Rok 1969. Dr. Malcolm Sayer zkoumá v newyorské nemocnici skupinu pacientů, kteří v důsledku prodělané encefalitidy byli po desítky let v katastrofickém stavu. Provedené testy ho přesvědčí, že tito pacienti žijí svým vnitřním životem. Sayaer získá souhlas ředitele nemocnice Kaufmana k experimentální léčbě drogou L-DOPA, která úspěšně pomohla lidem trpícím Parkinsonovou nemocí. Se souhlasem pacientovy matky vyzkouší drogu na Leonardu Loweovi a podaří se mu u něho obnovit schopnost mluvit a pohybovat se. Kaufman pak povolí léčbu navou drogou i u ostatních katatoniků. Všichni se proberou k životu. Po čase se ale u prvního pacienta začnou projevovat příznaky ztráty nabytých schopností. Sayer je zoufalý, protože vidí, že droga působí jen dočasně. Sestra Costellová ho přesvědčuje, že i tak pro své pacienty udělal nesmírně mnoho. Vrátil je alespoň načas do života. Opakované pokusy s jinými drogami už nikdy nepřinesly podobně dramatické výsledky
Málokdo tušil, že toto bude noc, na kterou nikdy nezapomenou. Je 14. dubna roku 1912, krátce před půlnocí. Největšímu a nejluxusnějšímu plavidlu své doby se do cesty postaví obrovský ledovec. Trhlina v boku Titaniku znamená rozsudek smrti nejen pro samotnou loď, ale i 1500 cestujících, na které nezbude v záchranných člunech místo. Černobílé zpracování jedné z největších námořních katastrof je soustředěno hlavně okolo druhého důstojníka lodi, Charlese Herberta Lightollera (Kenneth More).
Ztvárnit osudy geniálního komika Charlieho Chaplina na filmovém plátně bylo pro slavného režiséra Richarda Attenborougha těžkým oříškem. 88 let života tuláka s buřinkou poskytlo nepřeberné množství materiálu, který by vystačil na dlouhý televizní seriál. Chudé dětství v londýnském East Endu, první úspěchy v kabaretu, rychlá kariéra v němém filmu, život filmové superhvězdy. Ale také problémy s manželkami, mladými dívkami a se zákonem, neslavný odchod z Ameriky, evropský exil a opětovný triumfální návrat do Hollywoodu. I to patří k Chaplinovi. Stejně jako sešmajdané boty, hůlka v ruce a nezbytná buřinka na hlavě krále komiků, dodnes rozesmávajícího milióny vděčných diváků.
Několik vysokoškolaček se vydá na den svatého Valentýna roku 1900 k Hanging Rock. Sopeční skalní masiv je svým neodolatelným kouzlem magicky přitahuje. Tři dívky s učitelkou vylezou na skály a nikdy už se nevrátí. Jedna z pohřešovaných se po čase vrátí, ale je pomatená a své zážitky nedokáže vysvětlit...
Saigon, konec 20. let. Patnáctiletá francouzská školačka se vrací z prázdninového pobytu na venkově u matky. Na přívozu přes Mekong upoutá pozornost bohatého mladého Číňana a ten jí nabídne odvoz do Saigonu. Již během společné cesty do města mezi nimi vzniká výrazné napětí, jež záhy přerůstá v intenzivní vztah - spíše erotický, než citový. Nezkušená dívka, pocházející z nemajetných poměrů, začíná prostřednictvím svého sedmadvacetiletého přítele objevovat svět fyzické lásky i svět peněz. Zatímco Číňan zcela propadá jejímu kouzlu a zamiluje se, dívka stále dává najevo, že ji k němu váží jen sex a peníze. Styky mladičké bílé dívky se světáckým Číňanem ale nemohou zůstat dlouho utajeny. Mladík je podle tradice zaslíben čínské nevěstě z nejlepších kruhů, jiný sňatek by ho vyloučil z otcovy závěti. Dívka se stává terčem útoků matky a staršího bratra, kteří ovšem přes svůj odpor a opovržení neváhají těžit z Číňanovy štědrosti.
Film v tradicích nejlepší britské dramatické tvorby vypráví příběh Charlieho Price. Ten se po smrti otce stává ze dne na den šéfem velkého rodinného podniku na výrobu bot v anglickém Northamptonu. Záhy se však ukáže, že finanční stabilita rodinného stříbra zdaleka není taková, jak všichni předpokládali. Naopak, bankrot firmy kvůli nedostatku zakázek se zdá být neodvratný. Mladý Charlie se ale odmítá nepřízni osudu podvolit. Hledá odbytiště, kde se dá, a ve své snaze najde nečekaného spojence ve výstřední kabaretní zpěvačce Lole. Snímek tak nepřibližuje jen osud jedné továrny na boty, ale zabývá se i takovými tématy, jako jsou z tradice plynoucí předsudky
V tomto povznášejícím filmu natočeném podle skutečné události trenér Jim Ellis (Terrence Howard) šokuje komunitu a mění životy, když se s pomocí místního údržbáře (Bernie Mac) rozhodne založit první černošský plavecký tým ve Filadelfii. Bojují však proti tvrdým pravidlům, rasismu a dalším nepříznivým okolnostem.
Historická filmová freska popisuje události, které bezprostředně předcházely první světové válce a staly se záminkou k jejímu vyvolání. V létě 1914 pořádá rakousko-uherská armáda rozsáhlé manévry nedaleko hranic s nepřátelským Srbskem, na území Bosny, která se před několika lety stala součástí mocnářství. Následník rakouského trůnu František Ferdinand d’Este se jako vrchní inspektor rakousko-uherské armády chystá odjet do Bosny i se svou ženou Žofií Chotkovou. Zatímco František Ferdinand se pře o detaily se svým strýcem, císařem Františkem Josefem I., připravuje se proti němu atentát. Bosenští nacionalističtí vlastenci, kterým se podařilo emigrovat do Srbska, se cvičí v používání střelných zbraní a granátů. Trojice mladých bosenských Srbů Gavrilo Princip, Trifun Grabež a Nedjelko Čabrinović se poté vydá na dlouhou a nebezpečnou cestu do Sarajeva, kde má František Ferdinand svou cestu ukončit. Jejich cílem je pouze svrhnout tyrana a pomoci tak Bosně k nezávislosti.