Dva newyorští travestité, urostlá černoška Noxeema a elegantní dáma Vida, se rozhodnou zúčastnit soutěže krásy. Noxeema a Vida se spolu dělí o první místo a obě získávají zájezd do Kalifornie, kde se zúčastní celostátní soutěže krásy homosexuálních travestitů. Další ze soutěžících, hispánka Chi-Chi, je nešťastná, že neuspěla. Noxeema a Vida prodají své letenky, koupí starý cadillac a pojedou společně i s Chi-Chi do Kalifornie. Cestou projíždějí Vidiným rodným městečkem a ona se odhodlá a zajede k domu svých bohatých rodičů. Když ale matka vidí svého syna v ženských šatech, otočí se k němu zády. Uprostřed noci narazí trojice cestovatelek na opuštěné cestě na venkovského šerifa Dollarda. Zvrhlý šerif netuší, že v autě nejsou ženy. Rád by si s Vidou užil, ta se brání a srazí šerifa k zemi. Vida se domnívá, že je mrtvý. Rychle nasednou do auta a po pár kilometrech vypoví jejich "koráb silnic" službu a travestité se ocitají v zapadlém městečku Snydersville.
Čtyři ženy se opět setkávají po dlouhých letech odloučení, aby si oživily vzpomínky na jedno krásné léto svého mládí, které ovlivnilo jejich další životy. Děj, vyprávěný hlasem Samanthy, nejzáhadnější a nejcyničtější ze čtyř přítelkyň, je dynamický, vtipný i dojemný. Retrospektivními sekvencemi se divák ocitá v jejich dětství, když jako dvanáctileté začaly objevovat velký svět soupeření s matkami, objevování kouzla opačného pohlaví, problémy s vlastním sebevědomím a především ohromující zjištění, že dospělí nemají vždycky pravdu.
Ve svém druhém celovečerním filmu dosáhla režisérka a scenáristka Tamara Jenkinsová něčeho velmi neobvyklého - její příběh totiž nutí diváky zároveň se smát i plakat. Jon Savage a jeho sestra Wendy jsou už dávno dospělí a moc dobře spolu nevycházejí, ani se o to nesnaží. Jsou však nečekaně vytrženi ze svých sebestředných životů a musejí se postarat o starého otce Lennyho postiženého demencí, který se však o své děti nikdy příliš nezajímal. Představitelé obou hlavních hrdinů Philip Seymour Hoffman a Laura Linneyová, která byla za ztvárnění této role navržena na Oscara, svými výkony umocňují zajímavý a lidsky silný příběh, který brilantně analyzuje složitou rodinou situaci, v níž se prolíná nechuť a pochyby s bolestí, obavami i láskou. Film měl premiéru na Sundance Film Festival 2007.
Dramatický příběh na motivy skutečných událostí. Rok 1961, Severní Atlantik. První sovětská jaderná ponorka s označením K-19 se vydala na svoji první ostrou plavbu. Ještě před vypuštěním na otevřené moře si kvůli sérii nešťastných nehod vysloužila přezdívku výrobce vdov. Už zanedlouho po vyplutí tato přezdívka získá další opodstatnění, protože vedená dvěma veliteli-rivaly, se ponorka opět dostane do velkých problémů. V lepším případě jen rozšíří dlouhou sérii velkých neštěstí 20. století, v tom horším se může stát příčinou nukleární exploze, která přivede obě supervelmoci studené války ke zničujícímu nukleárnímu konfliktu. Osud světa nyní leží v rukách vystrašených námořníků a bude záležet na schopnostech obou velitelů, zda překonají osobní neshody tváří v tvář hrozící katastrofě.
Patnáctiletý Thomas Mollison chce vyrůstat jako každý teenager v jeho věku. Má to ale těžké. Protože je jeho otec voják, rodina se často stěhuje a plachý chlapec se jen těžko sžívá s novým prostředím. Jeho život však ještě více ztrpčuje skutečnost, že jeho starší bratr Charlie je autista. Zatímco rodiče Charlieho dávno přijali, Thomas nikoli. Stydí se za něj a ve skrytu duše ho nenávidí. Pak ale potká Jackii, které Charlieho společnost nevadí.
Velká hospodářská krize dopadne i na rodinu devitileté Kit Kittredgeové – její otec přijde o svůj podnik a odjíždí, aby si našel práci. Nositelka nominace na Oscara Abigail Breslin stojí jako jako Kit v čele skvělého hereckého obsazení prvního filmu, natočeného podle hračkářské a literární řady Americké děvče. Aby si Kit a její matka udržely dům, musejí přijmout podnájemníky – platící hosty, z nichž se vyklubou lidé s fascinujícími příběhy. Když je ukradena matčina pokladnička se všemi jejich penězi, stává se prvním podezřelým Kitin nový kamarád, tulák Will. Kit ale odmítá uvěřit, že by Will mohl krást a snaha odhalit pravdu přivede ji i její kamarády do velkých potíží. Policie tvrdí, že loupež byla domácí záležitostí a spáchal ji někdo, koho znají. Když to tedy nebyl Will, tak kdo?
Den díkuvzdání připadá v USA tradičně na poslední listopadový čtvrtek. Claudia Larsonová cestuje domů na svátky s nechutí, frustrována a předem nabroušená. Kdo zná její střelenou rodinu, složenou ze svérázných individualit, ten se nediví. Máma šmejdí po domě a obtěžuje všechny se svou opožděnou krizí středního věku. Tatík je dobromyslný podpantoflák a homosexuální bratr se najednou objevil v doprovodu přítele... Rodina se po roce znovu sešla, ale dříve než se na svátečně prostřeném stole ocitne pověstný nadívaný krocan, projdou všichni Larsonovi očistcem nedořešených vzájemných vztahů, traumat a neuróz z opuštěnosti, z nenaplněnosti života, z nadrženosti, ze sexuální orientace a bůhví z čeho ještě.
K Zemi se blíží Wolf-Biedermanova kometa, větší než Mount Everest. Ke srážce, jež bude znamenat konec planety Země, má dojít za necelý rok. Zatímco se chystá vesmírná expedice, jež se má pokusit rozstřílet kometu jadernými zbraněmi, na Zemi se rychle chystají podzemní kryty, jakési archy záchrany.
Uherská šlechtična Erzebet Bathory je bohatá, obdivovaná… a obávaná. Její krása je údajně draze vykoupena krví nesčetných nevinných obětí, v níž se koupe, aby si uchovala svěžest mládí! Kam až je ochotna zajít pro lásku a kde leží hranice mezi pravdou a mýtem?(oficiální text distributora)
Mladá Cooper si našla novou kamarádku. Jmenovala se Ivy, měla blond vlasy, našpulené rty a sukni dost krátkou na to, aby bylo vidět tetování na jejím stehně. Když je Ivy pozvána ke Cooper do rodiny, nemůže spustit oči z jejího otce. Rozhodne se, že si získá jeho náklonnost a nic jí v tom nezabrání - ani jeho manželka. Tak začíná neuvěřitelný boj o přežití, ve kterém jsou hlavními zbraněmi sex, lži a dokonce i vražda.
Film CoMyJenVíme!? představuje odklon od konvenčního světonázoru. Požaduje od diváka fantazii a otevřenou mysl - nechce totiž nic víc než přinést důkazy pro přehodnocení dosud známého vnímání světa. Diváci jsou v podobné situaci jako Koperníkovi současníci, když je učenec na přelomu 15. a 16. století přesvdčoval, že Země není středem vesmíru. Film uvede diváka pomocí počítačových efektů a výpovědí několika předních světových fyziků, neurologů, molekulárních biologů, mystiků a duchovních činitelů do kvantové neurčitosti, kde se realita mění s každou další myšlenkou. Jedinečný filmový zážitek podobný snímkům Matrix, Vanilkové nebe či Minority Report, se díky svému žánrovému přesahu dostává blíže k podstatě pojmů Vědomí, Prostor a Realita.