Do malého bytu se nastěhuje svobodná matka se svými čtyřmi dětmi. Lépe řečeno nastěhovala se tam s dvanáctiletým synem Akirou a tři mladší děti do bytu doslova propašovala. Aby se na černé nájemníky nepřišlo, nesmí mladší děti z bytu ven. Akira nechodí do školy a stará se o své sourozence, zatímco matka pracuje. Jednoho dne matka odjede za svým novým přítelem a nechá děti plně na starost Akirovi. I když by tomu premisa nasvědčovala, Nikdo to neví není obžalobou disfunkčních rodin. Naopak je jemným a poetickým příběhem o chmurách dospívání a krásách dětského světa. Film se natáčel jeden rok, přičemž cílem režiséra bylo vytvořit dětským nehercům přirozené prostředí, které nebude přítomnost kamery nikterak narušovat. (FebioFest 2006)
Příběh filmu, který je zasazen do tajemného a exotického světa, jenž si dodnes uchovává své kouzlo, se odehrává v letech před Druhou světovou válkou, kdy je malá japonská holčička odtržena od svých chudých rodičů, aby pracovala jako gejša. Přestože má v domě nebezpečnou rivalku, které se téměř podaří zlomit její vůli, vyroste z malé dívky legendární gejša Sayuri. Krásné a zkušené Sayuri se daří okouzlit nejmocnější muže své doby, avšak sužuje ji tajná láska k muži, který je mimo její dosah.
Sayo se stala očitým svědkem přepadení a zavraždění svého manžela a synka, sama pak byla útočníky krutě mučena a několikrát znásilněna. Naplněna nenávistí a touhou po pomstě za své utrpení se vydala na cestu, na jejímž konci měli být všichni její nepřátelé do jednoho mrtví. Naneštěstí pro ni byla již po prvním aktu odplaty umístěna do ženské věznice, a její plány tak naznaly náhlého obratu. Touha po spravedlivém zadostiučinění byla ale tak neukojitelná, že ve vězení zplodila dceru Yuki, jež se měla stát dalším vykonavatelem její msty. Sama Sayo ale při porotu umírá a malá Yuki následně podstupuje tvrdý bojový výcvik a výchovu, jež ji učí, že jediným smyslem jejího života je náležitě krvavě pomstít zkázu své rodiny; po takřka dvaceti letech nelidského drilu se Yuki konečně může vypravit uskutečnit přání, za něž její matka položila život. Japonský snímek SHURAYUKIHIME se stal hlavním inspiračním zdrojem pro film KILL BILL (2003) amerického režiséra Quentina Tarantina.
Na přelomu tisíciletí se japonský národ zhroutil. Nezaměstnanost dosáhla obrovských hodnot, statisíce dětí bojkotovalo školu, dospělí ztráceli autoritu. Vláda jako nutnou reakci vymyslela „vzdělávací reformu tisíciletí“ - zákon Battle Royale. Každý rok vybírá jednu třídu, kterou násilím uvrhuje do děsivé hry, aby navodila mezi studenty strach a tím získala zpět ztracený respekt.
Před Godzillou byla Gappa... Filmová klasika japonského hororu z roku 1967 poprvé na DVD. Vědecká expedice objeví na jednom z tropických ostrovů v jižním Pacifiku ještěra, kterého místní domorodci uctívají jako božstvo. Zemětřesení jednoho dne odkryje sluj a v ní ještěří mláďata. Domorodci varují vetřelce, aby je nechali tam, kde jsou. Ti však nedbají rad a odvážejí je do zoo v Japonsku. Rozzuřená matka mláďat se vydá hledat své potomky a ničí při tom vše, co jí stojí v cestě...(oficiální text distributora)