Režisér Gus Van Sant a Sean Penn oživili příběh člověka, který je do dnešní doby považován za jednoho z největších mučedníků americké historie. Za svou sexuální orientaci zaplatil tím nejcennějším, co člověk má – životem. Když byl v roce 1978 na Harveyho Milka spáchán atentát, svět ztratil jednoho z nejcharizmatičtějších vůdců a hlas spravedlnosti.
Jana, Petera a Jule spojuje jejich vášeň, touží změnit svět. Jan a Peter se stanou Učiteli, záhadnými aktivisty, kteří nenásilným způsobem upozorňují místní smetánku, že jejich dny hojnosti jsou sečteny. Komplikace nastanou, když se Jule zamiluje do obou, Jana i Petera. Jedna akce se nezdaří a následuje únos. To se nemělo stát. Tři mladí idealisté se tváří v tvář střetávají s hodnotami silné, bohaté generace.
Psala se třicátá léta, oni byli mladí a nevěděli, co od života chtějí (i když si mysleli pravý opak). Idealistická komunistická aktivistka Katie Morosky (Barbra Streisand) uměla svým plamenným vystoupením zvednout ze židlí celé davy. Ve skutečnosti mezi svými vrstevníky nebyla příliš oblíbená – vše brala příliš vážně. To tvář Hubbella Gardnera (Robert Redford) jen málokdy opustil okouzlující, chce se až napsat americký úsměv. Opatrné sbližování těchto dvou bylo znenadání přerušeno osobou jménem Hitler. Uplynulo několik let, druhá světová válka pomalu končí a jejich cesty se znovu protínají. Najdou po letech opět společnou řeč? A dokáže Katie své marxistické názory prosadit i ve společnosti, která jim vůbec nepřeje? Obrovský komerční úspěch filmu byl završen dvěma Oscary, pro nejlepší hudbu (Marvin Hamlisch) a pro nejlepší původní píseň (The Way We Were nazpívaná Barbrou Streisand).
Idealistický mluvčí Stephen Meyers (Ryan Gosling), který pracuje pro nadějného prezidentského kandidáta Mikea Morrise (George Clooney), čelí dilematu s velice lákavými možnostmi volby a musí si vybrat, zda zvolí cestu loajality či vlastních ambicí, realizovaných bez ohledu na následky.
Luther Whitney býval kdysi zlodějem velkého formátu. Teď si však užívá penze, chodí do místního muzea a ve svých kresbách se nechává inspirovat starými holandskými mistry. Idyla o napraveném starém muži však dokonale klame. Na spodních stránkách skicáře se totiž ukrývá precizní malůvka, která ho vzrušuje zdaleka nejvíc - dům starého miliardáře Waltera Sullivana a jeho mladičké ženy Christy. Jenže s jedním Luther nepočítal – že mladá paní Sullivanová s manželem neodjela na dovolenou, že se domů vrátí v tu nejnevhodnější chvíli a ještě k tomu s milencem! Jenže milostná předehra se změní v násilí, Christy se začne bránit ostrým nožem a je zastřelena dvěma ozbrojenými muži. Šokující divadlo, ke kterému je Luther odsouzen, tím ale zdaleka nekončí – ti dva jsou totiž z tajné služby a ten opilý sadista je samotný prezident Spojených států amerických!
Další z četných verzí života Johanky z Arku pojednal Luc Besson jako moderní akční podívanou s důrazem na bojové scény a dobové obřady. Tvůrci do značné míry rezignovali na duchovní rozměr legendární světice a o to více se soustředili na výpravné zachycení doby včetně velkolepých bojových scén.