Všichni sedíme na časované bombě. Pokud mají pravdu pesimistické hlasy, představované drtivou většinou světových klimatologů, máme přibližně deset let na to, abychom odvrátili ekologickou katastrofu nedozírných rozměrů, kterou by doprovázelo extrémní počasí a jež by nenávratně změnila tvář naší planety a život na ní. Pokud jste se teď zarazili, určitě vás zaujme hit filmového festivalu v Sundance, Nepříjemná pravda režiséra Davise Guggenheima. V ní popisuje zanícený souboj jednoho muže s mýty a nepravdami obklopujícími fenomén globálního oteplování a jeho návod na únik ze slepé uličky. Tím mužem je bývalý americký viceprezident Al Gore, který po neúspěšných prezidentských volbách v roce 2000 přesměroval kormidlo svého života vstříc záchraně planety před nezvratnými změnami.

Příběh malého tučňáka, připravujícího se na svou první cestu k moři, nás zavádí do ledového království vzdálené Antarktidy. Tak jako každý tučňák, i náš hrdina naslouchá tajemnému volání, které ho vábí na dalekou pouť do neznáma. V zásadních chvílích dospívání jsou mu oporou matka a moudrý otec, který díky svým zkušenostem a autoritě dodává odvahu i dalším členům skupiny a pomáhá jim čelit těžkostem a nástrahám. Pokračování oscarového snímku Putování tučňáků natočil režisér Luc Jacquet v rozlišení 4K, s využitím nejmodernějších technologií včetně ponorek a dronů. Dobrodružství nejodlehlejších částí naší planety se mu díky tomu podařilo zachytit tak, jak bylo ještě před několika lety nemyslitelné.

Jelení život je plný nebezpečí a zvratů, porážek a vítězství... Jeleni jsou vládci evropských lesů a symbolizující vznešenost a sílu. Jsou překvapivě zranitelnými, vysoce společenskými a obdivuhodně přizpůsobivými tvory. Nejsilnější jelení samci bojují o právo spářit se s nejzdravějšími samicemi. Když už zažene samec svého soka na ústup, nemá ještě vyhráno. Objevuje se další vyzyvatel. Mladý samec sice nemá takovou velikost a sílu, jeho výhodou je však mladistvá energie. Během dlouhé říje si dominantní jelen nemůže dovolit chvilku odpočinku. Je vyčerpaný. Své laně však hodlá bránit za každou cenu. Takovou provokaci si od mladého výrostka nemůže nechat líbit.

Úhoř je pro Polynésany symbolem života a jeho přítomnost je ukazatelem dobrého zdraví řek... Francouzská Polynésie je známá spíše svými plážemi než vodními toky. V mnoha z nich ale žije typický místní druh: posvátný modrooký úhoř. Sladkovodní bioložka a fotografka Anne-Cécile Monnierová nás vezme s sebou pod vodu a seznámí nás s bohatstvím zdejších řek. Vypravíme se za úhoři žijícími v řece Papenoo na Tahiti a na ostrově Huahine. Tady v Polynésii jsou totiž úhoři posvátní. Podle legendy v místě, kde byla zakopána hlava tohoto kouzelného tvora, vyrostla první kokosová palma – rostlina, která dodnes poskytuje obyvatelům ostrovů obživu. Úhoř je tedy pro Polynésany symbolem života. Také Anne-Cécile vnímá úhoře jako symbol života, protože jeho přítomnost je ukazatelem dobrého zdraví řek. Je hydrobioložka. Zkoumá vodní toky a druhy, které v nich žijí, snaží se pochopit, jak tyto ekosystémy fungují, a chránit je. Kromě toho je také profesionální fotografka a věnuje se sladkovodnímu potápění.

Plasty nezvratně proměnily lidské životy, v dobrém i ve zlém. Nacházejí univerzální uplatnění, dají se vyrábět v masivním množství a najdeme je už úplně všude. A to je ten problém. Jejich recyklace ani likvidace není snadná, dlouho se rozkládají a postupně uvolňují do prostředí mikroplasty. Potenciálně karcinogenní částečky si už našly cestu i do nejzazších hlubin lidského těla. Angažovaný dokument se v rozhovorech s odborníky, odbornicemi i obyčejnými lidmi snaží zachytit možný moment dějinného zlomu. A naznačuje přímku od hrabivosti ropných producentů plastových výrobků k naší proměně v plastové lidi.