Film vypráví milostný příběh dvou mladých mužů – rančera a kovboje, kteří se poznali v létě roku 1963 a stali se přáteli na celý život. Prožili mnoho radostí i tragédií, díky kterým poznali slabost a sílu lásky. Ennis Del Mar a Jack Twist se seznámí ve Wyomingu, kde pracují jako kovbojové na hoře Brokeback. Brzy se stávají nejlepšími přáteli. Na konci léta jejich práce končí a každý jde svou cestou. Ennis zůstává ve Wyomingu, kde se ožení s Almou Beers, která mu porodí dvě dcery. Rodina se protlouká životem s velkými těžkostmi. Jack odjíždí do Texasu, kde se zamiluje do královny rodea Laureen Newsome. Vezmou se a brzy se jim narodí syn. Uběhnou čtyři roky, když Ennis dostane od Jacka zprávu, že se chystá navštívit Wyoming. Po Jackově příjezdu oba zjišťují, že uplynulá doba na síle jejich citu nic nezměnila...
Drsný "macho" otec jedenáctiletého Billyho se rozhodne, aby se synek pochlapil, že ho pošle do kurzů boxu v místním sportovním středisku. Billy se snaží proniknout do tajů tohoto drsného sportu, když se ale vedle v sále roztočí sukénky malých budoucích primabalerin, učarován ladností jejich pohybů, zůstává jako přilepený na místě a hlavou mu víří myšlenky typu "co by tomu řekl jeho otec, co by tomu řekl jeho militantní bratr". Touha je ale silnější než on a tak se domluví s paní Wilkinsonovou (Julie Walters), která má na starosti baletní potěr, aby ho zařadila mezi dívky. Po krátké době Billy objevil nový svět a bylo jasné, že jeho talent je obrovský a tak na nátlak paní Wilkinsonové zaplatí otec Billymu hodiny na prestižní baletní škole. Neprohloupí...
Hubert Minel nemá rád svou matku. Sedmnáctiletý mladík jí domýšlivě opovrhuje a vidí jen nevkusné svetry, kýčovité dekorace a drobky uvízlé v koutku jejích úst, když žvýká. Kromě těchto iritujících přízemních maličkostí se však na jejich vztahu podepsala také výchova plná manipulace a zneužívání pocitu viny. Hubert, zmatený a rozervaný milujícím a zároveň nenávistným vztahem, který ho každý den víc a víc užírá, se prodírá mystériem dospívání obyčejně a typicky. Objevuje krásy umění, zkouší zakázané, otevírá se přátelům, sexu a společenskému vyloučení.
V roce 1955 vkráčel drsný, vyzáblý kytarista, který si říkal J. R. Cash, do tehdy ještě neznámých Sun Studios v Memphisu. Tento okamžik měl později nesmazatelný vliv na vývoj americké kultury. Za pomoci úderných akordů a hlasu, který byl hluboký a temný jako noc, přiváděl Cash s obrovskou intenzitou na svět písně o zármutku a bolesti, které byly odvážné, plné skutečného života a lišily se od všeho, co mělo publikum do té doby možnost slyšet. Ten den odstartovala úvodní etapa dlouhé kariéry Johnnyho Cashe. Kromě toho, že přišel s průkopnickým a originálním zvukem, který se později měl stát inspirací pro rockové, countryové, punkové, folkové i rapové hvězdy, vydal se také na cestu dramatické osobní proměny. Během nejdramatičtější etapy svého života - v průběhu níž stál tváří v tvář svým démonům, bojoval o lásku, která mu pomohla odrazit se ode dna, a naučil se balancovat na tenké hranici mezi zkázou a spásou - se změnil ze sebedestruktivní popové hvězdy v kultovního „Muže v černém“.
Madrid 1980. Úspěšný režisér Enrique Serrano už dlouho marně hledá námět, který by ho zaujal, když k němu náhle vpadne neohlášená návštěva. Enrique hned nepozná svého někdejšího spolužáka Ignacia, jenž ho přišel požádat o roli, a snaží se ho zbavit, přestože mu připomene minulost. Po jeho odchodu se ale začte do rukopisu novely, který mu Ignacio nechal, a začnou v něm ožívat vzpomínky. V 60. letech se jako chlapci setkali v jezuitské koleji, kde spolu objevovali film, ale také lásku, sex a strach. Svědkem i hlavním aktérem jejich probuzení byl tehdy otec Manolo, ředitel ústavu a profesor literatury, zosobňující dvojtvářnost náboženských institucí této doby. Příběh, jehož autorem je Ignacio, zaujme Enriqua natolik, že po někdejším intimním příteli, s nímž se pak setkal znovu jen jednou v 70. letech, začne pátrat. Je mu jasné, že objevil námět, na který čekal, a je odhodlán natočit podle něj film. Netuší ale, k jakým odhalením ho pátrání po bývalém příteli dovede.
Příběh agenta Mossadu, který krátce po sebevraždě své ženy dostane od izraelské bezpečnostní služby úkol, aby nalezl stárnoucího nacistického zločince a zabil ho. A aby se k němu snáze dostal, „spřátelí" se s jeho vnoučaty ...
Frank Goode strávil celý svůj život prací v místní továrně na výrobu drátů a snažil se ze všech sil, aby svou rodinu dokázal co nejlépe uživit. Jako čerstvý důchodce si začíná uvědomovat, že se svými čtyřmi dětmi nestrávil do této chvíle tolik času, kolik by býval chtěl, a usoudí, že je načase to napravit. Prostředníkem v jeho vztahu s dětmi byla vždy jeho manželka. Ta ale před časem zemřela a Frank je přesvědčen, že nyní je na něm, aby na jejich děti dohlížel. Rozhodne se celou rozvětvenou rodinu pozvat na víkendové barbeque. Přípravy probíhají bez problémů až do chvíle, kdy, jak už to v moderní společnosti bývá, jsou jedni po druhém nuceni z různých důvodů svou účast odřeknout. Navzdory varování svého lékaře vezme Frank věci do vlastních rukou, sbalí si tašky a vydá se na pouť po Spojených státech s úmyslem překvapit všechny své děti a radovat se z jejich úspěchu a štěstí.
Polní maršál Rommel, přezdívaný liška pouště, je velitelem německých jednotek Afrikakorps a jeho brilantní taktika mu vysloužila respekt jak přátel, tak nepřátel. Když se u El Alameinu obrací příliv, neuposlechne Rommel Hitlerovy rozkazy a stáhne své muže z boje. Při návratu do Německa je rozpolcen mezi loajalitou k vlastní zemi a svým vlastním úsudkem. Je přinucen podniknout drastické kroky, aby ochránil svoji rodinu od možného nebezpečí.
Robert Mapplethorpe je patrně jedním z nejvýznamnějších umělců 20. století. Mapplethorpe objevil sám sebe po sexuální i umělecké stránce v New Yorku sedmdesátých a osmdesátých let minulého století. Toto biografické drama zkoumá jeho život od okamžiku těsně před tím, než se s Patti Smithovou přestěhoval do hotelu Chelsea, světa a domova bohémské elegance. Tam začal fotografovat jeho obyvatele a nový okruh přátel včetně umělců a hudebníků, celebrit, filmových hvězd a členů S&M underground. Mapplethorpe ve svých dílech zobrazoval erotiku způsobem, jaký nikdy předtím nebyl zkoumán ani vystavován na veřejnosti.