Dramatický příběh natočený původně jako televizní film, což ovlivnilo jeho výraz, který se zdánlivě vymyká filmové praxi, neboť se celý odehrává v průběhu devadesáti minut v uzavřené soudní síni. Dvanáct porotců má jednomyslně rozhodnout o vině či nevině mladého muže, který je obviněn z vraždy svého otce. Porotci jsou průměrní Američané s obyčejnými zájmy a zaměstnáním. V průběžném hlasování jedenáct hlasuje za vinu, jenom porotce číslo 8, architekt Davis, je proti. Vyslovuje vážné výhrady k průběhu soudního jednání a kritizuje i způsob šetření celého případu.
Píše se rok 1948. V německém městě Norimberk pokračují procesy s nacistickými válečnými zločinci. Ti nejvyšší již své rozsudky vyslyšeli, teď jsou však na řadě lidé, kteří "jen" sloužili režimu. Jednomu z poválečných tribunálů předsedá penzionovaný americký soudce Haywood (Spencer Tracy). O svém poslání si nedělá žádné iluze: ví, že největší případy už proběhly a lidé v Německu i Americe se raději ohlížejí dopředu než dozadu. Přesto se Haywood svého úkolu chopí s cílem dobrat se objektivního poznání o tom, jakou vinu na zvrácenostech nacistické říše nesou běžní občané. Před tribunálem se navíc ocitli Haywoodovi kolegové, všichni čtyři obžalovaní totiž sami vykonávali soudcovskou praxi. Z moci svého úřadu odsuzovali lidi k smrti na základě jejich politického přesvědčení nebo rasové příslušnosti. Nejvýše postaveným byl Ernst Janning (Burt Lancaster), který se vypracoval až na říšského ministra spravedlnosti. Čtveřice bývalých nacistů má však mimořádně schopného obhájce...
Slavné zpracování příběhu o Johance z Arku není typický historický velkofilm. S výjimkou kostýmů se oprošťuje od dobových reálií, zato vyzdvihuje střet fanatismu a klerikalismu soudců se vznešenou prostotou nevinné dívky. Působivost procesu stupňuje užití detailů a i v následných scénách si kamera často všímá jen fragmentů lidské tváře. Němý film inspiroval nejednoho skladatele k hudebnímu „ozvučení“. Vilnius – evropské hlavní město kultury 2009 a filmové fórum Scanorama daly podnět ke vzniku osobité hudby litevského skladatele Broniuse Kutavičiuse, kterou pro Febiofest nastudoval Orchestr BERG.
Pilot Peter Carter se vrací ze své 67. válečné mise. Je – kromě mrtvého radisty – sám na palubě neovladatelného stroje, který už dávno ztratil podvozek a letí jen na jeden motor. A nemá padák. Může vůbec člověk z takovéhle situace vyváznout živý? Zdálo by se, že nikoli. A přesto se Peter po seskoku bez padáku probudí z bezvědomí na břehu moře a pomalounku začíná věřit tomu, že nezemřel. Jenomže jak je to možné? Stal se zázrak? Nebo se kdesi na onom světě stala chyba? Ať tak či tak, Peter žije a je odhodlán za svůj život bojovat třeba i proti samotnému nebi...
Příběh začíná v polovině šedesátých let minulého století v newyorské vykřičené čtvrti Clinton, které ale nikdo neřekne jinak než Hell's Kitchen. Právě zde žila skupinka kluků, kamarádů, kteří se rádi poflakovali po ulicích a vymýšleli lotroviny, sice často kolidující se zákonem, ale v podstatě nevinné a dětské. Jednoho dne se jim však hloupý žertík vymknul z rukou a krádež párkařského vozu nakonec skončila nechtěnou smrtí. A v tu chvíli pro chlapce začala noční můra. Dostali se totiž do nápravného ústavu pro mladistvé, jemuž vládli tvrdou a sadistickou rukou dozorci vedení nejkrutějším bachařem Nokesem. A ten jim udělal ze života peklo. Peklo, na které se nedá zapomenout. Peklo, jehož doživotní následky jde smazat pouze pomstou. A proto také o mnoho let později dochází mezi bývalými přáteli, k tajné dohodě, jejímž cílem je právě rafinovaná a zničující vendeta.
Newyorský detektiv Keith Miller je typický drsný polda otřískaný životními zkušenostmi posbíranými na ulicích, jemuž plánovaný kariérní vzestup komplikují obvinění z nezákonného jednání, která se s ním táhnou od jeho posledního případu. Na pořadu dne je ale nová akce – v přepadené bance drží lupiči desítky rukojmí. Tahle krizová situace bude ovšem velmi nestandardní. Detektiv Miller se totiž musí utkat s asi nejchytřejším zločincem, kterého za svou bohatou kariéru potkal, a pokusit se překazit zločin, který se zdá být dokonalý.
Anna (Abigail Breslin) se narodila za jediným účelem – aby byla vhodnou dárkyní orgánů pro svou starší sestru Kate trpící již od dvou let leukémií. Nyní je Anně třináct a poté, co během let podstoupila řadu lékařských procedur a darovala sestře krev a kostní dřeň, ji čeká další oběť. Kate selhaly ledviny a od Anny se očekává, že jí jednu poskytne. Ta to však tentokrát odmítá a rozpoutává soudní proces, ve kterém se soudí se svými rodiči o právo na své vlastní tělo.
Příběh se odehrává ve válkou zničené Čečně. 12 porotců bojuje s rozhodnutím o osudu čečenského teenagera, který údajně zabil svého ruského otčíma. Porotci: rasistický taxikář, nedůvěřivý lékař, nerozhodný televizní producent, člověk, který přežil holocaust, vášnivý muzikant, ředitel hřbitova a další reprezentují rozpolcenou společnost současného Ruska. Film byl nominován na Oscara za nejlepší zahraniční film, na Zlatého lva na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách a byl součástí Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. Režisér Nikita Michalkov patří mezi špičky ve svém oboru a jeho dalšími filmy jsou např. Lazebník sibiřský nebo Unaveni sluncem.
Drama natočené na základě skutečného příběhu o nejdelším mafiánském procesu v americké historii. Jack DiNorscio (Vin Diesel), obviněný z drogového překupnictví, obrátí soud vzhůru nohama, když se rozhodne obhajovat sám sebe. Zdánlivě jasný případ, tak skončí jedním z nejvíc šokujících verdiktů v soudní historii. Skutečný Jack DiNorscio během natáčení tohoto filmu zemřel, Vin Diesel se s ním ještě předtím setkal, aby porozuměl, co pro něj soudní spor skutečně znamenal a za co bojoval.
Khaila Richardsová, závislá na drogách, odloží jednoho dne své novorozené dítě mezi odpadky. Jessica Lange a její manžel chlapce adoptují, vyléčená narkomanka však touží získat dítě zpět...