Nejdiskutovanější severský film tohoto roku odvážně popisuje moderní život a lidskou zranitelnost v současném Finsku. Silná témata, jako odvaha a nalézání těžké cesty k odpuštění, hrají ústřední roli ve vzájemně se prolínajících epizodách o nezaměstnanosti, alkoholismu, depresi a drogové závislosti. Podobně jako v krátké povídce Lva Tolstého Faux billet, která inspirovala klasický film Roberta Bressona LALRGENT (1983), film Paha maa sleduje cestu, na jejímž počátku je nespravedlnost. Ačkoliv je na počátku řetězce událostí padělaná bankovka, důležitější propojení mezi postavami a okolnostmi pramení z jejich práce (či z jejího nedostatku) a ze stresových situací, které v práci zažívají. Podobně jako jeho krajan Aki Kaurismäki zkoumá režisér Aku Louhimies lidský rozměr práce v mnoha jejích podobách.

Stárnoucí Arthur nečekaně oznámí své ženě Evě, že ji opouští. Je to rozhodnutí, o němž tajně uvažoval již delší dobu. Nechce prozradit, jaké k tomu má důvody. Již dávno ale necítí sílu, ba ani potřebu přizpůsobovat se jejím náladám či depresím, a také si ještě chce něco užít a najít téměř ztracený optimismus. Pro jeho manželku zůstává rozchod příliš velký šokem. Neumí se vyrovnat s realitou a stále myslí jen na možnost návratu k Arthurovi. Problémy s partnerskými vztahy ale mají i jejich tři dospělé dcery, úspěšná spisovatelka a básnířka Renata, přitažlivá herečka Flynn a netalentovaná, vnitřně nevyrovnaná Joey.

Lizzie Wurtzelovou vychovala její matka bez otce už od malička, ale Lizzie se přesto cítí velmi prázdná. Podléhá snadno náladám a depresím. Když se dostane na žurnalistické stipendium na Harvard a její článek v místních novinách je kladně hodnocen, Lizzie začne žít značně nezodpovědně. Svými drogovými a sexuálními eskapádami ubližuje svým kamarádům i matce a dokonce se pokusí i o sebevraždu. Matka jí proto zařídí psychologickou léčbu a mladá žena si musí zvyknout na fakt, že kolem ní je skutečný svět a to co žije, je její vlastní život. Příběh vychází z biografické knihy skutečné úspěšné americké spisovatelky Elizabeth Wurtzelové.

Dvě krásné dívky, bývalé spolužačky z univerzity, unikají před nudnou prací v nakladatelství a odporným bytem do jednoho z nejpopulárnějších disco klubů ranných 80-tých let. Sláva disco už pomalu upadá a do hudby a módy začíná vanout svěží vánek stylu New Wave.

Marta Rezková je čtrnáctiletá dívka, které se znenadání začal zhoršovat zrak a stává se téměř slepou. Její stav nezlepší ani operace a poté, co vyslechne rozhovor mezi doktorem a její matkou, zjistí, že její nemoc má s největší pravděpodobností trvalé následky. Ona je pak poslána do speciální internátní základní školy pro děti s poruchami zraku, kde se učí díky rozvíjení ostatních smyslů být alespoň částečně samostatná a fungovat ve společnosti. Dívka však kromě zraku ztratila i naději na lepší budoucnost a upadá do čím dál větší letargie a deprese a připadá si víc a víc osamělá. Nijak jí nepomáhá ani místní zdravotní sestra, která je značně necitlivá a hrubá a nesnaží se pochopit její pocity. Dojde to až tak daleko, že Marta začne uvažovat i o sebevraždě.

Robert Forrester (Paddy Considine) opouští město a hledá nový život na okraji malého městečka. Doufá, že tu ve své nenápadné práci leteckého inženýra zapomene na stres z nadcházejícího rozvodu s přelétavou Nickie Grace (Caroline Dhavernasová). Oporou jeho nově nalezené tiché existence je však nutkání, jemuž nedokáže odolat. Každou noc je při návratu domů přitahován k jednomu domu. Zastavuje auto, vypíná světla a kráčí tmou, dokud není dost blízko, aby mohl nahlédnout do osvětlených oken. Ačkoliv nezná její jméno, pozoruje Jenny Thierolfovou (Julia Stiles) jak umývá nádobí, vaří, dělá domácí práce. Jedné noci se však dostane příliš blízko – Jenny vyjde z domu a uvidí ho.

Příběh nešťastně vdané Nancy, která si přes internet objedná nájemného vraha, který ji má zabít, ale nakonec se do něj zamiluje.