Ve válečném Bělehradě v roce 1941 se furiantští přátelé Marko a Blacky zabývají obchodem se zbraněmi a jinými lumpárnami. Protože své nepříliš čestné kšeftování obratně spojují s partyzánskými nájezdy, získají v krátké době reputaci hrdinných bojovníků za svobodu. Když se Blacky musí jednoho dne musí začít skrývat, Marko je ukryje spolu s dalšími uprchlíky ve sklepě svého dědečka. Válka pokračuje, uprchlíků přibývá, rodí se děti a ve sklepě se pomalu vytváří autonomní svět. Když se v roce 1944 vrátí mír, udržuje Marko ostatní obyvatele sklepů v nevědomosti – jednak proto, že s pověstí hrdiny dosáhl v titovské Jugoslávii vysokého politického postavení, jednak proto, že se s Blackym nechce dělit o krásnou Natálii, kterou oba milují. Uplyne patnáct let, než se první sklepní lidé dostanou na povrch – tím však celý příběh zdaleka nekončí.

Během druhé světové války se několik členů posádky americké lodi potopené německou ponorkou v Atlantickém oceánu zachrání v malém člunu. Mezi milionáře, známou novinářku, úspěšného obchodníka, radiového technika, zdravotní sestru, námořníka, matku s dítětem a číšníka, se ironií osudu dostává také jeden muž z německé ponorky. Následující hodiny na moři, jež deset lidí prožije společně na malém prostoru, se stávají konfrontací a tvrdou zkouškou jejich charakterů...

Děj se odehrává v Japonském zajateckém táboře na ostrově Jáva v roce 1942. V lágru je jediný zajatec, který mluví Japonsky a to plukovník Lawrence. Ten je donucen sadistickým seržantem Harou zúčastnit se mučení a vynuceného harakiri jednoho z dozorců. Po intervenci u velitele tábora je poprava odložena. Ostatní japonští důstojníci se začínají na zajatcích mstít, protože se obávají ovlivňování velitele tábora plukovníkem Lawrencem. Napětí se ještě zvýší, když se v táboře objeví nový, záhadný zajatec Celliers, který je Angličan a odmítá se podřídit japonskému drilu. Brutalita dozorců se neustále stupňuje, protože ve válce u lidí vystupují do popředí zejména skryté zvířecí pudy a jejich civilizovanost mizí. Proč ale “Veselé Vánoce pane Lawrenci”?

Základem historického snímku se staly osudy norského válečného hrdiny Maxe Manuse. Dobrodružný příběh z prostředí odbojového hnutí pojali tvůrci jako velkolepý epos, který se stal jedním z nejdražších projektů v celé historii norské kinematografie.

25. srpna 1944 Spojenci vstupují do Paříže. Krátce před úsvitem se německý vojenský místodržitel Paříže Dietrich von Choltitz chystá vykonat krutý příkaz Adolfa Hitlera, a to vyhodit do povětří pýchu všech Francouzů – hlavní město Paříž. Všechny mosty a historické budovy jsou již podminované, ale Paříž stále stojí a vyčkává. Z jakého důvodu Dietrich von Choltitz odmítá splnit Führerův rozkaz, i navzdory jeho bezmezné věrnosti Německé říši? Má v tom prsty švédský konzul v Paříži Raol Nordling anebo sám generál mění názor?

Píše se rok 1941 a Židé po celé Evropě jsou vražděni po tisících. Tři bratři se pokouší uniknout jisté smrti skrz hluboké lesy, které znají od dětství. Právě tady začíná jejich zoufalá bitva s nacisty. Daniel Craig, Liev Schreiber a Jamie Bell představují bratry, kteří svádí primitivní zápas o přežití, jenž se mění v něco mnohem důležitějšího – možnost pomstít smrt svých blízkých tím, že zachrání životy tisíců jiných.

Za druhé světové války se britské letectvo již poněkolikáté pokouší zničit přehrady v Porúří. Zatím masivní ochranné zdi všechny útoky přestály. RAF tedy žádá konstruktéry bomb, aby vymysleli něco, čemu by přehrady neodolaly. Této nesmírně náročné práce se ujme Barnes Wallis (Michael Redgrave), kterému v provedení stojí mnoho překážek... Slavný klasický britský válečný snímek, který mimojiné velmi posloužil Georgi Lucasovi pro jeho HVĚZDNÉ VÁLKY - včetně některých takřka převzatých dialogů.

Zpracování jedné z nejtemnějších událostí polských dějin: masakr 22 500 polských vojáků i civilistů, který provedla sovětská tajná policie NKVD v roce 1940. Kolem katyňského masakru vznikla řada kontroverzí a nejasností. Hromadné hroby obětí odhalili Němci v roce 1941. Moskva na oplátku z masakru obvinila Němce, západ o masakru mlčel… Rusko až po padesáti letech mlčení v roce 1990 přiznalo, že Stalin vraždy polské vojenské a společenské elity opravdu nařídil. Přesto Rusko stále odmítá odtajnit dokumenty týkající se této události a uznat masakr za genocidu.

V roce 1941, šest dní po přepadení Pearl Harbouru Japonci, po němž celá Amerika propadla hysterii, přistane japonská ponorka nedopatřením na pláži v Los Angeles. Obyvatelé reagují panikou a potrhlým jednáním, které režisér Steven Spielberg prokládá filmovými citacemi a narážkami na mýty stříbrného plátna