Příliš bujná fantazie dvanáctileté "budoucí spisovatelky" Briony Tallisové odstartuje tragický příběh, který změní osudy tří lidí. Vinou vlastní nezralosti a nedorozumění nařkne mladého zahradníka Robbieho Turnera ze znásilnění nezletilé sestřenice. Nadaný chlapec, který původně mířil na lékařskou fakultu, končí ve vězení. Toto obvinění ale ničí život i její sestře Cecilii, která Robbieho bezhlavě milovala. Když si záhy už o něco starší Briony uvědomí, co napáchala, je už pozdě. Cecilia zavrhla celou rodinu v čele s ní a odstěhovala se do Londýna, kde se živí jako zdravotní sestra. Robbie výměnou za zkrácení trestu narukoval do armády. Briony na cestě za vykoupením nastoupí do ošetřovatelského kursu a konečně dospívá. S tím souvisí i rozhodnutí postavit se svým dvěma obětem tváří v tvář a respektovat trest. Možná se tím očistí, možná to ale na vykoupení nebude stačit. Možná to ani nestihne, protože Londýn se připravuje na masivní bombardování. Možná všechny tři čeká úplně jiný konec.

Srulikovi je devět let, když v roce 1942 uteče z varšavského ghetta. Schová se v nedalekých lesích, kde se se spolu s dalšími uprchlými židovskými dětmi snaží přežít do konce války. Spí v korunách stromů a živí se tím, co si sami uloví nebo ukradou na přilehlých farmách. Hlad a zima Srulika ale přinutí, aby se vrátil zpátky do civilizace, kde si musí změnit jméno na Jurek Staniak a předstírat, že je sirotek z katolické rodiny. Ve vesnicích potká lidi, kteří riskují vlastní životy, aby mu pomohli, ale i ty, kteří ho zradí. Dojemný a zároveň inspirující příběh o cestě jednoho chlapce, který musel ze dne na den dospět, aby přežil.

Významný francouzský režisér René Clément se ve své práci pravidelně a systematicky vracel k událostem druhé světové války. Film Paris brûle-t-il? byl natočen v průběhu roku 1966 jako téměř tříhodinový epos o hrdinství Francouzů v době osvobozovacích bojů v srpnu 1944. Film byl kvůli použití autentických záběrů z konce války natočen celý černobíle. Žádný ze zúčastněných herců nedostal vzhledem k typu snímku a obrovskému množství hrajících nijak velký prostor, nicméně objevila se zde řada významných osobností francouzského, amerického i německého filmu. Ve francouzské kinematografii má film Paris brûle-t-il? značný význam jako historicky věrný opus oslavující Francii a Francouze na sklonku války. Oceňován byl však především odborníky, zatímco diváci v kinech upřednostňovali v případě válečných filmů spíše veseloherní žánr, což dokládá podstatně větší úspěch komedie Velký flám, která měla premiéru o měsíc později.

Filmová adaptace spisů Anny Frankové, mladé židovské holčičky, která se během II. Světové války schovávala se svou rodinou a kamarády před nacisty na půdě domu v okupovaném Amsterdamu. Přestože film byl natočen až 15 let po II. světové válce, stal se jedním z prvních poválečných filmů, který konfrontoval zkušenost Holocaustu z velmi lidského pohledu. Na rodině malé Anny se tak ztvárňuje svědectví všech obětí nacistické genocidy. Film byl natočen v panoramatickém formátu Cinemascope velmi věrně ztvárňujícím pocit klaustrofobie z půdy domu. Režisér Georg Stevens natočil svíravé komorní drama, ve kterém vynikají dva herecké výkony – mladičká Millie Perkinsová jako Anna Franková a Oscarem ověnčená Shelley Wintersová jako paní Van Daanová. Kino AERO

S válkou nechtěl mít nic společného, ale najednou stál před ním židovský chlapec. Pan Batignole má zavedené řeznictví a žije poklidně s manželkou, dcerou a zetěm v Paříži. Židovská rodina, která bydlí v bytě nad nimi, prchá před deportací. Snaživý zeť je udá gestapu a celou rodinu zatknou. Batignoleovi se nastěhují do krásného bytu a vše "podědí". Jednoho dne u dveří zaklepe malý Simon, kterému se podařilo na nádraží uprchnout. A pan Batignole, který chtěl jen přežít a trochu si přilepšit, se dostává do situace, ve které rozhoduje svědomí a morálka. Před "malým" člověkem stojí velký úkol - překonat sám sebe.

Druhá světová válka se chýlí ke konci a skupina arabských dobrovolníkù z Alžíru se podílí na osvobozování Francie od nacismu. Navzdory tomu, že jsou oproti francouzským vojákům v nerovném postavení, bijí se stejně hrdě za ideu volnosti, rovnosti a bratrství!

V roce 1939 inicioval Říšský vůdce SS Heinrich Himmler zřízení koncentračního tábora Ravensbrück. Toto místo nacházející se devadesát kilometrů na sever od Berlína bylo určeno převážně ženám... Během druhé světové války táborem prošlo na 110 000 žen z celé Evropy. Byly zapojeny do otrocké práce organizované SS. Špatné ubytování v otřesných hygienických podmínkách, nedostatečná strava, totální tělesné vyčerpání, sadismus dozorkyň, zrůdné lékařské pokusy nebo popravy prováděné z nejrůznějších důvodů stály život 75 000 vězeňkyň. Francouzští dokumentaristé se pokusili připomenout život v tomto pekle prostřednictvím výpovědí posledních pamětnic a historiček, které se Ravensbrückem zabývají. Epilogem nápadu Heinricha Himmlera se stalo několik poválečných procesů s esesáky působícími v Ravensbrücku (táborový velitel, lékaři, dozorci a dozorkyně), při kterých padlo několik rozsudků smrti. Ze třiceti osmi obžalovaných bylo dvacet jedna dozorkyň...

Dramatický příběh Charlese Saganna (Gérard Depardieu), muže pocházejícího z obyčejných poměrů, který dobrovolně vstoupí do francouzské armády a svou pílí a přesvědčením se vypracuje na důstojníka. Ke svému poslání v africké Sahaře přistupuje s nejčistšími úmysly nastolit na Sahaře mír. Z obyčejného důstojníka se postupně rodí vojenský vůdce, který si svou rozhodností a odvahou získává respekt po celé Sahaře, mezi arabskými kmeny. Saganne slouží pod aristokratickým plukovníkem Dubreuilhem (Philippe Noiret), a zamiluje se do Madeleine (Sophie Marceauová), dcery místního regionálního správce. Avšak brzy je Charles jako válečný hrdina vyslán zpět do Paříže na diplomatickou misi, kde se setkává s krásnou novinářkou Louise Tissotovou (Catherine Deneuveová)...

Píše se rok 1941 a 2. světová válka stále zuří. Nacistům se podařilo ovládnout přes polovinu Evropy a část Ruska. Postupovali rychlo, dokud se ovšem nedostali k Leningradu. Hitler v roce 1941 nedokázal Leningrad obsadit ani po tříměsíční ofenzívě, a pochopil, že město nemůže dobýt silou. Rozhodl se tedy město obklíčit a nechat tři miliony lidí k smrti vyhladovět. Uprostřed tohoto strašlivého obležení se ocitá i mladá anglická novinářka Kate Davisová, která se ve zbídačelém a hladovějícím městě snaží přežít.