Byla či nebyla rodově spřízněna se šlechtickým rodem Zaháňských? Otázka rozděluje literární badatele už desítky let. Tvůrci spolu s forenzními genetiky přinášejí jasnou odpověď... Česká spisovatelka Božena Němcová poutá pozornost už více než sto let, stala se ikonou, múzou české avantgardy, v některých kruzích až kultem. Její život a působení postupně obestřela řada romantizujících představ a mýtů. Otázky a dohady se už desítky let týkají rovněž jejího původu. Pátrání v písemných pramenech odpovědi spíše zamlžují a jasný závěr nepřinášejí ani rozdílné interpretace spisovatelčiných textů. Předmětem diskusí literárních historiků a badatelů se stala také teorie, podle níž spisovatelka ve skutečnosti nebyla dcerou Terezie a Johana Panklových. To byl závěr některých badatelů, které jejich pátrání po skutečném původu Němcové dovedla od pradleny a panského kočího k evropskému šlechtickému rodu Zaháňských, u nichž rodiče malé Barunky sloužili...

Intimní portrét jednoho z účastníků slavné demonstrace na Rudém náměstí proti okupaci Československa 25. sprna v roce 1968. Tvůrci zachycují tohoto nezdolného bojovníka za svobodu a lidská práva v jeho domově ve Francii, kde bezmála devadesátiletý Fajnberg vypráví svůj životní příběh od dětství v ukrajinském Charkově třicátých let, přes vzpouru proti sovětskému režimu až po boj za osvobození politických vězňů, jemuž se věnoval v emigraci.