Nebezpečenstvo hroziaceho vojnového konfliktu urýchlilo rozhodnutie Charlesa Chaplina prispieť svojím dielom k obrane ideálov slobody. Vo filme Diktátor zaujal kategoricky odmietavé stanovisko k fašizmu a jeho vládcom. Pred celým svetom odhalil úbohosť a krutú smiešnosť Adolfa Hitlera, postihol abnormalitu a vyšinutosť fašizmu: Chaplinov diktátor Hynkel v sebe zlučuje sentiment so zvieracím hulákaním do mikrofónu. Je to teda slaboch, trpiaci komplexom menejcennosti a zároveň chorobným pocitom nadradenosti. Chaplin vo filme stelesňuje aj prenasledovaného židovského holiča. Pre vonkajšiu podobnosť však dôjde k zámene týchto dvoch protagonistov...

Pragmatický mariňák sleduje dehumanizujúce účinky americko-vietnamskej vojny na sebe a brancov, s ktorými naverboval, od ich brutálneho výcviku vo výcvikovom tábore až po krvavé pouličné boje v Hue.

Ben Hur je syn významného židovského rodu, ktorý sa kvôli nešťastnej zhode okolností ocitne na galejach po zrade svojho priateľa Messalu. Prisahá, že sa vráti, a Messalovi sa pomstí, a napokon po mnohých peripetiách naozaj dostane šancu vybojovať si späť svoju slobodu v závode štvorzáprahov.

Newyorský státní zástupce Jim Garrison od počátku nevěří oficiální verzi o atentátu na prezidenta Kennedyho potvrzené zprávou Warrenovy komise, která vraždu označila za akt jedince. Podle jeho přesvědčení byl Lee Harvey Oswald pouze nastrčenou figurkou a atentát byl dílem spiknutí pravicových kruhů. Garrison s týmem spolupracovníků zkoumá všechny dostupné obrazové záznamy dallaského atentátu, jež potvrzují teorii o více střelcích. Další svědectví ho přivádějí na stopu skupinky pravicových kubánských emigrantů, ale nitky možného spiknutí vedou ještě dál k vysokým představitelům CIA a vojensko-průmyslového komplexu, kteří se obávali, že prezident Kennedy se po svém znovuzvolení odhodlá stáhnout americká vojska z Vietnamu. Řada výpovědí tuto teorii podporuje, ale nikdo nechce svědčit před soudem...