Maloin pracuje jako noční strážce v přístavu, kde ho z pravidelného pracovního rytmu vytrhne zločin a on se stane jeho nepřímým spolupachatelem. Přestože stereotyp jeho rezignovaného žití zůstane nezměněn, do mužova života vstoupí hlodající existenciální otázky. Stojí za to, aby se jeho dcera plahočila, když může nosit kožešinový límec? Znamená mlčení opravdu vždy souhlas?

Policajt Daniel Ciello je členem newyorské protidrogové speciální jednotky, jejíž členové jsou kolegy závistivě nazýváni „vládcové města", protože mají zvláštní pravomoce, pracují skrytě a nerušeně se pohybují v newyorském podsvětí. To vše vede k tomu, že se časem jejich metody prakticky neliší od metod používaných kriminálníky: korupce a vydírání je v této jednotce na denním pořádku. Ciello, kterému se tyto metody příčí, stojí před velkým dilematem: buď bude s kolegy držet basu nebo se rozhodne pro spolupráci se zvláštní soudní komisí, která má za úkol potírat kriminalitu uvnitř policie.

Román Alberta Camuse „Cizinec“ z roku 1942 bývá považován za klíčové dílo literárního existencialismu. Film CIZINEC, který se původní předlohy poměrně věrně drží, natočil v italsko-francouzské koprodukci režisér Luchino Visconti v roce 1967. V Alžírsku třicátých let vede francouzský úředník Meursault poměrně stereotypní život. Jednou náhodně přihlíží sporu svého přítele Raymonda s pochybnými arabskými známými a nečekaně jednoho z nich zastřelí. Soudní přelíčení retrospektivně odhaluje motivy vraždy, což vede také k rekonstrukci Meursaultova vztahu k nejbližším osobám. Neskrývanou lhostejnost vůči zesnulé matce nebo partnerce Marii dokáží ostatní jen stěží pochopit. Muž je za svůj čin uvězněn a odsouzen k trestu smrti.

Bone (Jeff Bridges) je trochu smolař. Rozbije se mu auto a stane se svědkem vraždy roztleskávačky, ze které ho pak policie obviní. Se svým dobrým kamarádem Cutterem se rozhodnou, že skutečného vraha vypátrají na vlastní pěst. Cutter je ovšem zmrzačený válečný veterán z Vietnamu a příběh o spravedlnosti se pomalu začne měnit v příběh o pomstě. Vrahem je totiž jeden z prominentních a spořádaných občanů a Cutter by ho rád osobně potrestal jako představitele systému, který ho poslal do války, a zničil mu tak život. Čtvrtý americký film Ivana Passera vznikl podle románu Cutter and Bone od Newtona Thornburga a stal se jeho prvním titulem, který se výrazně prosadil mezi diváky a kritiky. (popisek Febiofestu)

Cestující mezinárodního expresu jsou ohroženi smrtelným a silně nakažlivým virem, který v podstatě nešťastnou náhodou rozšířili mezi cestující dva radikální bojovníci za práva zvířat, toho času na útěku z budovy výzkumného střediska OSN. Hrozí nebezpečí světové epidemie a je nutno zasáhnout. Vlak je hermeticky uzavřen a cestující mají být ponecháni svému osudu. Dokonce je vlak nasměrován na kolej, která vede k železničnímu mostu Cassandra v Polsku, o kterém je známo, že vlak neunese. Boj o životy cestujících se rozbíhá na obou frontách - epidemiologické i politické...

Donny Dubrow je majitelem ošuntělého starožitnictví a každý den přemýšlí nad tím, jak na něčem trhnout opravdové terno. Ne že by snad doufal, že se mu to někdy povede, ale dělá to už pěkných pár let a tak je to spíš o zvyku než o čemkoliv jiném. V troufalých plánech je podporován starým kamarádem Teachem, který se odmítá smířit s tím, že to nejlepší už má za sebou. Ti dva se hádají takřka nepřetržitě, ale když zjistí, že Donny zřejmě prodal pod cenou opravdový poklad, sadu cenných mincí s motivem bizona, neváhají ani vteřinu a začnou vymýšlet konspiraci, která by je k mincím mohla znovu dovést.

Malá Kate žije v ubohém prostředí, znásilňována svými vlastními bratry. Už v dětství si přísahá, že bude mít syny, vychová je podle svého a udělá z nich opravdové muže. Stane se a Kate, „krvavá máma", se se svými syny vydá na dráhu zločinu. Velí gangu, jehož surovost a sklony k násilí stoupají úměrně s rostoucím bohatstvím.

Hamburk-Praha-Bělehrad-Istanbul a zpět: po mezinárodní silnici se řítí kamióny naplněné zákonným i nelegálním zbožím a komfortní autokary s mírně se nudícími turisty. Všichni musí projet českou vesnicí, kde v nebezpečné zatáčce stojí obytný dům.