Svěží komedie o dvou kamarádech (Fahran a Raju), kteří studují vysokou školu strojní. Fahran je tam z donucení a Raju, aby vytáhl svoji rodinu z bídy a částečně také kvůli otci. Do života jim vstoupí Rancho a tak jsou tři. Tři idioti, kteří neustále provádějí různé vtípky, aby upozornili na zatuchlost vysokého školství. Jejich protivník, profesor Virus, je ale pořád o krok napřed. Virova dcera Pia se zamiluje do Rancha a tak kolizí s profesorem jen přibude.
Na francouzském venkově žije osel, jenž je pro mnoho lidí terčem agrese. Ulevují si tak od svých problémů. Jedinou blízkou osobou se mu na chvíli stane Marie, která je stejně jako on zneužívaná a ničená amorálním prostředím. Bezpochyby jde o esenci Bressonova stylu a jedno z jeho nejvýraznějších děl.
Mladý muž je umístěn v psychiatrické léčebně. Prostřednictvím retrospektivy vidíme, že v dětství, kdy byl se svou rodinou cirkusovým umělcem, prožil trauma. Po návratu do současnosti se mu podaří utéct a znovu se připojit ke své přeživší a bezruké matce.
Film je zasazen do malého irského města Clones počátkem šedesátých let. Francie Brady je dvanáctiletý chlapec, jehož fantazie je krmena televizí – vetřelci, komunisty, atomovým věkem. Když se jeho matka nervově zhroutí, je odkázán na péči svého chladného a vznětlivého otce alkoholika. Francie tráví většinu svého času povídáním se svým nejlepším přítelem Joem Purcellem o gangsterech, kovbojích a indiánech, komiksových příšerách a o hrozbě jaderného útoku aktuální na začátku šedesátých let. V důsledku vyostřeného konfliktu s chlapcem Phillipem Nugentem a jeho matkou skončí Francie v polepšovně. Provinčním městem otřese jeho reakce na fakt, že nakonec zůstává na světě úplně sám. Jeho následný vražedný čin je pak jedním z dalších důsledků jak jeho odtrženosti od reality, tak i nekontrolovatelného násilí.
V pořadí čtvrtý celovečerní Wendersův snímek získal při udělování německých Státních cen v roce 1975 celkem šest zlatých filmových pásů - za režii, scénář, kameru, kompars, hudbu a střih. Příběh je velmi volnou adaptací Goethova románu Viléma Meistera léta učednická a napsal ho Wendersův dvorní scenárista Peter Handke. Hlavní hrdina (Rüdiger Vogler) se vydává z rodného Glückstadtu směrem na jih. Chce se stát spisovatelem a doufá, že na cestách získá inspiraci. Potkává mnoho lidí, s nimiž vede intenzivní rozhovory... Ve filmu s námětem významu negativních zkušeností pro lidský život hrají dále mj. Hanna Schygullová, Hans-Christian Blech či Nastassja Kinská.
Snímek Cvokař představuje pestrou mozaiku hollywoodských postaviček: všechny tápou, všechny v tom velkém a zkaženém Městě andělů zkouší najít pravdu. Neurotický agent trpící obsedantně-kompulzivní poruchou, puberťačka neschopná vyrovnat se s matčinou smrtí a posedlá sledováním filmů, obstarožní herečka se svým nešťastným manželstvím i snaživý, ale Hollywoodem opomíjený mladý spisovatel... všichni mají jedno společné: psychiatra Henryho Cartera. Ironií osudu je, že Carter, na kterého se všichni s důvěrou obracejí, je z nich asi nejbezradnější. Tento prominentní cvokař s hvězdnou klientelou se ve skutečnosti není schopen vzpamatovat z nedávné osobní ztráty. Dny tráví pokuřováním trávy a přestává dbát na svůj zevnějšek. A co hůř - ztrácí veškerou dřívější víru ve svou schopnost pomoci pacientům. Střídavě tragický a škodolibě komický film Cvokař podává svědectví o síle mezilidských pout a připomíná, že nikdo z nás nemůže být sám.