Příběh Mary Griffith natočený podle skutečné události ukazuje silně nábožensky založenou americkou rodinu, která žije v dokonalosti do té doby, než se Bobby Griffith svěří svému staršímu bratrovi, že je gay. Matka (Sigourney Weaver) posedlá vším, co říká bible, Bobbymu život nijak neulehčí. Bobby je vyloučen z rodiny a odstěhuje se ke své sestřenici do Portlandu. Nezvládá neustálé obviňování od své matky a spáchá sebevraždu. Bobbyho matka si po pár měsících od jeho smrti začíná uvědomovat, že je víc rodin, které mají stejný problém, jako měla ona, a začne navštěvovat náboženské spolky konzultující tyto dramatické životní příběhy. PRAYERS FOR BOBBY je příběhem o vině a odpuštění.

Jeden z nejpopulárnějších ruských filmů, který s jistým komediálním nadhledem vypráví o událostech na konci dvacátých let ve střední Asii. Rudoarmějec Suchov se vrací přes turkestánskou poušť na Rus. Ještě než dorazí ke své milé Kateřině, musí čelit nájezdům Basmačů, kteří terorizují pokojné obyvatelstvo.

Victor, malý Indián ze Salmonské rezervace v Idaho, se dozvídá o náhlé smrti svého otce alkoholika, který před lety opustil svou rodinu. Je vyzván, aby vyzvedl urnu s popelem zemřelého. Zcela bez finančních prostředků přistupuje na nabídku svého poněkud zvláštního přítele z dětství, sirotka Thomase. Ten přislíbil uhradit náklady na cestu do Phenixu, pokud jej Victor na oplátku vezme s sebou. Ztřeštěný, věčně užvaněný a vtipkující Thomas tvoří spolu s rozvážným a stoicky založeným Victorem dvojici více než nesourodou. Přesto se vydávají na cestu, kde poznají jeden druhého, sami sebe a život mimo rezervaci. Na konci cesty poznají svou budoucnost a odhalí záhadu své minulosti...

V poklidném, malém, americkém městečku den jako každý jiný. Brzo se ale hlavní hrdinka, matka tří dětí, dozví z televize, že byl na několik velkých měst podniknut nukleární útok a po pár větách přestane televize i rádio fungovat. V městečku se brzy objeví první násedky krize jako nedostatek benzínu, jídla a první případy nemoci z ozáření a matka se musí rozhodnout zda městečko opustit nebo ne. Původně pouze pro televizi natočený film reálně ukazuje, jak by to mohlo vypadat v menším městečku, odřiznutém od inforací po nukleárním útoku.

Stárnoucí Mexičan Valdez - pomocný šerif - se marně u mocného majitele pozemků Franka Tannera přimlouvá za těhotnou indiánku, jejíž muž byl Tannerovou vinou zastřelen při nesmyslné potyčce. Tanner ve své pýše rezolutně odmítne přiznat jakýkoli podíl viny na smrti tohoto muže a Valdeze nechá svými muži surově ztýrat. V příběhu střetnutí dvou ras z americké pionýrské doby ztělesnil Burt Lancaster působivě vývoj Mexičana, který se vypracuje v odhodlaného bojovníka za spravedlnost.

Mladému tulákovi se naskýtá příleitost dobrého zaměstnání. Lákavá nabídka ho zatahuje do hry, která v něm probouzí skryté sklony k brutalitě. Teď se z něj stává monstrum poháněné silou msty.

Drama vychází ze skutečných událostí, které ve své autobiografické knize Podvodník popsal burzovní makléř Nick Leeson. Tenhle sympatický muž, který pracoval v singapurské pobočce prominentní londýnské banky Barings Bank, ji totiž dokázal svými obchody na burze úplně zničit. Ambiciozní Nick je svým způsobem finanční génius _ má totiž "čuch" na rozpoznání slabin elektronických peněžních transakcí a navíc velice rád riskuje. Tak se stane, že podlehne pokušení a vkročí do bludného kruhu odvážných burzovních operací bez vlastních prostředků, které mohou vynést spoustu peněz. Pokud však nevyjdou, položí na lopatky i tak bohatou firmu, jakou je jedna z nejstarších bank světa...

Píše se rok 1990 a kdesi na australském pobřeží přistane indonéská rybářská loď s pasažéry z Kambodže a Iráku, kteří se pokoušejí ilegálně dostat do země. Oklamáni falešnými sliby ocitají se uprchlíci na kraji pouště s třísetkilometrovou vzdáleností k nejbližšímu městu. Skupina se rozpadá a náhoda svádí dohromady podmračeného iráckého inženýra Youssifa, mírného, avšak rozhodného Kambodžana Aruna, hledajícího svého australského otce, a javánského rybáře Ramelana, jehož prokletím je přitahovat katastrofy nejrůznějšího druhu. Podobně jako Danis Tanović v Zemi nikoho přibližuje i scenárista a režisér Rowland ve svém debutu politické téma s lakonickým humorem vycházejícím z absurdity situace, aniž by však ztrácel ze zřetele její humanistický rozměr. Cestu podivné trojice za štěstím v podobě civilizace snímá vynalézavá kamera, která ideálním způsobem využívá fotogeničnosti australských širých plání. (KVIFF)