Film vychází ze života současného amerického zpěváka a skladatele křesťanské hudby Jeremy Campa a jeho první manželky Melissy, které diagnostikovali rakovinu krátce předtím než uzavřeli manželství... V září 1999 odjíždí Jeremy Camp z Indiany na Calvary Chapel College v Murrietě v Kalifornii. V noci po příjezdu jde na koncert kanadské křesťanské skupiny Kry a seznámí se se zpěvákem Jean-Lucem LaJoie. Oba se rychle spřátelí. Po koncertě se Jeremy setkává s Melissou Henningovou, spolužačkou z jeho školy a přítelkyní Jean-Luca. Jeremy s Melissou si padnou do oka a svým citům nedokážou zabránit. To způsobí mezi mladými muži roztržku. Melissa ale nechce zklamat Jeana-Luca. Jeremy se vrací na vánoční prázdniny za rodinou do Indiany. Několik dní po Vánocích mu zatelefonuje Jean-Luc, že Melissa je nemocná, a žádá Jeremyho, aby se vrátil do Kalifornie. Bude to pro všechny těžká zkouška…
Film Professor Marston & the Wonder Women popisuje nekonvenční život doktora Williama Marstona, harvardského psychologa a vynálezce, který pomáhal vymyslet moderní detektor lži a v roce 1941 vytvořil postavu Wonder Woman. Marston byl v polyamorním vztahu se svou ženou Elizabeth, psycholožkou a vynálezkyní, a Olive Byrne, bývalou studentkou, ze které se stala akademická pracovnice. Tento vztah byl klíčem k vytvoření Wonder Woman, protože feministické ideály Elizabeth a Olive byly v této postavě zakořeněné už od jejího počátku. Marston zemřel v roce 1947 na rakovinu kůže. Elizabeth a Olive stále tvořily pár a společně vychovávaly děti, které měly s Marstonem. Film se zabývá tím, jak se Marston vypořádával s kontroverzí kolem Wonder Woman.
Šokující portrét dívky, jejíž život plyne velmi rychle a která musí náhle čelit trestu smrt za vraždu, kterou nespáchala. Temné, až nesnesitelně strhující krimi drama vypráví o životě a smrti podvodnice, prostitutky a narkomanky Barbary Grahamové (Susan Hayward). Barbara pochází z rozvrácené rodiny a pracuje jako volavka – láká důvěřivé muže k podvodným karetním hrám. Touží po normálním životě, vdá se však za toho nesprávného a má s ním dítě. Když se její život zcela rozpadne, vrací se ke své dřívější profesi a zaplete se do vraždy. Tvrdí, že je nevinná, je však z vraždy usvědčena a popravena.
Vynálezce Preston Tucker na konci druhé světové války rozvíjí vizi auta budoucnosti, technicky dokonalého, a přitom velmi laciného vozidla. Jeho myšlenka ale nemá úspěch, protože proti odporu velkých automobilových koncernů v Detroitu nemá Tucker šanci bojovat.
Ve svém režisérském debutu se John Milius, jinak vynikající scenárista stojící například za Coppolovou Apokalypsou, rozhodl natočit biografický příběh muže, který byl ve své době jedním z největších postrachů a zároveň idolů Spojených států amerických. Jmenoval se John Dillinger, byl to gangster a ve třicátých letech, kdy se Amerika topila v krizi, se mohl honosit nálepkou „veřejný nepřítel číslo 1“. Vykrádal banky, zabíjel, měl obrovské charisma a stejně tak mohl být chodící reklamou na ješitnost. Především však dokázal společně se svou bandou vytrvale u…
John Schlesinger režíroval toto drama podle pravdivých událostí o dvou mladých mužích z Kalifornie, kamarádech již od dětství, kteří jsou chyceni při prodeji tajných vládních materiálů Sovětskému svazu. Christopher Boyce je slušný chlapec a hrdý Američan, který v semináři studuje na kněze. Ale rozhodne se se studiem skončit a s pomocí svého otce, agenta FBI, získá práci u CIA v komunikačním centru. Tam se dostane k citlivým dokumentům a jejich pročítání ho šokuje. Zjistí totiž, že CIA je zapojená do ovlivňování výsledku australských voleb. V televizi navíc sleduje vývoj skandálu Watergate a díky tomu všemu v něm roste nezvladatelný pocit zloby vůči arogantní vládě své vlasti. Proto se rozhodne něco s tím udělat. Na pomoc při předání tajných zpráv CIA si vezme kamaráda z dětství Daultona Lee. Ten má za úkol dodat tajemství CIA ruskému důstojníkovi na sovětské ambasádě v Mexico City.
Píše se rok 1956. Sylvia Plathová studuje na prestižní anglické univerzitě v Cambridgi a píše své první literární pokusy. Potkává zde básníka Teda Hughese a zrodí se osudová láska, která Sylvii provází celý život. I Ted zprvu silně podléhá romantickému vztahu s ženou, která rozumí jeho práci a obdivuje ji, ale po sňatku se leccos změní. Sylvia chce odejít za matkou do Spojených států, Ted dává přednost životu v Anglii, a navíc se vrací ke svým staromládeneckým návykům. Psychicky nevyrovnaná Sylvia nedokáže nevěry milovaného muže přijmout, ale zároveň ho do nich vhání. Útěchu hledá v poezii a ve vlastní tvorbě, píše sbírku Ariel, která dnes patří ve Velké Británii k nejčtenějším, ale sen o štěstí se rozplývá...