Kameraman se potuluje s kamerou přehozenou přes rameno a s oslnivou vynalézavostí dokumentuje městský život.

Částečně stylizovaná autorská výpověď tvůrce, jenž v duchu rozmlouvá se svojí zemřelou maminkou v místech, kde prožil dětství a mládí, od Václavského náměstí směrem na Vinohrady, „od koně až ke krematoriu". V dialozích se zesnulou matkou se znovu odehrávají nejdůležitější momenty jeho života, jak osobní, tak i společenské – nálet na Vinohrady 1945, sovětská okupace v roce 1968, nucený odchod do emigrace, Praha po listopadu 1989.