Daphné má dokonalé manželství. Maxime je milující manžel a úspěšný muž, mají dvě krásné dcerky. Teď, když už trochu povyrostly a začaly chodit do školy, Maxime Daphné povzbuzuje, aby se věnovala své kariéře. Pracuje jako stavební inženýrka, momentálně v italském Janově. Domů tak přijíždí jen na víkendy a má výčitky svědomí. Všechno v rodině se ale zdá být v nejlepším pořádku do chvíle, kdy se Claire, starší z děvčátek, matce svěří, že s ní tatínek dělá věci, které se jí nelíbí. A přesně je popíše. Daphné na manžela uhodí. Ten po chvíli přizná, že těžce snáší jejich odloučení přes týden, a tak si občas pustí porno. A že ho asi Claire viděla. Daphné svého manžela miluje, vysvětlení proto přijme, ale zůstává ostražitá...
Po záhadné smrti své matky se mladá žena rozhodne vstoupit do kláštera, aby zjistila, co se stalo. Jakmile se zavřou dveře kláštera, ostatní jeptišky začnou mučit mladou ženu. Žena se musí vyrovnat s arcibiskupem, který nenávidí Boha a s lesbickou matkou představenou.
Zdánlivě poklidné soužití jedné spořádané rodiny je narušeno. Syn právě zjistil, že je homosexuál, starší sestra páchá sebevraždu a projevují se u ní sadistické sklony, služebná se chová divně a její manžel v sobě objevuje skryté pudy. Pokud jde o otce, ten vše považuje za přirozenou součást vývoje jedince, zatímco matka si není jistá, jestli z toho nezačíná bláznit. Že by za to mohla jejich nová krysa?
Jde o čtyři erotické epizody z různých století. V první povídce si dvacetiletý student z Paříže, trávící prázdniny u tety, vyjede se svou šestnáctiletou sestřenicí na pláž, kde ji zasvěcuje do orálního sexu. Ve druhé epizodě se mladičká Tereza opozdila na mši a za trest je zavřena do komůrky, kde zažívá rozpor mezi láskou k Ježíši a atraktivitou libertinské publikace, jejíž erotické ilustrace ji maximálně vzrušují. Ve třetím příběhu proslulá „čachtická paní“, maďarská hraběnka Alžběta Bathory (v podání Picassovy dcery Palomy) navštěvuje v doprovodu pážete své knížectví Nyitra, dá přivléci na hrad pěkné dívky a podává jim tajemný nektar. Nahá těla se dávají do pohybu, každé touží po hraběnčině dotyku: desítky rtů, prstů, očí, uší, zubů – a spousta krve, v níž se hraběnka koupe… Poslední povídka s názvem Lucrezia Borgia pojednává o incestu protagonistky se svým otcem, papežem Alexandrem VI. a bratrem, kardinálem Cesarem Borgiou.
Malá Kate žije v ubohém prostředí, znásilňována svými vlastními bratry. Už v dětství si přísahá, že bude mít syny, vychová je podle svého a udělá z nich opravdové muže. Stane se a Kate, „krvavá máma", se se svými syny vydá na dráhu zločinu. Velí gangu, jehož surovost a sklony k násilí stoupají úměrně s rostoucím bohatstvím.