Příběh se odehrává v Indii roku 1938 na pozadí politického vzestupu Gándhího. Malá Chuyia je provdána za starého muže a čeká v domě svých rodičů, dokud nebude plnoletá. Její muž však umírá a Chuyia je tak ve svých osmi letech vdovou. Podle indických tradic jsou vdovy posílány do zvláštních útulků, kde v odříkání stráví zbytek života. Bez muže už neznamenají nic. Přítomnost dítěte se odrazí na životech ostatních obyvatelek domu a vytrhne je z letargie. Žije tu i Kalyani, která se zamiluje do mladého politického aktivisty. Žena, která je pověřena dohledem nad ostatními, má ale s Kalyani jiné plány. Na druhém břehu řeky žije spousta boháčů, kteří jsou ochotni platit za společnost mladé ženy. Co se stane, když jedné noci Kalyani odmítne nastoupit do loďky?
V jednom bejrútském salonu krásy se protnou osudy pěti žen. Salon krásy je pestrý a smyslný mikrokosmos, kde sdílejí a svěřují své naděje, obavy a očekávání.
Ve svém druhém celovečerním filmu dosáhla režisérka a scenáristka Tamara Jenkinsová něčeho velmi neobvyklého - její příběh totiž nutí diváky zároveň se smát i plakat. Jon Savage a jeho sestra Wendy jsou už dávno dospělí a moc dobře spolu nevycházejí, ani se o to nesnaží. Jsou však nečekaně vytrženi ze svých sebestředných životů a musejí se postarat o starého otce Lennyho postiženého demencí, který se však o své děti nikdy příliš nezajímal. Představitelé obou hlavních hrdinů Philip Seymour Hoffman a Laura Linneyová, která byla za ztvárnění této role navržena na Oscara, svými výkony umocňují zajímavý a lidsky silný příběh, který brilantně analyzuje složitou rodinou situaci, v níž se prolíná nechuť a pochyby s bolestí, obavami i láskou. Film měl premiéru na Sundance Film Festival 2007.
Před padesáti lety, v roce 1947, žila Lenny v Láhauru a bylo jí 8 let. Brtiská nadvláda nad Indií se tehdy začala hroutit. Jenže spolu se zprávami o blížící se nezávislosti země, se šířily také zvěsti o rozdělení Indie na dvě země - Pákistán a Indii. Hindové, muslimové a sikhové, kteří žili po staletí spolu v míru, se náhle začali dožadovat kousku Indie pro sebe. Tyto bouřlivé události sledujeme očima malé Lenny, jejíž rodiče jsou pársové, a jsou tak ušetřeni bezprostředního nebezpečí. Jejich přátelé a blízcí ovšem takové štěstí nemají....
Velká hospodářská krize dopadne i na rodinu devitileté Kit Kittredgeové – její otec přijde o svůj podnik a odjíždí, aby si našel práci. Nositelka nominace na Oscara Abigail Breslin stojí jako jako Kit v čele skvělého hereckého obsazení prvního filmu, natočeného podle hračkářské a literární řady Americké děvče. Aby si Kit a její matka udržely dům, musejí přijmout podnájemníky – platící hosty, z nichž se vyklubou lidé s fascinujícími příběhy. Když je ukradena matčina pokladnička se všemi jejich penězi, stává se prvním podezřelým Kitin nový kamarád, tulák Will. Kit ale odmítá uvěřit, že by Will mohl krást a snaha odhalit pravdu přivede ji i její kamarády do velkých potíží. Policie tvrdí, že loupež byla domácí záležitostí a spáchal ji někdo, koho znají. Když to tedy nebyl Will, tak kdo?
Uherská šlechtična Erzebet Bathory je bohatá, obdivovaná… a obávaná. Její krása je údajně draze vykoupena krví nesčetných nevinných obětí, v níž se koupe, aby si uchovala svěžest mládí! Kam až je ochotna zajít pro lásku a kde leží hranice mezi pravdou a mýtem?(oficiální text distributora)
Marcelline je obletovaná herečka, kterou už unavují herecké i milostné nabídky. Těsně před svými čtyřicetinami dostane hlavní roli v Turgeněvově divadelní hře Měsíc na vsi, setká se po dlouhé době s přítelkyní z herecké akademie, která mezi tím stihla založit rodinu. Marcelline propadne úzkosti, co dál se svým prázdným osobním životem. Záchytné body hledá u bývalých milenců, mladého kolegy, u excentrické matky, překvapené gynekoložky, panenky Marie i přízraků mrtvého otce a své první lásky.
Film CoMyJenVíme!? představuje odklon od konvenčního světonázoru. Požaduje od diváka fantazii a otevřenou mysl - nechce totiž nic víc než přinést důkazy pro přehodnocení dosud známého vnímání světa. Diváci jsou v podobné situaci jako Koperníkovi současníci, když je učenec na přelomu 15. a 16. století přesvdčoval, že Země není středem vesmíru. Film uvede diváka pomocí počítačových efektů a výpovědí několika předních světových fyziků, neurologů, molekulárních biologů, mystiků a duchovních činitelů do kvantové neurčitosti, kde se realita mění s každou další myšlenkou. Jedinečný filmový zážitek podobný snímkům Matrix, Vanilkové nebe či Minority Report, se díky svému žánrovému přesahu dostává blíže k podstatě pojmů Vědomí, Prostor a Realita.