Hluboce šokující, nemilosrdné drama o noční můře holocaustu, založené na skutečných událostech. Na záchranu 1100 životů obětoval Oskar Schindler veškeré své jmění… Polský Krakov 1939. Židovská obec je vystavována stále se zvyšujícímu tlaku ze strany nacistů. Do této vřavy vstupuje obchodník Oskar Schindler, člen Nacistické strany, velký svůdník a muž vydělávající na válečném utrpení, který dokázal najít v sobě člověka a zachránit ty, kterým už zdánlivě nebylo pomoci…

Příběh W. Szpilmana, skvělého pianisty a uznávaného interpreta Chopinových skladeb. Děj začíná v okamžiku, kdy ve varšavském rádiu zní Chopinovo Nokturno v C moll v jeho podání. Píše se rok 1939 a Szpilmanovi je 28 let. Polsko je napadeno německými vojsky, která brzy přicházejí i do jeho hlavního města Varšavy. Téměř okamžitě jsou uplatněny tvrdé restrikce vůči zdejší židovské komunitě. Szpilman a jeho rodina – rodiče, bratr a dvě sestry – žili až dosud spokojeným životem, brzy jsou však donuceni podřídit se ponižujícím pravidlům. Kromě toho, že jim docházejí peníze a jídlo, musí pod hrozbou přísného trestu nosit na rukou Davidovu hvězdu. Nátlak se postupně zvyšuje a rodina je na tom stále hůře. Brzy jsou donuceni prodat obrazy, stříbro, nábytek, a nakonec i Szpilmanovo piáno. Největší ranou je však rozhodnutí, podle kterého mají být všichni Židé umístěni do uzavřeného areálu obehnaného vysokými zdmi – na místo, které brzy vstoupí do dějin jako Varšavské ghetto.

Adolf Hitler slaví 20.dubna 56. narozeniny v kruhu svých věrných spolupracovníků a svého štábu. Eva Braunová už s ním také několik dní žije v bunkru. Himmler, Goering a stranické špičky se odsunuly do bezpečnějších částí Německa, zatímco Hitler nechce v žádném případě opustit své hlavní město. 29. dubna Rudá armáda obklíčila vládní čtvrť a odřízla ji od ostatního území Berlína, v jehož ulicích se bojuje o každý dům. Během této noci diktuje Hitler sekretářce Traudl Jungové svou poslední vůli a žení se s Evou Braunovou. Svatebními svědky jsou Goebbels a Borman. 30. dubna zahájila ruská armáda boj o Říšský sněm (Reichstag). Hitler se rozhodl spáchat sebevraždu. Společně s Evou Braunovou se otrávili a jejich mrtvoly byly spáleny na zahradě říšského kancléřství. O den později otrávila Magda Goebbelsová ve spánku svých šest dětí. Pak odešli Magda a Joseph Goebbelsovi do zahrady a zastřelili se. Přestože generál Weindling vydal rozkaz ke kapitulaci, v ulicích se bojuje dál.

Červen 1944. V Němci okupované severní Francii čekají odbojáři i civilní obyvatelstvo na vylodění spojeneckých vojsk. Čekají také Němci, zatím však nemají zdání, kdy a kde by mělo k invazi dojít. Jsou přesvědčeni, že na pláž nevstoupí jediný americký či anglický voják. Chvástají se, že Spojencům připraví nejdelší den. Na druhé straně kanálu čekají vojáci na chvíli, kdy jim bude oznámeno, že dojde k operaci… Zatímco se připravuje vylodění spojeneckých jednotek v Normandii, německé velení se marně pokouší získat svolení Vůdce k vyslání záložních pancéřových divizí na pobřeží. Na urgentní telefonát generál Jodl odpovídá: „Vůdce spí, protože si vzal silnou dávku sedativ.“ Přímo na pláži se hrůzou zkamenělým německým vojákům na úsvitu nového dne naskytne neuvěřitelný pohled. Blíží se obrovské množství lodí, o nichž jim ještě nedávno jejich velitelé říkali, že neexistují. Ve spěchu se začíná formovat obrana. Mezitím se americké jednotky vyloďují na pláži Omaha.

Děj filmu je zasazený do let 1944–1945 a vypráví příběh židovské dívky Rachel, jež se ukrývá v okupovaném Holandsku. Potom, co je svědkem masakru celé své rodiny, se připojí k domácímu hnutí odboje. Dostane za úkol napojit se na velitelství gestapa tím, že svede šarmantního německého kapitána. Verhoeven staví svůj film jako velkolepou akční podívanou, na kterou ale zároveň pohlíží s ironickým odstupem. Scénář filmu vychází ze skutečných událostí a staví na hlavní ženské hrdince, která ve filmu představuje jediný záchytný bod. Film totiž dobu i hrdiny popisuje v neustálé ambivalenci. Pohrává si s tradičním pohledem na odboj i nacisty, jejichž zažité obrazy často převrací.

Berlín roku 1936. Původem ruský malíř Salmon Sorwitsch je králem padělatelů a ve světě hazardu, sázek a lehkých žen se cítí jako ryba ve vodě. Sám si vyrábí bankovky, které pak otáčí v kasínech. Život mu ale nastaví tu horší tvář, to když je při vlně represí vůči židům zatčen a transportován do Mauthausenu. Když je po pěti letech přesunut do Sachsenhausenu, čeká už jen na to nejhorší, na svůj definitivní konec. Život má pro něho ale ještě jedno překvapení. Společně se speciálně vyškolenou skupinou vězňů je vybrán na supertajný projekt – padělání bankovek nepřátel říše. V přísně střeženém místě pracují na výrobě stovek miliónů falešných liber a dolarů, kterými chtějí nacisti zavalit zahraniční trhy a způsobit tak zhroucení ekonomiky. Pro těch pár vyvolených se stává padělatelská dílna jakousi zlatou klecí, ve které je o ně sice dobře postaráno, ale cesta odtud vede zase jen do plynové komory. Není v zájmu, aby se o tajném projektu dozvěděl svět.

Ve snímku Evropa, Evropa přibližuje Agnieszka Hollandová roztodivné osudy židovského chlapce Sallyho, jemuž se podařilo přežít stalinskou převýchovu, aby se po drastických zvratech stal synem pluku ve wehrmachtu a nakonec se ocitl jako nadějný adept Hitlerjugend v elitním nacistickém učilišti. Sally je zvláštní ,,antihrdina", který nechce nic víc než přežít. Jeho až ahasverské putování ze Západu na Východ a zase zpět, tedy z nepřátelského tábora do tábora ještě nepřátelštějšího, nabízí v tvorbě Agnieszky Hollandové doposud nezvykle groteskní polohu zobrazení osamělého hrdiny. V okamžicích, kdy se Sally začne projevovat jako individualita a sám se chce odhodlat k činu, vždy zasáhnou dějiny.

Srulikovi je devět let, když v roce 1942 uteče z varšavského ghetta. Schová se v nedalekých lesích, kde se se spolu s dalšími uprchlými židovskými dětmi snaží přežít do konce války. Spí v korunách stromů a živí se tím, co si sami uloví nebo ukradou na přilehlých farmách. Hlad a zima Srulika ale přinutí, aby se vrátil zpátky do civilizace, kde si musí změnit jméno na Jurek Staniak a předstírat, že je sirotek z katolické rodiny. Ve vesnicích potká lidi, kteří riskují vlastní životy, aby mu pomohli, ale i ty, kteří ho zradí. Dojemný a zároveň inspirující příběh o cestě jednoho chlapce, který musel ze dne na den dospět, aby přežil.

Franz Jägerstätter (August Diehl) žije se svou ženou a dětmi v Radegundu, rakouské vesnici uprostřed hor. Jeho malý statek je vzdálen všech hrůz druhé světové války. Hitlerovský režim však nelze zastavit, a tak se stane, že i Jagerstätter je roku 1943 povolán do armády. Mladý muž ovšem ve válčení nevidí žádný smysl a nikdy by jiného člověka nezabil. Odmítne proto nastoupit, je zatčen a podroben výslechům a týrání. Místo aby přehodnotil svůj postoj a vyhnul se hrozícímu trestu, vytrvává ve své víře v dobro v každém člověku…

Vzpomeňme na nezapomenutelnou Romy Schneiderovou v roli půvabné princezny Alžběty Bavorské, do které se zamiluje rakouský císař František Josef I. (Karlheinz Bohm). Oba mladí lidé musí překonat nejrůznější překážky, než je Alžběta v roce 1854 korunována za císařovnu, kterou její poddaní s láskou nazývají Sissi. Tehdy sedmnáctiletá Romy Schneiderová se díky této roli stala populární nejen v Rakousku a Německu, ale v celé Evropě. Sissi z ní doslova udělala filmovou hvězdu, na kterou nelze zapomenout.

Zdravotní sestra Hana pečuje v pobořené vile kdesi v Itálii, dobývané americkou armádou, o neznámého vojáka s těžkými popáleninami. Pacient postupně odhaluje svou identitu, na kterou se kvůli tíživému pocitu viny snaží zapomenout. Vášnivé vzplanutí ke vdané Katharine za války v severní Africe vedlo kartografa Almásyho od zrady ke zradě. Omluvou mu snad byla jen jeho posedlost a po letecké nehodě v poušti úporná snaha o záchranu Katharinina života. Přes Almásyho nadlidské úsilí však Katharine zemřela. Výčitky zohaveného pacienta prohlubuje náhodné setkání s novinářem Caravaggiem, kterého udal Němcům. Tragickou atmosféru rámuje tragický konec rodícího se vztahu Hany a sikhského ženisty Kipa.

Výpravný dánský thriller o slavných odbojářích za druhé světové války. Plamen a Citron byly přezdívky dvou nejaktivnějších členů skupiny Holger Danske, kteří se specializovali na likvidaci kolaborantů gestapa a sabotáže.

Ustupující zdecimovaná německá četa nachází úkryt na německo-belgické hranici. Objekt se zdá být ideální i velmi rozsáhlý. Jenomže nic není tak, jak na první pohled vypadá. To, že bunkr není nejen vhodný, ale velmi rychle se z něho může stát past, na sebe nenechá dlouho čekat. Německá jednotka se sice ukryla před nepřáteli, kteří zemi osvobozují, ale skutečný nepřítel se skrývá jinde.