Rok 1939, dusot vojenských bot rezonuje celou Evropou. Nacistické Německo splétá svou pavučinu, dochází k anexi Rakouska a napadení Polska. Velká Británie a Francie mu vyhlašují válku. Fyzik Albert Einstein, žijící v azylu ve Spojených státech, se obává o osud vědeckého pokroku v Evropě. Po upozornění jedním z bývalých studentů se rozhodl varovat prezidenta Franklina Roosevelta, Francouzi a Němci zanedlouho odhalí tajemství atomového jádra a budou tak moci vyrobit novou zbraň nepředstavitelné síly. Němečtí, stejně jako francouzští vědci potřebovali pro svou práci těžkou vodu, velmi vzácnou látku vyráběnou v Norsku, v jediné továrně na světě. Šlo o nejneuvěřitelnější a nejutajenější bitvu druhé světové války, o které se mluví jako o „Bitvě o těžkou vodu“. Kdo bude mít těžkou vodu, získá kontrolu nad atomem.

James Cameron se společně s experty pouští do odhalování mýtů a záhad obestírajících nejznámější vrak světa a pokusí se zamyslet i nad možným pokračováním příběhu svého slavného snímku.

Protibushovský politický dokument amerického režiséra Michaela Moorea Fahrenheit 9/11 získal na letošním MFF v Cannes Zlatou palmu za nejlepší film. V první části filmu předkládá ironický portrét Bushovy osobnosti a zabývá se okolnostmi a následky teroristického útoku na WTC včetně války v Afghánistánu. Upozorňuje na Bushovo přehlížení signálů o chystaném útoku, ale vrací se také k jeho kontaktům se saúdskoarabskou oligarchií. Druhá část je zaměřena především na válku v Iráku. "Koho by zajímal Irák, kdyby tam nebylo druhé největší naleziště ropy na světě? Bush bombarduje celý svět kvůli naftě," zazní ve filmu. Poslední část snímku Fahrenheit 9/11 je nejemotivnější, Moore se v ní soustřeďuje na výpovědi lidí, které válka postihla nejen v Iráku, ale i doma ve Spojených státech.