Slavné zpracování příběhu o Johance z Arku není typický historický velkofilm. S výjimkou kostýmů se oprošťuje od dobových reálií, zato vyzdvihuje střet fanatismu a klerikalismu soudců se vznešenou prostotou nevinné dívky. Působivost procesu stupňuje užití detailů a i v následných scénách si kamera často všímá jen fragmentů lidské tváře. Němý film inspiroval nejednoho skladatele k hudebnímu „ozvučení“. Vilnius – evropské hlavní město kultury 2009 a filmové fórum Scanorama daly podnět ke vzniku osobité hudby litevského skladatele Broniuse Kutavičiuse, kterou pro Febiofest nastudoval Orchestr BERG.

Táta Richard (Greg Kinnear) se zoufale snaží prodat svůj motivační program, jak se stát úspěšným…bez jakéhokoliv úspěchu. Matka a “strážkyně cti” Sheryl (Toni Collette) je pro svou výstřední rodinu oporou a teď má navíc na krku i svého bratra v depresích (Steve Carell), kterého právě propustili z nemocnice poté, co dostal košem. A pak tu jsou také Hooverovic mladí – sedmiletá Olive (Abigail Breslin), jež touží stát se královnou krásy a Nietzscheho obdivovatel Dwayne (Paul Dano) - teenager, který se momentálně nachází ve fázi hlubokého mlčení. Třešničkou na rodinném dortu je sprostý dědeček (Alan Arkin), jenž byl kvůli nevychovanosti nedávno vyhozen z domova důchodců. Když ale Olive dostane příležitost zúčastnit se jako soutěžící prestižní soutěže “Malá Miss Sunshine” v daleké Kalifornii, rodina se jako jeden muž naskládá do staré rezavějící dodávky Volkswagen a vydává se na dalekou cestu. Jejich podpora bude mít skutečně legrační důsledky.

Shrek, zelený obr s tykadly mimozemšťanů, žije sice docela sám, ale šťastně ve svém domku na samotě u lesa až do chvíle, kdy je doslova přepaden nekonečným zástupem známých i méně známých pohádkových postaviček, které byly vyhoštěny z království nevzhledného a zakyslého Lorda Farquaada. Ve snaze zjednat pořádek a hlavně vrátit klid do svého příbytku Shrek Farquaadovi slíbí, že vysvobodí ze zajetí obávaného draka krásnou princeznu Fionu a přivede mu ji, aby se stala jeho ženou. S pomocí mazaného oslíka, ochotného pro Shreka udělat cokoli, jen ne zmlknout aspoň na okamžik, obr svůj slib splní, jenže pak se to nějak podivně zamotá, zaplete a zkomplikuje, takže je všechno nakonec úplně a docela jinak...

Nostalgická romance o lásce, která vzplála v drsném prostředí novozélandské pustiny. Do nehostinného prostředí bělošských osadníků přijíždí z Anglie za novým mužem němá Ada s nemanželskou dcerkou Florou. Přiváží s sebou milovaný klavír, bez nějž nemůže existovat. Zvláštní, uzavřená a oduševnělá žena se s obchodnickým manželem Stewartem neshodne. Postupně však podléhá jemnému nátlaku jiného muže, který odkoupil od Stewarta její nástroj. Posedle zamilovaný Baines jí postupně piano odprodává, a ona za to platí narůstající povolností. Ta je však stále méně vynucována; později má naplněný milostný vztah za následek prudkou reakci oklamaného manžela. Příroda je vůči bílým osadníkům krajně nepřátelská: neustále prší a všude je spousta bahna. Moře je stále bouřlivé, husté stromy a křoviska jsou jen obtížně prostupná. Vztahy mezi jednotlivými postavami jsou nejednoznačné a jejich charaktery jsou obtížně dešifrovatelné.

Jeptiška Susan Sarandon se ujímá Seana Penna, který je odsouzen k smrti za dvojnásobnou vraždu. Řádová sestra Helen (Susan Sarandon) si myslela, že už ji nemůže nic zaskočit. Avšak příběh vězně odsouzeného na smrt za brutální vraždu je něco celkem jiného, než s čím se doposud střetla. Datum popravy se přes zoufalou snahu odsouzeného získat milost nezadržitelně blíži a s postupem času se na povrch dostávají i silné emoce empatie s odsouzeným, ale zároveň i s oběťmi jeho brutálních zločinů. Matthew Poncelet (Sean Penn) to má jak se zdá definitivně spočítané, ale s Helen do jeho života přichází naděje, že se konečný výkon rozsudku odloží. Má společnost právo zabíjet ve jménu zákona? Oscarový snímok s výnimočnými hereckými výkonmi je nakrútený podľa skutočného príbehu...

Poručík Mitchelle, zvaný Maverick, je divoký, impulzívní stíhací pilot. Při letu skvěle vyřešil setkání s nepřátelským Migem, ale hned vzápětí popudil své nadřízené nezodpovědným nízkým přeletem. Riskuje, aby překonal sám sebe a trauma z osudu svého otce, vynikajícího letce, který zemřel za nejasných okolností. Přesto je vybrán do elitní akademie pro stíhací piloty, které se říká Top Gun, spolu se svým parťákem Goosem. Maverick se zamiluje do krásné expertky na nepřátelské letouny Charlie Blackwoodové. Když však jeho kamarád Goose přijde při jednom zkušebním letu o život, začíná se Maverick měnit. Rozhodl se opustit Top Gun i Charlie, pryč je jeho nadání nekonvenčně a geniálně řešit kritické letové situace. Je nasazen do bojové operace, aby se znovu setkal s nepřátelskými Migy. V rozhodujících chvílích právě on zachrání několik svých kolegů a svede vítězný souboj.

Deset dní, které otřásly světem lze považovat za jeden z nejzásadnějších počinů Sergeje Ejzenštejna 20. let, jímž poučeně rozvíjí radikální východiska jeho přelomového filmu Křižník Potěmkin. Výroba opulentně vypraveného díla byla podnícena 10. výročím Velké říjnové socialistické revoluce, kterou s krajním vypětím velebí estetické zpracování. Hrdinou historické agitky není jedinec, ale masa, jako jedno desetitisícové tělo lomozící carským režimem až ke kýženému vítězství. S nemenší intenzitou Ejzenštejn zužitkovává možnosti střihu. Například v podobě dnes již běžně užívané „intelektuální montáže", díky níž se ze střetu dvou nesourodých obrazů skládá zcela nový význam. Tak je tu předseda Alexandr F. Kerenskij přirovnán k mechanickému pávovi. Kvůli velikášské výrobě i netradičnímu stylu („formalismu") nebude trvat dlouho a Ejzenštejn, podobně jako další členové tzv. sovětské montážní školy, upadne u straníků v nemilost...

Architekt Sam truchlí nad smrtí své ženy. Jeho malý syn chce, aby si táta někoho našel, a tak zavolá do oblíbeného nočního rozhlasového pořadu a přinutí tátu, aby promluvil do éteru. V autě ho uslyší mezi desetitisíci jiných také Annie, které Sam docela učaruje. Sam je přesvědčen o čarovné moci lásky a je tak trochu idealista, Annie je ryze praktická novinářka, která má o všem svoje pochybnosti. Ve filmu dochází k četným velmi zábavným scénám zachycujícím zvyklosti lidí při námluvách a schůzkách. Nočňátka v Seattlu pojednávají bez rozpaků a s humorem o jistém nazírání osudu – jsou-li si dva lidé souzeni, najdou jeden druhého, navzdory vzdálenosti, času anebo dokonce patřičnému úvodu.

Pete vstal ráno o Vánocích a přál si, aby to byl skvělý den. Bohužel zjistil, že nedostal žádný dárek. Rodiče na něj zapomněli. Po omluvě se šel Pete nadýchat čerstvého vzduchu, ale jak vyšel ven, začaly po něm dvě děti házet sněhové koule. Po zdrcujícím dnu šel spát. Jenže jak se probudil, byly pořád Vánoce. Pořád stejný den. A pořád neměl dárek. Ale mohl to aspoň zkoušet na jednu holku, která se mu líbí.