Několik let po občanské válce se zasněženými kopci Wyomingu řítí dostavník. Veze se v něm John Ruth, lovec lidí, známý také jako „Kat“, a Daisy Domergueová. Jeho čeká odměna vypsaná na její hlavu, ji soud a oprátka. Po cestě potkají dva muže – majora Marquise Warrena, bývalého vojáka, ze kterého se také stal obávaný lovec lidí a Chrise Mannixe, jižanského odpadlíka, který o sobě tvrdí, že je novým šerifem ve městě, kam mají všichni namířeno. Když jim silná vichřice zabrání pokračovat v cestě, rozhodnou se hledat útočiště v dřevěnici u Minnie, která je oblíbenou zastávkou dostavníků. Ve dveřích je však nevítá majitelka, ale několik cizinců, kteří se rozhodně netváří přívětivě. Nad horským průsmykem zuří sněhová bouře a osm pocestných začíná tušit, že se do města asi nedostanou...
V Indii 70. let 19. století je Charulata (Madhabi Mukherjee) izolovaná, umělecky založená žena, která se se svým zaneprázdněným manželem, novinářem Bhupatim (Sailen Mukherjee), vídá jen málo. Ten si uvědomuje, že jeho žena je odcizená a nešťastná, a tak přesvědčí svého bratrance Amala (Soumitra Chatterjee), aby s Charulatou trávil čas a živil její tvůrčí pudy. Amal je sám začínající básník a s Charulatou ho pojí společná láska k umění. Časem se však mezi nimi vyvine sexuální přitažlivost, která má srdcervoucí následky.
Píše se rok 1954 a Kilian cestuje na exotický ostrov Fernando Poó, který je součástí tehdejší Španělské Guiney, území okupovaného Španěly, a společně se svým otcem a bratrem Jacobem dohlíží na práci na kakaových plantážích. V průběhu svého pobytu je svědkem krutého zacházení Španělů s domorodci, ale zároveň si vytváří přátelství s domorodými obyvateli a zamiluje se do krásné Bisily. Skrze rostoucí konflikt na ostrově ale musí jejich vztah zůstat utajen, a možná i přetržen napořád. O mnoho let později mladá dívka Clarence objevuje v rodném domě svého otce Jacoba a strýce Kiliana starý deník a dopis, který odhaluje část historie její rodiny, o které nikdo neměl tušení. V touze dozvědět se víc a setkat se se vzdálenými příbuznými cestuje na bývalou Španělskou Guineu, kde nejen že odhalí pravdu o nešťastných osudech svého otce a strýce, ale také nachází svoje vlastní naplnění
Dvacátý duben 1814 - Fontainebleau - Napoleon Bonaparte je přinucen po zradě a na nátlak maršálů abdikovat a odejít do exilu na ostrov Elba. Tím začíná jeden z nejfamóznějších historických - válečných filmů dějin kinematografie. Producent snímku, Dino de Laurentis, dostal nápad pro natočení snímku po shlédnutí Bondarchukovi Vojny a mír, které se Waterloo ničím nezadá. Nádherná výprava, dokonalé kostýmy, skvělý hudební doprovod, historická věrohodnost a hlavně co počítač v současných bitva nedokáže úplně nahradit - tisíce statistů ve famózní hodinové bitvě (údajně patnáct tisíc). K tomu si připočtěte brilantní výkony Roda Steigera a Christopher Plummera a máte snímek nejen o posledních Sto dnech vlády francouzského císaře, ale také o vzdáleném souboji dvou mužů a pokořeným nepřízní osudu pokořeným geniem.
Snímek, inspirovaný skutečnými událostmi, vypráví příběh Catherine Weldonové, ovdovělé malířky z New Yorku, která se v osmdesátých letech devatenáctého století sama vydá do Severní Dakoty namalovat portrét náčelníka Sedícího býka (Michael Greyeyes). Po příjezdu do Stojící skály se setká s otevřeným nepřátelstvím důstojníka americké armády (Sam Rockwell), který rozmístil vojáky kolem lakotské rezervace, aby podkopal nárok Indiánů na půdu. Zatímco se Catherine se Sedícím býkem sblíží, jejich přátelství – i jeho život – jsou ohroženy vládními silami. Malířka musí povstat a bojovat za to, co je pro ni nejdůležitější.
Rodina Benjamina Steeda se nedávno přestěhovala z pohodlí domova ve Vermontu do severní části státu New York a hodlá se začlenit do ustálených poměrů ve městě Palmyra. Ve snaze zapadnout do místního společenství zjistí, že pomoc, kterou si najali na vyčištění půdy k osídlení, se stává důvodem jejich vlastní náboženské rozepře – rozepře, která hrozí roztrhnout celou rodinu vedví. Dva bratři Steedové soupeří o přízeň dcery bohatého kupce – a oba dva se tak ocitají na odlišných stranách víry. Přestože se rodina snaží spor zahladit, brzo se ocitá postavena tváří v tvář hlubším problémům ohledně vlastní příslušnosti a víry v pravdu.
Forrest Tucker byl kriminálníkem, který poprvé skončil za mřížemi už v 15 letech. Proslavil se velkou řadou útěků z vězení – podle jeho slov jich bylo 18 úspěšných a 12 neúspěšných. Snímek ho sleduje od slavného útěku z věznice v San Quentin v 70. letech a zachycuje řadu loupeží, kterými dopaloval ochránce zákona a okouzloval veřejnost.
Učitelský sbor soukromé střední školy v Brookfieldu přijíždí posílit mladý latinář – pan Chipping. Po počátečních nesnázích a neshodách tu nakonec zakoření a prožije celý zbytek života. Najde si tu opravdové přátele a o jedněch prázdninách i životní lásku, kterou mu však krutý osud zakrátko nemilosrdně vyrve z náručí. Příchod první světové války položí před pana Chippinga – svojí milovanou Kathie již překřtěného na Chips – řadu dalších překážek. Musí se vyrovnat se změnou společenských poměrů, odrážejících se i v poměrech na škole, ale také se ztrátou několika bývalých kolegů i studentů.
Tvrdohlavá americká dědička Izabela Archer cestuje do Anglie. Taktně odmítne pokusy o sblížení s Casparem Goodwoodem, dalším Američanem, který jí následoval a podobně odmítne také návrh slušného, rozumného anglického ctitele, Lorda Warburtona, protože chce nejprve najít svůj vlastní osud a identitu. Místo toho je svedena Gilbertem Osmondem, sběratelem umění (a žen), kterému přísluší označení „neplodný diletant“.
Malá Dina je nevinnou obětí tragické nehody, kterou jí truchlící otec nikdy nedokázal odpustit. Citově strádající dívenka roste jako dříví v lese a zmítá se mezi myšlenkami na smrt a chutí žít. Z osamělosti ji dokáže vytrhnout jen hudba a laskavý domácí učitel. Dina hledá útěchu ve fantazii, která jí otvírá dveře do spirituálního světa.
Malé české město v šedesátých letech 19. století. Měšťané kdysi zbohatli z výnosu zlatých dolů, které jsou nyní zatopeny. Do jejich odvodnění nechtějí ale investovat, neboť jsou přesvědčeni, že se to nevyplatí. Zastavení těžby však uvrhlo do bídy havířské rodiny. Horníci se po marných žádostech o pomoc ve městě i na místodržitelství rozhodnou k vlastnímu činu...