Čas je jednou z největších záhad vesmíru a snaha o její rozluštění se stala doslova posedlostí lidstva... Od chvíle, kdy jsme se naučili počítat, pokoušíme se pochopit a změřit fenomén času. Měření času fascinuje lidstvo od samého počátku: jeho poznání, pochopení a zvládnutí až do té míry, že se jeho velmi přesné měření stalo technologickým základem naší globálně propojené digitalizované společnosti "just-in-time". Jaké rozhodující objevy v dějinách umožnily lidem doufat, že se stanou "pány času"? Jakými způsoby se nám daří měřit jej stále přesněji, ale také jak jej standardizovat a synchronizovat a stanovit stejný jednotný čas pro všechny? Jakým způsobem se díky jeho stanovení zrodil náš moderní svět a jakým způsobem hrozí, že naruší naši budoucnost? Albert Einstein svojí teorií relativity ve skutečnosti ukázal, že absolutní čas neexistuje.

Píše se rok 1967 a do vietnamského pekla přilétá zelenáč Chris Taylor. Už první pohled na vozík naloženými igelitovými pytli s mrtvolami mu napovídá, jaký pobyt ho zde čeká. Když dorazí k četě, ke které byl přidělen, velmi brzy zjišťuje, že četa nebojuje jen s příslušníky Vietcongu, ale boj zuří i uvnitř. Právě zde vidí názornou ukázku střetávání pomyslného „dobra se zlem“, které ztělesňují brutální a nekompromisní seržant Barnes a na druhé straně člověk, který si v sobě snaží uchovat ještě trochu lidskosti, seržant Elias. Taylor brzy stojí před úkolem „vybrat si tu správnou stranu“. Po několika průzkumných pochodech se mu jako lepší jeví seržant Elias. Spory v četě postupně začínají nabírat na intenzitě a nevraživé pohledy a řeči se postupně začínají přesouvat ve fyzické souboje. Každému je jasné, že četě může velet pouze jeden z nich. Mezitím však muži musí držet pozornost před nepřítelem oficiálním, kterými jsou všudypřítomní příslušníci Vietcongu.

17. července roku 1942 začala jedna z největších bitev II. světové války. Bojovalo se o průmyslové město na Volze, tehdejší Stalingrad a velení obou armád - sovětské i německé - si byla vědoma, že právě zde se rozhodne o konečném vítězství. Příběh, inspirovaný stejnojmennou knihou amerického historika Williama Craiga, líčí - v dramatickém rámci krvavého válečného střetu - souboj ruského ostřelovače Vasilije Zajceva s německým rozvědčíkem majorem Konigem. Ten dostal za úkol zlikvidovat vojáka z Uralu, který má pro sovětskou válečnou propagandu nesmírnou cenu. Jeho nadřízený Danilov z něj doslova "stvořil" zářivý prototyp skromného, prostého a přitom neohroženého hrdiny, schopného bez zaváhání položit život za vlast. Netuší, že si tím také postavil do cesty soka v lásce. Německá strana věří a doufá, že smrt Vasilije by alespoň na čas ochromila bojeschopnost rudoarmějců u Stalingradu

Během druhé světové války jsou čtyři londýnské děti odeslány mimo město na vesnici, aby byly v bezpečí. Při zkoumání domu objeví nejmladší z nich – Lucinka – tajemnou almaru, vedoucí do úplně jiného světa, plného roztodivných tvorů, světa, který je také ve válce…

Mimozemšťané, jejichž létající talíře mají obrovské rozměry, přiletí na Zemi a začnou ji ničit. Vláda USA nasazuje bezvýsledně všechny zbraně, včetně nukleárních. Na polozničené planetě vládne chaos a panika. Prezident USA vyhlašuje stav ohrožení a mobilizuje všechny síly, které ještě zbyly. S vetřelci se nakonec vypořádá stíhací pilot a mladý elektrotechnik, kteří se spolu vydají narušit obranný systém mateřské kosmické lodi mimozemšťanů. Ve strhující bitvě lidstvo vítězí nad kolonizátory právě na Den nezávislosti.

Sto let po jednom z nejsenzačnějších archeologických objevů všech dob, odhalení Tutanchamonovy pohřební komnaty, si znovu připomeneme tuto převratnou událost a budeme obdivovat jedinečné poklady, jak je tehdejší egyptologové spatřili, a to dokonce prostřednictvím zrestaurovaných archivních záběrů. Za použití nejmodernějších technologií kolorování a podrobného historickému průzkumu před námi znovu ožije Egypt, jak jej spatřil věhlasný objevitel Howard Carter.