V Budapešti natočený přepis stejnojmenné klasické Rostandovej hry, napsané podle skutečné postavy fantasty, bouřliváka a snílka, ze kterého autor udělal romantického hrdinu, trpícího komplexem kvůli velkému nosu, fanfaróna a platonického milence Roxany, kterou okouzlují jeho listy, podepisovány ale jménem krásného Christiana. Velkolepě inscenovaný příběh natočený v realistickém duchu zachovává veršované dialogy. Risk vyšel díky perfektnímu výkonu G. Depardieua, ocenit hodno i dalších herců, promyšlenou režii, dobrou výpravu a kostýmy.
Na jaře roku 1945 přijíždějí do výcvikového tábora americké armády v Biloxi z různých koutů USA nováčci, mezi nimi i newyorský teenager Eugen Jerome. Pod vedením seržanta Toomeyho se mají připravit na možné nasazení do bojů v Evropě nebo později v Japonsku. Prožívají i první sexuálních dobrodružství s ženami. Z mladých zelenáčů se postupně stávají tvrdí chlapi. Vzájemné vztahy mezi hlavním hrdinou příběhu a jeho nadřízeným důstojníkem jsou velmi tíživé. Psychická zátěž, spojená s budoucím nasazením a jeho nejistým koncem, i každodenní šikanování nakonec vyústí v souboj obou mužů...
Paní Janatová si v mládí prožila nešťastný románek s malířem, a proto je nyní vůči všem výtvarníkům naladěna nepřátelsky. Její dcera Vlasta se však bohužel zamilovala do malíře Hodury. Je sice úspěšný a vydělává slušné peníze, jak ale mamince vysvětlit, že to není zarputilý padouch? Vlastina spolužačka se rozhodne kamarádce pomoci. Na návštěvě u Janatových představí Hoduru jako svého osobního lékaře. Lež plodí další lži, a tak nebude nouze o zapeklité situace.
Vesnické drama o tragickém vyvrcholení vynuceného manželství. Film financovala brněnská společnost, která vyžadovala zásahy do obecně známé předlohy. Důvodem k přesunu místa děje a k přepsání dialogů do odpovídajícího dialektu byla představa o větší spektakulárnosti efektních vlčnovských krojů. Jejich výrazná barevnost přivedla producenty na myšlenku natočit několik davových krojovaných scén (svatba) na barevný materiál. V zahraničí zpracované části barevné kopie však nebyly v běžné distribuci využity. Dalším požadavkem bylo zdůraznění kladného vlivu katolické církve a smířlivější závěr. Ve filmu je tedy značně rozmělněno úderné a příkladné dramaticky zkratkovité finále. Také pojetí některých postav (Francek) sotva odpovídalo náročným představám autorů předlohy. Přesto patří Maryša v pojetí režiséra Rovenského mezi nejvýznamnější díla české kinematografie první poloviny 30. let.
Pýchou a hlavní starostí majitelky obchodu s kuchyňským zbožím, vdovy Barbory Jarošové, je její milovaný a milující syn Karel. Po studiích se Karel odhodlá opustit rodný dům a najde si místo v pražské továrně na letadla. Brzy je z něho úspěšný konstruktér. Seznámí se s neteří ředitele továrny Mareše, tanečnicí Janou Machovou, a zamilují se do sebe. Karel se rozhodne představit svou nevěstu matce. Barbora však není s jeho volbou spokojena, v jejích očích není "tanečnice" Karlíčka hodna. Karel citově strádá, což se projevuje zejména v práci. Mareš proto navštíví jeho matku a upozorní ji, že svým postojem ohrožuje synův život, a zároveň ji pozve na letecký den...
Melodramatický příběh z ruského zájezdního hostince ve druhé polovině devatenáctého století.