Renomovaný íránský tvůrce se ve svém druhém snímku natočeném v rámci nuceného domácího vězení proměnil v taxikáře, který prostřednictvím rozhovorů s rozličnými klienty nabízí vytříbeně kritický pohled na íránskou společnost. Panahí tu bez jakékoli sebelítosti a s odzbrojujícím humorem nastoluje otázku, jak se má chovat umělec v zemi, která mu neumožňuje svobodu projevu. S kamerou připevněnou za předním sklem svého vozu natočil Panahí film výmluvnější než mnohé sociopolitické studie.
Podobně jako pradávný objev ohně vytýčila atomová bomba dělicí čáru mezi minulostí a budoucností. Tato ničivá zbraň ukončila druhou světovou válku a začala další konflikt, nazývaný válkou studenou. Tisíce vědců ve Spojených státech se ve vývoji dokonalé bomby předháněly nejdříve s nacistickými, později sovětskými kapacitami. I přesto, že byl americký výzkum přísně utajovaný, věděli Rusové díky špionáži vše důležité a Stalin se ani nepodivil, když mu americký prezident oznámil existenci zbraně, která by nakonec mohla zničit celé lidstvo.