisu. Tento okamžik měl později nesmazatelný vliv na vývoj americké kultury. Za pomoci úderných akordů a hlasu, který byl hluboký a temný jako noc, přiváděl Cash s obrovskou intenzitou na svět písně o zármutku a bolesti, které byly odvážné, plné skutečného života a lišily se od všeho, co mělo publikum do té doby možnost slyšet. Ten den odstartovala úvodní etapa dlouhé kariéry Johnnyho Cashe. Kromě toho, že přišel s průkopnickým a originálním zvukem, který se později měl stát inspirací pro rockové, countryové, punkové, folkové i rapové hvězdy, vydal se také na cestu dramatické osobní proměny. Během nejdramatičtější etapy svého života - v průběhu níž stál tváří v tvář svým démonům, bojoval o lásku, která mu pomohla odrazit se ode dna, a naučil se balancovat na tenké hranici mezi zkázou a spásou - se změnil ze sebedestruktivní popové hvězdy v kultovního „Muže v černém“.

Co je vlastně britské hvězdě vlastnější? Pop nebo swing? Oboje zvládá výjimečně. Houpavá Puttin' On The Ritz svižně rozjíždí swingový večer v londýnském divadle Palladium. Co by asi na novodobou úpravu řekl Fred Astair, který píseň nejvíc proslavil? Že Robbie Williams není bůhví jaký zpěvák? Ale to přece všichni víme. Že je vynikající showman? Jistě, jeden z nejlepších. A mnozí dodávají: nekorunovaný král popu. A proč tedy swing? Swing je Robbieho stará láska. Už v roce 2001 vydal kolekci světových swingových melodií s názvem Swing When You're Winning. Deska se dokázala vyhřívat na výsluní dlouho, a proto bylo jen otázkou času, kdy se k swingovým „shuffle" rytmům vrátí. V roce 2013 vydal Swings Both Ways. Dvě swingová alba? Dost písní pro jeden mejdan s velkým big bandem v zádech. Jistě, bez velkého orchestru s posílenou dechovou sekcí není pořádného swingu.

Lisa je Američanka žijící v Londýně. Na koncertě v Brixtonu se seznámí s Mattem, vášnivě se do sebe zamilují a o rok později se zase rozejdou. To je vše. Nízkorozpočtový snímek Michaela Winterbottoma se natáčel bez scénáře, jenom s malým štábem a ruční kamerou. Jednoduchá dějová linie filmu se odvíjí retrospektivně. Matt letí přes Antarktidu a vzpomíná na svůj vztah s Lisou. Sexuální scény a momenty z každodenního života střídají záznamy koncertů, na které dvojice chodí do Brixton Academy (například koncerty skupin Franz Ferdinand nebo Primal Scream) a kde také uslyšíme devět písní z názvu filmu. Explicitní sexuální scény nemají za úkol diváky šokovat. Winterbottom se snaží o citlivý popis vztahu v jeho počátcích, kdy se dva lidé intenzivně poznávají. Devět písní je především neokázalý pohled na to, co dělá čerstvě zamilovaný pár za dveřmi ložnice. Kieran O´Brien, představitel Matta, už spolupracoval s Winterbottomem na filmu Nonstop party a seriálu Bedna.

Po úspěchu HEROUS TOUR je DVD s jejím záznamem víc než netrpělivě očekávané. Nějvětšími momenty z celé cesty byla show ve Wackenu a Falunu.

České a moravské lidové koledy v osobité interpretaci známého písničkáře.