Mladá chudá žena svou tíživou situaci řeší tím, že své nemanželské dítě odloží na sedadlo luxusní limuzíny stojící před vchodem přepychového domu s nadějí, že se bohatí lidé o něj postarají. Automobil je i s odloženým dítětem ukraden dvojicí zlodějů, kteří když zjistí, že se svou kořistí unesli i dítě, odloží nemluvně u popelnice. O pár chvil později prochází kolem tulák, který se, po několika marných pokusech dítěte se zbavit, malého sirotka ujímá.
John Friendly ovládá v přístavním městečku s rozvětvenou sítí svých nohsledů přijímání i odmítání mužů do pracovního úvazku v docích. Ti nepohodlní, kteří narušují činnost jeho organizace jsou okamžitě odstraněni, mezi nimi i dělník Doyle. Jeho sestra Eadie po návratu z kláštera marně zjišťuje totožnost vrahů. Nevědomky s jedním z nich – bývalým boxerem Terry Malloneyem naváže přátelství, které postupně přerůstá v lásku…
Tematicky navazuje Woody Allen na film ANNIE HALL, formálně však jde jinou cestou. Snímek MANHATTAN, melancholické vyznání lásky rodnému městu New Yorku, fascinuje černobílou fotografií na širokém plátně a Gershwinovou hudbou, která filmu dodává tklivě veselý, jímavý podtón. Woody Allen sám hraje televizního režiséra Issaca, který se nemůže rozhodnout pro jednu ze svých lásek, protože u žádné ženy nenachází skutečné naplnění. Neutěšeným milostným vztahům odpovídá převažující životní pocit newyorských intelektuálů: lze pozorovat úpadek kultury, osamělost, problémy se vzájemnou komunikací a neurózy jsou průvodní faktory.
Filmoví fanoušci neměli, kvůli cenzuře na poslední chvíli, příležitost zhlédnout celou režisérskou verzi Elii Kazana. Speciální edice dramatu Tramvaj do stanice Touha přináší možnost zhlédnout chybějící 3 minuty, které ještě více zdůrazňují sexuální napětí mezi Blanche DuBois (Vivien Leigh) a Stanleyem Kowalskim (Marlon Brando) a ukazují vášeň Stelly Kowalski k jejímu manželovi. Nenechte si ujít klasiku světového dramatu, která byla nominována na 12 Oscarů včetně nominace za nejlepší snímek. Film nakonec získal čtyři Oscary v kategoriích nejlepší herečka…
V jednom z nejobdivovanějších, nejpodmanivějších a nejvlivnějších filmů Roberta Bressona se Michel zdokonaluje ve vybírání kapes nic netušících obyvatel Paříže padesátých let minulého století. Po nevyhnutelném zatčení (a téměř okamžitém propuštění) přemítá o morálce zločinu a vyslovuje nejasné teorie o výjimečných jedincích, kteří stojí nad zákonem. Ztracen v jiném světě odmítá podporu svých přátel, dává přednost kapesním krádežím a připravuje se na krutý střet se společností, do které nedokáže zapadnout.
Nestává se každý den, abyste byli při cestě vlakem svědkem vraždy. Když se však nenajde tělo, nemohlo ani dojít k žádné vraždě. Alespoň to tvrdí policie a Miss Marple tak nezbývá nic jiného než obléct zástěru, uvázat si do vlasů mašli a vyrazit do služby k Ackenthorpovým, jejichž stará usedlost leží hned vedle železniční trati.(
Mladičká Manuela se rukou osudu ocitla v odměřeném prostřední vzdělávací instituce. Poslední slovo tu má vždy slečna von Bernburg a Manuelu drží nad vodou jen vřelost dívčího kolektivu. Ta však rychle zchladne, když se Manuela rozhodne promluvit o své náklonnosti k učitelce. Škola se promění v ledové království, ze kterého není možné utéci. Bude mít dívka dost sil postavit se nátlaku okolí?
Náhlý skon jednoho z členů správní rady lodi Battledore přímo při zasedání nasvědčuje, že Cecil Folly Hardwicke zřejmě trpěl skrytou srdeční vadou. Miss Marple, shodou okolností členka téže správní rady, však objeví v Hardwickově šňupacím tabáku jed. Inspektor Craddock ale všechny spekulace jako vždy odmítá a tak nezbývá než zabalit lodní pytel a v doprovodu pana Stringera vyrazit do přístavu. Kajuta pro Miss Marple je na Battledore už připravena.
Pojem budovatelský film českým divákům asociuje primárně komunisticky zabarvené tituly, existují však i jiné ekvivalenty tohoto konceptu, a to dokonce nespojené s dobově dominantní ideologií, jak dokládá fenomenální britské sci-fi Svět za sto let. Mimořádně ambiciózní a nákladná produkce nepřestává fascinovat coby mrazivě prorocké dílo, které předpovědělo druhou světovou válku a bitvu o Británii, i jako výjimečný příklad vědeckého budovatelského filmu. Právě vědecký pokrok oproštěný od národních sentimentů a dalších konfliktních neduhů společnosti 20. století představuje zdejší ideál. Příznačným milníkem, jenž má stvrdit dosažení cílů společnosti, by se měla stát cesta člověka do vesmíru. Jiří Flígl