Stárnoucí Frankie Dunn se pokouší usmířit se svou dcerou, nemá však štěstí. Frankie trénuje mladé a nadějné boxery. Nedaří se mu je ale dostat k mistrovskému zápasu. Okolo ringu Dunnovi pomáhá Eddie Scrap-Iron Dupris, bývalý boxer, kamarád a často i zachránce. Zatímco Frankieho poslední talent zahne k jinému managerovi, v tělocvičně se objeví Maggie Fitzgerald. Odstrkovaná a naštvaná, Maggie prahne po tom, aby jí někdo konečně věřil. Dunn jí ale trénovat nechce. Maggie se však na tréninku domluví s Eddiem a postupně si svou houževnatostí získá i Frankieho. Během tréninku se pak oba naučí něco o smutné minulosti toho druhého. Když se ale Maggiin sen začne naplňovat, čeká hrdiny další tragédie.

James Stewart, Farley Granger a John Dall vytvořili ústřední postavy v akcí nabitém thrilleru inspirovaném skutečnou událostí: případem Leopold a Loeb. Granger a Dall hrají dva kamarády, kteří uškrtí svého spolužáka jen tak, pro pocit vzrušení. Poté uspořádají honosnou párty pro rodinu a přátele oběti, při níž je tělo mrtvého nacpáno do kmene stromu sloužícího jako švédský stůl. Když vrazi stočí konverzaci na téma dokonalé vraždy, jejich bývalý učitel (Stewart) pojme podezření. V této Hitchcockově fascinující exkurzi do smrti zjistí profesor během jedné noci, jak brutálním způsobem přeměnili jeho studenti své akademické teorie v hrůzostrašnou realitu.

Ben Hur je šlechticem a současně i bohatým obchodníkem v Jeruzalémě-Judaie. Do města přichází nový římský tribun Messala, který byl v dětství Hurovým přítelem. Doba a politika je však brzy postaví proti sobě, hlavně také proto, že Ben odmítá udat své krajany, když jej o to Messala žádá. Z Antiochie v té době přijíždí dcera Simonidese Esther, které Ben dává coby své otrokyni jako svatební dar svobodu. V den příjezdu guvernéra vyjde celá rodina na střechu, aby se podívala na slavnostní průvod, Benova sestra Tirzah zavadí o uvolněnou dlaždici, a ta padá přímo na guvernérovu hlavu a vážně jej zraní. Tento incident bere Hur na sebe, a je za tuto nešťastnou náhodu odsouzen na galeje, a matka se sestrou uvězněny. Ben přísahá Messalovi pomstu. Po třech letech na galejích a později na galéře, Ben zachrání konzula Arria, který se stane vítězstvím nad piráty slavným.

Tematicky navazuje Woody Allen na film ANNIE HALL, formálně však jde jinou cestou. Snímek MANHATTAN, melancholické vyznání lásky rodnému městu New Yorku, fascinuje černobílou fotografií na širokém plátně a Gershwinovou hudbou, která filmu dodává tklivě veselý, jímavý podtón. Woody Allen sám hraje televizního režiséra Issaca, který se nemůže rozhodnout pro jednu ze svých lásek, protože u žádné ženy nenachází skutečné naplnění. Neutěšeným milostným vztahům odpovídá převažující životní pocit newyorských intelektuálů: lze pozorovat úpadek kultury, osamělost, problémy se vzájemnou komunikací a neurózy jsou průvodní faktory.

Polák Karel Karel a jeho francouzská manželka Dominique stojí před rozvodovým soudem v Paříži. Soud uzná manželčiny argumenty a rozvede je. Karel tímto okamžikem přichází o vše: o svou velkou lásku, o manželku i kadeřnický salón, do kterého vložil své celoživotní úspory, talent a řemeslnou šikovnost. Bez peněz, bez dokladů, hledaný policii pro údajné žhářství, marně hledá způsob, jak se vrátit do vlasti. Ve snaze vydělat si alespoň pár franků koncertuje v podchodu metra na hřeben a zde se také seznámí s tajemným krajanem Mikolajem, který mu nabídne práci placeného zabijáka. Jen díky němu se Karel nakonec dostává do Polska, ukrytý v obrovském cestovním kufru.

Match Point – Hra osudu je drama o společenském vzestupu mladého muže a děsivých následcích jeho ctižádosti. Hlavní hrdina se nedokáže rozhodnout mezi dvěma ženami a nenachází cestu ven. Uchýlí se tedy k extrémnímu řešení. Děj filmu zasadil režisér Woody Allen do anglické vyšší společnosti. Scarlett Johanssonová zde hraje krásnou americkou dívku, která vstoupí mezi Jonathana Rhys Meyerse a jeho ženu Emily Mortimerovou. Matthew Goode je Emilyn bohatý bratr, který tuto zápletku odstartuje.

Nejslavnější muzikál všech dob, oceněný deseti Oscary, s hudbou Leonarda Bernsteina. Příběh Romea a Julie přenesený do ulic New Yorku. Strhující filmová verze slavného muzikálu skladatele, dirigenta a klavíristy Leonarda Bernsteina vznikla v roce 1961, zatímco divadelní inscenace muzikálu měla premiéru už v roce 1957. Autoři scénáře čerpali svůj námět ze Shakespearova dramatu Romeo a Julie a vytvořili parafrázi na nejslavnější milostný příběh světa. Původní Montekové a Kapuleti zde byli nahrazeni bělošskými a portorikánskými partami, žijícími v západní části New Yorku poblíž Harlemu. Výjimečné filmové dílo získalo celkem 10 Oscarů.

Zralá třicátnice a brilantní profesorka klavíru Erika Kohut (Isabelle Huppert) vede trojí život. Zatímco ve dne je váženou osobností pedagogického sboru Vídeňské konzervatoře, večer ukájí svou zvrhlou sexualitu v obchodech s nejhrubším pornem, šmírováním mileneckých párů a masochistickým sebezraňováním. Třetí podobou její existence je vypjaté soužití s tyranskou matkou (Annie Girardot) plné brutálních hádek a vášnivého usmiřování. Erika přesto dokáže udržet svůj bizarní životní styl pod kontrolou až do chvíle, kdy se seznámí s pohledným a talentovaným studentem Walterem (Benoît Magimel). Oboustranná citová náklonnost záhy narazí na neschopnost Eriky navázat normální erotický vztah. Její temné vášně promění rodící se lásku v trýznivé peklo. Kontroverzní film byl s příznivým ohlasem uveden na MFF Cannes. Oba hlavní představitelé Isabelle Huppert a Benoît Magimel obdrželi Ceny pro nejlepší herce, zatímco režisér Michael Haneke získal Velkou cenu poroty. oficiální text distributora

Chicago je příběh průměrných kabaretních zpěvaček Roxie Hart a Velmy Kelly, vězněných za úkladné vraždy milence a manžela. Díky svérázné obhajobě všemi mastmi mazaného právníka Billyho Flynna se stávají Roxie a Velma aspoň známými vražedkyněmi. Billy Flynn z nich udělá oběti, které byly chlípnými muži donuceny k zoufalým zločinům. Když už si nemohly užít úspěchu, vychutnají si aspoň popularitu.

Po uvedení na filmovém festivalu v New Yorku v roce 1972 způsobilo "Poslední tango v Paříži" Bernarda Bertolucciho velký mezinárodní rozruch. Navzdory krajně kontroverznímu pojetí sexuality byl tento film přivítán jak kritiky, tak publikem na celém světě. Je to jedno z mála uměleckých děl, které oslovily i řadového diváka. Tvůrci se zaměřili na zvrácené zneužívání jednoho člověka druhým a zabývají se též tématem smrti, sexu a kultury. "Poslední tango v Paříži" odhaluje lidskou přirozenost, jako žádný film předtím.

Předlohou filmu je Pulitzerovou cenou ověnčená rocková opera Rent, novodobá verze klasické Pucciniho opery Bohéma. Film vypráví příběh skupiny umělců snažících se žít (a platit nájem) v New York East Village na konci 80. let. Filmař Mark, jeho bývalá dívka Maureen, lesbička Joanne, muzikant Roger, jeho nová přítelkyně Mimi, počítačový génius Tom - ti všichni svůj život „měří láskou“, snaží se prosadit a zároveň čelit zrádnému světu peněz a epidemie AIDS. Co všechno se vlastně může v životě několika lidí změnit za 525 600 minut, tedy jeden rok?

Sean Penn, Jude Law, Kate Winslet a Anthony Hopkins se společně představují ve strhujícím příběhu prostého muže, jemuž politická kariéra, ničivá síla korupce a zrada nakonec zcela pokřiví charakter. Film byl natočen podle dnes již klasického románu Roberta Penna Warrena z roku 1946, za který získal Pulitzerovu cenu. V dalších rolích se představí James Gandolfini, Mark Ruffalo a Patricia Clarkson.