Brooklyn 1955. Školák Henry Hill sní o tom, že se stane gangsterem. vykonává drobné služby pro místní mafiány a když je zadržen policií kvůli pašování cigaret, odmítá vypovídat, což mu vynese přízeň kmotra Paula Cicera, který ho přijme do svých služeb. 1963. Henry spolu s Jimmym Conwayem a Tommym DeVitem provede úspěšnou loupež na letišti. Protřelý Jimmy se stává mladíkovým přítelem a mentorem. Henry se ožení se středoškolskou židovskou dívkou Karen a navenek žije poklidným a usedlým životem...
Stalo se to jedné noci v kalifornském přístavu San Pedro, kde byla zmasakrována posádka argentinské pašerácké lodi. Stop pro policii zůstalo proklatě málo: loď vyletěla do povětří a z dvaceti sedmi mužů tu přežili jen dva: kulhavý pouliční zlodějíček Verbal a jeden z členů posádky umírající v nemocnici na popáleniny a blouznící v maďarštině. Začalo to ovšem mnohem dřív – newyorská policie je možná zkorumpovaná, ale není hloupá, a tak už nějakou dobu prověřovala skupinku podezřelých, těch mužů zločinu, kteří jsou vždycky první na ráně. Byli to prohnaný elegán Keaton, horkokrevný McManus, drzý Hockney, nevyzpytatelný Fenster a bezvýznamný Verbal. Policie je podrobila důkladnému výslechu, ale s každou novou informací se pátrání jen zkomplikovalo. Podezřelé spojuje série zločinů v New Yorku, ale kde jsou ukradené smaragdy?
Skotsko, 13.století. William Wallace se tajně oženil, aby se jeho žena Murron vyhnula králem nařízenému právu první noci. Jednoho dne se ji však pokusí znásilnit angličtí vojáci, a když ji William brání, je prohlášen za psance a Murron popravena. Wallace se postaví do čela odporu proti anglické vrchnosti a získává spojence v princezně Isabelle, díky které se vyhne většině králových nástrah. Nakonec je však Wallace kvůli zradě vlastního vojska zajat...
Tematicky navazuje Woody Allen na film ANNIE HALL, formálně však jde jinou cestou. Snímek MANHATTAN, melancholické vyznání lásky rodnému městu New Yorku, fascinuje černobílou fotografií na širokém plátně a Gershwinovou hudbou, která filmu dodává tklivě veselý, jímavý podtón. Woody Allen sám hraje televizního režiséra Issaca, který se nemůže rozhodnout pro jednu ze svých lásek, protože u žádné ženy nenachází skutečné naplnění. Neutěšeným milostným vztahům odpovídá převažující životní pocit newyorských intelektuálů: lze pozorovat úpadek kultury, osamělost, problémy se vzájemnou komunikací a neurózy jsou průvodní faktory.
James Cole prožil převážnou většinu svého života v podzemí. Nyní, v roce 2025, žije v ponuré, tmavé, zasněžené přítomnosti. Začalo to už na konci dvacátého století, kdy během dvou let (1996 a 1997) zemřelo přičiněním neznámého bídáka, který vypustil do ovzduší nebezpečný vir, pět miliard obyvatel zeměkoule. Zůstalo jen jedno procento lidí, kteří se teď krčí jako krtci pod zemí. Hrstka lidí se s tím ale nehodlá jenom tak smířit, a proto vysílá do minulosti prostřednictvím stroje času „nedobrovolné dobrovolníky“ z řad vězňů. Jejich úkolem v podstatě není spasit svět a odvrátit neštěstí – co se stalo, nejde odestát. Mají jen pozorovat, sbírat vzorky a odhalit zdroj nákazy, původ všeho zla. Vědci už pak zajistí vše ostatní, vyvinou protilátku a zařídí, aby se lidstvo jednadvacátého století mohlo vrátit zpátky na povrch zemský...
Ve svých třech letech se stal císařem poloviny lidstva. Byl to poslední čínský císař. Za pomoci svého skotského učitele (Peter O'Toole) poznal nutnost rychlých reforem ve své říši. Bylo už pozdě. V roce 1924 byl vyhnán z bran "Zakázaného města", pak přišla II.světová válka s Japonskou okupací a po ní rudý komunistický režim se svou kulturní revolucí. Na sklonku svého života si mohl koupit vstupenku do císařského paláce, aby mohl spatřit "Dračí trůn". Musel zaplatit za to, aby mohl vidět svou vlastní "židli". Jeden z nejslavnějších filmů všech dob.
Kambodža, srpen 1973. Boje ze sousedního Vietnamu se přenesly i do této dosud neutrální země. Zuří tu občanská válka mezi vládními jednotkami, podporovanými americkou armádou, a partyzánskými oddíly Rudých Khmerů. Sydney Schanberg, zpravodaj listu New York Times, a Dit Pran, jeho domorodý průvodce a tlumočník, jsou jen dva z početné armády novinářů a fotografů, snažících se zprostředkovat světu informace o tom, co se v tomhle kdysi tak nádherném koutě světa děje. A je stále hůř. Rudí Khmerové získávají stále větší převahu. Všem je už jasné, že až se dostanou k moci, vypuknou hrůzy, jejichž rozsah si v tuto chvíli ještě nikdo nedovede představit. Kdo může, ten ve spěchu opouští zemi. A naděje těch, kteří musí zůstat, se rovnají nule...
Dívka Teena Brandonová (Hilary Swank) z malého městečka utíká před spravedlností po krádeži auta a při té příležitosti změní své jméno na chlapecké Brandon Teena. O kompletní změně osobnosti přemýšlí již dlouho. V obrovských zmatcích, které provázejí přeměnu, se seznamuje s dívkou jménem Lana (Chloe Sevigny), která fatálně vstoupí do jejího života... Svůj debut natočila režisérka Kimberly Peirce podle skutečné události. I proto je celý příběh a jeho rozuzlení tak drasticky působivé a dojemné. Hlavní role se vynikajícím způsobem zhostila tehdy ještě nepříliš známá Hilary Swank (jistě jste slyšeli historky o tom, jak nosila pánské oblečení i po skončení natáčení, stejně jako se nemohla zbavit chlapské chůze) a zcela po zásluze získala svého prvního Oscara. Výborným výkonem oceněným nominací na Oscara nastartovala svou kariéru i Chloe Sevigny.
Po požáru Národního divadla v srpnu 1881, který celý národ prožívá jako národní katastrofu, se ujímá profesor Zítek rekonstrukce divadelní budovy v zjitřené dobové atmosféře. Snadno se pak dostává do sporů o svou novou koncepci a je nucen čelit nejrůznějším útokům nejen na své rekonstrukční plány, ale i na svou osobu.
Herečka Hana Kvapilová usiluje o začlenění českého divadla do moderního světového divadelního proudu. Musí však zápasit se závistí a intrikami svých kolegů a některých novinářů.
Transexuál Bree (Felicity Hoffman) šetří každý dolar, aby mohl zaplatit za vytouženou operaci, která z něj konečně udělá ženu. Jednoho dne zvedne telefon a dozvídá se, že jeho syn Toby sedí ve vězení v New Yorku. Neochotně se tedy vydává no New Yorku dostat kluka z vězení. Syna mu předají beze slova vysvětlení a Toby považuje tu divnou ženskou za potrhlou misionářku. Bree nevidí důvod, proč něco vysvětlovat a Toby chce co nejdříve zmizet do Los Angeles. Rozhodnou se tedy, že pojedou spolu, přičemž Bree má v plánu vysadit Tobyho u pěstounů. Začíná trans-americká cesta, která oběma připraví nejedno překvapení.
Film líčí právní spor uznávané spisovatelky a historičky Deborah E. Lipstadtové (Rachel Weisz) proti Davidovi Irvingovi (Timothy Spall), který ji obvinil z urážky na cti. Lipstadtová totiž veřejně označila Irvinga za člověka popírajícího holocaust. V anglickém právním systému padá v případě urážky na cti důkazní břemeno na žalovaného, proto musí Lipstadtová a její právní tým, vedený Richardem Ramtonem (Tom Wilkinson), dokázat, že k holocaustu skutečně došlo.
Porážka Khana admirálem Kirkem a stvoření nové planety Genesis jsou jen prázdným vítězstvím. Spock položil svůj život pro záchranu posádky a McCoy se nevysvětlitelně stal choromyslným. Náhle na Enterprise přilétá Sarek, Spockův otec, a odhalí neuvěřitelnou věc: McCoy přechovává Spokovu živoucí esenci - katru. Jeden přítel je živý, druhý ne, oba však trpí a Kirk se jim pokouší pomoci. Ukradne Enterprise a poruší karanténu Genesis. Klingoni však o planetě také vědí a chtějí se s Kirkem setkat na vražedném rendezvous.
Vysoké nároky Ladislava Stroupežnického, prvního dramaturga Národního divadla, na repertoár první scény, spolu s jeho nekompromisní povahou a svérázným vystupováním, mu vynesly řadu nepřátel.