Richmond, Anglie 1923. Spisovatelka Virginie Woolfová píše v azylu svého venkovského domu jedno ze svých vrcholných, nejintimnějších a vnitřně nejkomplikovanějších děl „Paní Dallowayovou“ V Los Angeles roku 1951 si touto knihou prosvětluje depresi všednodenního stereotypu těhotná žena v domácnosti Laura Brownová, připravující narozeninovou oslavu pro svého manžela. Také moderní paní Dallowayová – Clarissa Vaughnová, emancipovaná nakladatelka z New Yorku roku 2001 – chystá oslavu pro muže, kterého miluje: pro básníka Richarda umírajícího na AIDS. Jeden den ze života tří různých žen obývajících tři různé časoprostory nabízí meditaci nad nejistotami i bolestnými vítězstvími moderní ženské feminity: nad jejími pochybnostmi ohledně seberealizace v soukromí i práci, nad jejími milostnými pouty k mužům a ženám... a také nad jejím děsem tváří v tvář uplývajícímu času pustošícímu květiny ve váze stejně jako všechny lidské jistoty.

Před čtyřiceti lety získal Pulitzerovu cenu. A to bylo naposledy, kdy svět slyšel o Williamu Forresterovi. Proměnil se v nerudného tajemného starce, uzavřeného celou věčnost ve stěnách svého bytu v Bronxu. Před jeho okny hraje denně basketbal skupina černošských mladíků. Mezi nimi je i sportovně nadaný šestnáctiletý Jamal, student s velkými literárními ambicemi a mimořádným talentem. Mezi oběma naprosto rozdílnými osobnostmi se zrodí neobvyklé přátelství, které zásadně ovlivní jejich další osudy. Inteligentní chlapec nachází u uzavřeného podivínského spisovatele podporu, díky níž dokáže překonat sociální bariéry a rozvinou naplno své schopnosti. Na oplátku dává svému svéráznému učiteli dávno ztracenou radost ze života i odvahu vyrovnat se s minulostí. Rodinu netvoří vždy jen příbuzenstvo, ale někdy do ní mohou patřit i lidé, které si najdeme, nebo kteří si najdou nás. Právě o tom vypráví film renomovaného režiséra Guse Van Santa.

Transexuál Bree (Felicity Hoffman) šetří každý dolar, aby mohl zaplatit za vytouženou operaci, která z něj konečně udělá ženu. Jednoho dne zvedne telefon a dozvídá se, že jeho syn Toby sedí ve vězení v New Yorku. Neochotně se tedy vydává no New Yorku dostat kluka z vězení. Syna mu předají beze slova vysvětlení a Toby považuje tu divnou ženskou za potrhlou misionářku. Bree nevidí důvod, proč něco vysvětlovat a Toby chce co nejdříve zmizet do Los Angeles. Rozhodnou se tedy, že pojedou spolu, přičemž Bree má v plánu vysadit Tobyho u pěstounů. Začíná trans-americká cesta, která oběma připraví nejedno překvapení.

Aktivista Bayard Rustin v roce 1963 svolá pochod na Washington a zapíše se tak do historie boje za občanská práva. Stane se tím ale jasným terčem pro rasisty i homofoby.

Tomas dokončil svůj poslední film a při té příležitosti si začíná románek s učitelkou Agathou. Poddáním se touze po nepoznaném, tedy poměru se ženou, testuje trpělivost svého manžela Martina, s nímž vede sice idylický, ale usedlý život.

Erez, vycházející hvězda izraelské plavecké scény, přijíždí do internátní školy na soustředění, jehož vítěz získá letenku na olympijské hry. Tam se setkává s pohledným a talentovaným Nevem, který v něm probudí potlačované touhy. Jejich trenér však na přátelství mezi závodníky nevěří. Varuje Ereze, aby si Neva držel dál od těla. Ten toho však není schopen, protože ho Nevo stále více přitahuje. Mezi tréninky se nechává unášet svými pocity a pomalu si uvědomuje, že získat Nevovo srdce je pro něj důležitější než vyhrát medaili.